498 článků s nálepkou medicína

Jak a čím zlé proteiny poškozují mozek

Američtí vědci z National Institutes of Health zjistili, jak priony, odpovědné například za nemoc šílených krav či její lidskou variantu v podobě Creutzfeldt - Jakobovy choroby, poškozují zdravou mozkovou tkáň.


Středa 17. června 2009


Nanočásticemi proti infarktu

Nejčastější příčinou kardiovaskulárních onemocnění jsou cévní usazeniny. Vědci a technici z UC Santa Barbara vyvinuli nanočástice (micely), které rizikové cévní plaky dokážou napadat. Zpráva o úspěšně probíhajících testech prováděných na myších vyšla ve Sborníku americké Akademie věd.


Čtvrtek 14. května 2009


S brokolicí proti rakovině

Japonští vědci zjistili, že dvouměsíční konzumace 70 gramů brokolicových výhonků denně nás může ochránit před vznikem žaludečních vředů, zánětů, a dokonce i rakoviny.


Středa 13. května 2009



Úterý 12. května 2009



Pátek 8. května 2009



Čtvrtek 7. května 2009



Středa 6. května 2009


Lov na geny, které způsobují horečku dengue

V argentinské metropoli Buenos Aires se před časem objevila tropická horečka dengue, přezdívaná také "horečka zlomených kostí". Pachatelem je v tomto případě dvouřetězcový RNA virus blízký flavivirům. Odhaduje se , že nepříjemná horečka, provázená bolestmi hlavy a svalů, která se přenáší na lidi komáry rodu Aedes, každoročně postihne kolem 50 miliónů lidí...

Genetické analýzy mexické chřipky

Mexická chřipka se už rozšířila do celého světa, ale epidemiologové si stále nejsou jistí, jak moc je situace vážná. Záhady kolem mexického chřipkového viru A (H1N1) aspoň částečně objasnily první genetické analýzy. Ty naznačují, že virus obíhal světem už od ledna 2009 a možná již od září roku 2008. Mohl tedy vzniknout někde úplně jinde než v Mexiku.


Úterý 5. května 2009


Novou chřipku nesmíme přeceňovat

Virus nové chřipky zatím nemá potenciál na to, aby vytvořil větší epidemii. Tvrdí to Nicholas Grassly z Imperial College London a Andrew Rambaut z univerzity v Edinburku. Závěry jejich genetické analýzy viru však nemusejí mít trvalý charakter, napsal New Scientist.

Ovlivní globální oteplování šíření lymské boreliózy?

Jedním z nejčastějších vektorů čili přenašečů bakterií způsobujících lymskou boreliózu jsou klíšťata. Tito krev sající parazité procházejí během svého života cykly, které jsou do značné míry určeny podnebím. Spolu s globálními změnami klimatu se mění i životní cykly klíšťat. Pro klíšťata k lepšímu, pro nás bohužel k horšímu.


Pondělí 4. května 2009



Čtvrtek 30. dubna 2009


Pokrok v léčbě neplodnosti

Mužská neplodnost je noční můrou řady párů snažících se marně o potomka. Vědci z montrealské univerzity učinili převratný krok v řešení tohoto problému.


Úterý 28. dubna 2009


Mutace je dvousečná zbraň

Matematický model ukázal zbrusu novou cestu, jak se zbavit některých virů - stačí mírně zvýšit jejich mutační rychlost a pak už se jen dívat, jak pomalu přestávají být infekční.

Bouře chřipky ve sklenici vody

Může se opakovat rok 1918, kdy španělská chřipka zabila víc lidí, než světová válka? Máme se bát nachlazených prasat? Nebo je horší sponzorský tlak na vědecké studie spolehlivosti chřipkových vakcín?

Světem obchází strašidlo pandemie mexické chřipky

Sdělovací prostředky u nás i v zahraničí chrlí v posledních dnech a hodinách zprávy s bombastickými titulky: "Svět zalarmoval mexický vir prasečí chřipky", "Prasečí chřipka jde ve stopách starších virů-zabijáků", "Prasečí chřipka může přitvrdit hospodářskou krizi", apod. Je virus, který v sobě kombinuje geny lidské, prasečí a ptačí chřipky, opravdu tak...


Pondělí 27. dubna 2009


Železem proti klíšťatům

Klíšťata jsou po komárech druzí nejčastější přenašeči nebezpečných infekčních onemocnění zvířat i člověka. Na člověka mohou přenést například klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu. Klíšťata se živí výhradně krví svých hostitelů a jelikož nasají až stonásobek své původní váhy, musejí se umět vypořádat s ohromným nadbytkem železa...


Úterý 14. dubna 2009


Umělá chrupavka překoná přírodní

Náhražka chrupavky z laboratoří izraelských vědců klouže lépe než povrch přirozených chrupavek. Své vynikající parametry si udržuje i za nejvyšších tlaků, jakým bývají lidské klouby vystaveny.

Na cestě k biologickému kardiostimulátoru

Špatný srdeční rytmus dokáže v srdci a potažmo celém organismu napáchat výrazné škody a může vést až k infarktu. Američtí vědci proto zkoumají procesy v tkáni srdečního svalu a se snaží nalézt cesty, které by mohly napomoci problematické rytmy zkrotit.