1,065 článků z DUBNA 2012

Větrná turbína, která se učí

Obnovitelný zdroj energie skrytý v síle větru má i své výrazné nevýhody. Kromě nízké proudové hustoty produkované energie je hlavním zádrhelem nepravidelnost elektrického příkonu. Větrná turbína by ale měla fungovat dobře při slabém vánku i při maximální možné rychlosti větru.


Pondělí 9. dubna 2012


Slibná metla na makulární degeneraci

Pokud se nám začnou zdát rovné linie oken a čáry na silnici mírně zvlněné, případně obličeje jakoby s mírnou grimasou, nebo už registrujeme v zorném poli šedivou čmouhu, máme nejspíš zaděláno na problém, kterému se říká makulární degenerace a výhlídku slepoty. Irsko-americký tým vědců popsal způsob, jak pomocí interleukinu zabránit nejhoršímu.

4. workshop PhotoChemPoint

Téma čtvrtého ze sedmi plánovaných workshopů bylo Filmové technologie & Podmínky vystavování fotografií. Workshop proběhl 19. 10. 2011.

Václav Větvička

Velikonoce často označujeme jako svátky jara. A protože právě na jaře se příroda probouzí, byl hostem moderátorky Lucie Výborné a svátečního vysílání známý botanik a dendrolog Václav Větvička.

Díl č.2 - Problematika bojových vest zavedených v Armádě České republiky

V dnešním díle jsme se pustili do srovnání tří nejpoužívanějších ochranných vest v Armádě České republiky. Jako první je to samozřejmě Vesta ochranná pancéřová 2009 od firmy SPM Liberec, která je oficiálně zavedena v AČR. Dále jsme zvolili vesty TBV od ALP ARMY a RICAS od Warrioru. Obě vesty si vojáci kupují za své prostředky. Nedílnou součástí vest jsou i...

Kde se bere kašmír

V čím horších klimatických podmínkách kašmírské kozy žijí, tím kvalitnější vlnu poskytují – nejkvalitnější vlna pochází z koz, volně chovaných na rozlehlých severočínských nebo mongolských stepích, kde teplota v zimě dosahuje až -40...

Genom z klíčenky

Dekódování genetické informace na notebooku. Jak se vyrábí sklo? Japonská Siri a světlá budoucnost virtuálních asistentů. A Elixír mládí.

Jak si hrošíci pořizují dcery

Mechanismů, jakými mohou živočichové zasáhnout do poměru pohlaví potomků, je celá řada. Poměr narozených samců a samic je však ve výsledku většinou vyrovnaný. V tomto směru vědce překvapil hrošík liberijský – vzácný a trochu tajemný obyvatel afrických pralesů.

Mikrorobot pro lidské tělo

Příroda optimalizovala své živé systémy po stamiliony let. A díky nim tým vědců zjistil, že pro určité účely bude vhodné technologicky okopírovat dokonalou, i když velmi primitivní funkční stavbu mořské mihule. Cílem tohoto napodobování je vytvoření mikrostroje s názvem Kyberplazma. Ten by se jednou mohl orientovat a pohybovat uvnitř lidského těla.

Jak si hrošíci pořizují dcery

Mechanismů, jakými mohou živočichové zasáhnout do poměru pohlaví potomků, je celá řada. Poměr narozených samců a samic je však ve výsledku většinou vyrovnaný. V tomto směru vědce překvapil hrošík liberijský – vzácný a trochu tajemný obyvatel afrických pralesů.


Neděle 8. dubna 2012