Vyhledávání
Kalendář
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | 31 | ||||
Nálepky
- alternativní pohony
- archeologie
- astronomie
- biochemie
- biologie
- biosenzory
- biotechnologie
- botanika
- chemie
- ekologie
- elektronika
- energie
- farmacie
- fyzika
- genetika
- geografie
- geologie
- gmo
- historie
- informatika
- informační technologie
- kosmonautika
- lidské tělo
- lékařská technika
- matematika
- medicína
- nanotechnologie
- onkologie
- osobnosti
- paleontologie
- psychologie
- sluneční soustava
- technologie
- země
- zoologie
- česká věda
- člověk
Sekce webu
Zobrazení
Nastavení vzhledu
Šířka stránky
775- 1000
- plná šířka
Tip
RSS ScienceWeek
feed | saved
258 článků s nálepkou biologie
-
ČTVRTEK 3. ZÁŘÍ, 2009
-
07:40
Litopanspermie: Může se živor šířit impakty?
Experimenty se skutečnými bakteriemi ve skutečném kosmu prokázaly, že jsou-li přimíšeny v hornině, jejich úmrtnost je nesrovnatelně menší v porovnání s nechráněnými vzorky. biologie -
STŘEDA 2. ZÁŘÍ, 2009
-
07:55Je vůbec možné, aby v otevřeném vesmíru přežil osamocený mikrob, respektive jeho spora? Mnoha pokusy bylo prokázáno, že odolnější mikroorganismy a dokonce i některé makroorganismy (např. lišejníky) to dokážou. biologie
-
07:55Některé viry napadající sinice nesou geny, které zrychlují fotosyntézu. Pravděpodobně to má bezprostředně adaptivní význam: po napadení buňky jsou její metabolické funkce narušeny a geny podporující fotosyntézu ji udrží déle naživu – virus se zde tedy může déle množit. biologie
-
PONDĚLÍ 31. SRPNA, 2009
-
21:56
Nový klíč k chromozomálním abnormalitám
Američtí vědci vytvořili specifický model, který poodhaluje nové principy dělení buněk a přináší další informace ohledně vzniku numerických chromozomálních aberací. biologie -
ČTVRTEK 2. ČERVENCE, 2009
-
09:25
Černí vlci se psí krví
Britští vědci navázali buňky kostní dřeně na mikroskopické magnetické částice. Díky tomu mohou buňky ovládat na dálku. Při pokusech dokázali biologové řídit pohyb buněk, které vpíchli myším pod kůži na zádech. biologie -
STŘEDA 1. ČERVENCE, 2009
-
07:40Evoluce u mikroorganismů přirozeným výběrem vypěstovala cosi na způsob pavlovovských reflexů. Bakterie dokáží „předvídat“ budoucí události a reagovat na ně s předstihem. biologie
-
00:01
Záhada chloroplastu
-
PONDĚLÍ 29. ČERVNA, 2009
-
09:52
Zahubení bakterie Staphylococcus epidermidis
Stafylokok je velmi známý, bakteriální rod čeledi Staphylococcaceae. Tento rod zahrnuje 32 druhů bakterií, mezi něž patří Staphylococcus epidermidis. Čím je tato bakterie lidstvu nebezpečná, a co objevili vědci .. biologie -
PONDĚLÍ 22. ČERVNA, 2009
-
15:20
Miniaturní plíce místo laboratorních potkanů?
Miniaturní plíce vytvořené z lidských buněk by v budoucnosti mohly zachránit život stovkám hlodavců, na kterých se testuje bezpečnost chemických látek. biologie, technologie -
NEDĚLE 21. ČERVNA, 2009
-
21:05
Mikroorganismy také umí předvídat
Izraelští vědci zkoumali mikroorganismy v jejich přirozených podmínkách. Zjistili, že bakterie a dokonce i kvasinky, dokážou periodické události poznat a začnou na měnící se situace reagovat s předstihem. biologie -
ČTVRTEK 7. KVĚTNA, 2009
-
12:45
Kvasnice dokáží vyrobit umělou vanilku
Kvasinky jsou jednobuněčné organismy, které biologové zařazují mezi houby (Fungi). My lidé jsme se s nimi naučili spolupracovat už dávno. Toto spojenectví nám dalo například chléb či pivo. Američtí vědci nedávno naučili kvasinky produkovat látku s příjemnou vůní - vanillin. biologie, biotechnologie -
STŘEDA 6. KVĚTNA, 2009
-
14:00
-
07:35Fotosyntetizující bakterie, které žijí v extrémně málo osvětlených prostředích (např. až 100 metrů pod hladinou Černého moře), mají ve svých buňkách logicky velice účinné biochemické továrny. Vědcům se nyní podařilo posvítit na to, co dává příslušnému chlorofylu jeho unikátní schopnosti. biologie, biotechnologie, chemie, energie
-
PÁTEK 1. KVĚTNA, 2009
-
00:01
-
PONDĚLÍ 27. DUBNA, 2009
-
01:00
Osekvenování DNA nekultivovatelných mikroorganismů
-
ČTVRTEK 23. DUBNA, 2009
-
16:40V přírodě tančí nejen ptáci či štíři při svých námluvách - hned dva typy "tance" zvládnou i vodní řasy. biologie
-
14:30
-
STŘEDA 22. DUBNA, 2009
-
07:20Hezký příklad kombinace různých organismů a technologií popisuje New Scientist: vezměme jistou bakterii, pivní kvasinku, geny rostliny z močálů – a můžeme dostat pokročilý strojek na výrobu biopaliv. alternativní pohony, biologie
-
PONDĚLÍ 20. DUBNA, 2009
-
01:25Sto padesát jednobuněčných mořských řas rodu Micromonas by se muselo seřadit vedle sebe, aby obtočily souvislým prstýnkem lidský vlas. Přesto patří těmto „trpaslíkům“ mezi mikroorganismy mořského planktonu významné postavení. biologie
-
PÁTEK 17. DUBNA, 2009
-
00:10Pod pojmem akumulace si můžeme představit jakýkoli druh hromadění nežádoucích látek v životním prostředí. Nejčastěji to bývají látky, které mají schopnost se navázat na živou buňku. Mezi takovéto látky patří například tzv. těžké kovy. Ty mají schopnost... biologie, biotechnologie
-
STŘEDA 8. DUBNA, 2009
-
22:17
Mikroorganizmus vyrába pomocou elektriny bioplyn
-
PONDĚLÍ 6. DUBNA, 2009
-
01:20
Záhadný fytoplankton
Fytoplankton, tedy řasy a sinice, jsou nejstarší a nejjednodušší organizmy, které vznikly už před více než třemi miliardami let. Jejich význam v současnosti to ale nikterak nesnižuje. Mají totiž schopnost fotosyntézy – vytváření kyslíku z oxidu uhličitého a organických látek. Právě díky této schopnosti by se možná mohly jednou stát účinnou zbraní v boji proto globálnímu oteplování. Speciální fytoplankton by se pěstoval v mořích a pohlcoval by nadbytečný oxid uhličitý z atmosféry, poté by uhynul a klesl ke dnu. Oxid uhličitý by se tak na mořském dně zakonzervoval podobně, jako v dnešních uhelných slojích. Výzkum mezinárodního vědeckého týmu, jehož členem byli i čeští vědci a který nedávno publikoval své výsledky v prestižním vědeckém časopise Nature, se ale zaměřil na jinou stránku života fytoplanktonu – na jeho schopnost adaptace k podmínkám vnějšího prostředí. Vědci studovali fytoplankton ve dvou oblastech světového oceánu, které jsou extrémně chudé na živiny – v Sargasovém moři a v oblasti Tichého oceánu poblíž Velikonočních ostrovů. Zjistili přitom, že fytoplankton ze Sargasového moře prakticky neobsahuje fosfor, který je pro formy z jiných částí oceánu velmi důležitý. Jak je to možné a co to znamená – na to už odpoví jeden z autorů studie – Michal Koblížek z Mikrobiologického ústavu v Třeboni. biologie -
NEDĚLE 5. DUBNA, 2009
-
01:12Gélové lešenie, ktoré sa v laboratóriách používa na rast tkaniva, je podľa vedcov opäť zaujímavejšie. April Kloxinová a jej kolegovia z Coloradskej univerzity vytvorili skupinu... biologie
-
SOBOTA 4. DUBNA, 2009
-
22:19Výzkumný tým tvrdí, že jejich virem upravené baterie mají tak velikou kapacitu a výkon, že by mohly být využity do budoucna k pohonu hybridních vozidel jako třeba Tesla model S nebo Chevy Volt. alternativní pohony, biologie
-
PONDĚLÍ 30. BŘEZNA, 2009
-
01:40Naši nepozvaní hostia – patogénne baktérie. V snahe čo najpohodlnejšej reprodukcie „vynašli“ spôsob, ako aj v žalúdku využívať substrát a nebyť pritom rušené – ničené žalúdočnou kyselinou. Ochranu pred ňou im poskytuje nepatrný proteín. biologie, lidské tělo
Rostlina pro červenec 2009
Rostlina pro květen 2009