Německá kosmická společnost Isar Aerospace oznámila, že získala 270 milionů eur v investičním kole Series D, které jí mají pomoci urychlit expanzi a zvýšit výrobní kapacity. Současně společnost potvrdila nový termín druhého letu své rakety Spectrum, který je nyní plánován na období 15.–21. června.

Isar Aerospace vyvíjí dvoustupňovou raketu Spectrum, určenou k vynášení nákladů o hmotnosti až 1 000 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu Země. První raketa Spectrum odstartovala v březnu 2025, avšak let skončil neúspěchem méně než minutu po vzletu. Cesta k druhému startu však nebyla jednoduchá. V březnu letošního roku byl odpočet zastaven jen několik sekund před vzletem kvůli plavidlu, které neoprávněně vplulo do bezpečnostní zóny kolem kosmodromu v Norsku. Další pokus v dubnu musel být zrušen po odhalení netěsnosti v tlakové nádobě používané v raketovém systému. Po několika týdnech, kdy nepřicházely nové informace, nyní Isar Aerospace oznámila, že mise s názvem Onward and Upward odstartuje mezi 15. a 21. červnem a na oběžnou dráhu vynese pět družic typu CubeSat a jeden experimentální náklad.

Nově získané financování má společnosti umožnit rychlejší přechod od vývoje k sériové výrobě, a tím i vyšší frekvenci startů. Investičního kola se zúčastnili jak noví investoři, například Island Green Capital a Molten Ventures, tak i stávající partneři včetně HV Capital, Lakestar a UVC Partners. Celkově tak Isar Aerospace od svého založení získala přibližně 800 milionů eur, což z ní činí jednu z nejlépe financovaných evropských kosmických firem. Generální ředitel Isar Aerospace Daniel Metzler v prohlášení zveřejněném na LinkedInu uvedl:

„Rozšiřování výroby hardwaru patří pravděpodobně k nejtěžším úkolům a právě tím se firmy odlišují. Toto financování nám umožní dále rozšiřovat naši automatizovanou výrobu.“

Klíčovou součástí plánů je nová továrna poblíž Mnichova, která má být schopna vyrábět až 40 raket Spectrum ročně. Kromě navyšování výrobní kapacity budou finance využity také k rozšiřování mezinárodní přítomnosti společnosti. Prvním krokem má být nový kosmodrom zařízení v Kanadě. Projekt je zatím v rané fázi po podpisu dopisu o záměru s firmou Maritime Launch Services v květnu 2026, který počítá se starty raket Spectrum z kosmodromu Spaceport Nova Scotia. Než však bude moci Isar Aerospace rozšířit výrobu a provoz startů nebo otevřít nové kanadské zařízení, bude muset prokázat schopnost úspěšně vypouštět svou dvoustupňovou raketu Spectrum ze stávající základny v Norsku.

Před Isar Aerospace tak stále stojí důležitá výzva, a to úspěšně zvládnout druhý testovací let. Historie kosmického průmyslu ukazuje, že právě druhý start často rozhoduje o budoucnosti nových nosných raket. Některým společnostem, jako Rocket Lab nebo Virgin Orbit, se podařilo dosáhnout oběžné dráhy již při druhém pokusu, zatímco jiné potřebovaly více času. Nadcházející červnový start proto bude pro Isar Aerospace významným testem technické připravenosti i obchodních ambicí společnosti.

Přeloženo z:
europeanspaceflight.com/isar-aerospace

Zdroje obrázků:
i0.wp.com/spacenews.com/

Agentura NASA v březnu představila plány na vybudování měsíční základny v rámci akce Ignition, na které nastínila nový směr agentury v oblasti pilotované kosmonautiky. Tyto plány však byly spíše koncepční. Jednalo se o třífázové úsilí o vybudování základny v oblasti jižního pólu Měsíce, které by trvalo více než deset let a stálo přes 30 miliard dolarů. Konkrétních informací o misích bylo málo, včetně toho, kdo co a kdy vynese do vesmíru.

NASA začala tyto detaily doplňovat na veřejném setkání dne 26. května v sídle agentury. NASA vybrala společnosti Astrolab a Lunar Outpost k vývoji lunárních vozidel, menších verzí konceptů, které tyto firmy spolu s Intuitive Machines navrhly NASA loni v programu Lunar Terrain Vehicle (LTV). Tato vozidla mají být v roce 2028 dopravena na Měsíc na samostatných přistávacích modulech Blue Moon Mark 1, od společnosti Blue Origin, v rámci zakázky programu Commercial Lunar Payload Services. NASA také vybrala společnost Firefly Aerospace k dopravě několika sond MoonFall připomínajících drony, které budou přeskakovat po měsíčním povrchu a vyhledávat potenciální lokality pro budoucí základnu. Celková hodnota těchto kontraktů dosahuje téměř jedné miliardy dolarů. Administrátor NASA Jared Isaacman během setkání oznámil.

„Amerika se vrací na Měsíc. Spolupracujeme s mnoha našimi mezinárodními a komerčními partnery, abychom využili mimořádných schopností komerčního průmyslu a vybudovali měsíční základnu.“ 

NASA nevysvětlila, proč pro tyto mise vybrala právě dané společnosti. Pro Astrolab i Lunar Outpost však šlo o významné vítězství. Oba startupy vsadily svou budoucnost na získání zakázek LTV. Naopak šlo o výrazný neúspěch pro Intuitive Machines, která nezískala ani kontrakt na LTV, ani na misi přistávacího modulu. Největším vítězem však byla pravděpodobně společnost Blue Origin. Před necelými dvěma lety NASA rozhodla, že poletí s nákladem na prvním modulu Blue Moon Mark 1, který Blue Origin vyvíjela na vlastní náklady. Během akce NASA tuto misi přejmenovala na Moon Base 1. Firma nyní získala pro tento modul od NASA čtyři mise, započítáme-li obě mise LTV a samostatnou zakázku z loňského září na dopravu roveru VIPER, jehož start je plánován na rok 2027.

Tyto kontrakty nabízejí společnosti Blue Origin cenné zkušenosti s přistáváním na Měsíci, které bude možné využít při vývoji většího modulu s označením Mark 2 určeného pro pilotované mise. To by společnosti mohlo poskytnout výhodu oproti kosmické lodi Starship vyvíjené společností SpaceX. NASA během tohoto vystoupení o pilotovaných přistáních nehovořila. Krátce po akci věnované měsíční základně však NASA oznámila, že 9. června představí posádku mise Artemis 3 – letu plánovaného na rok 2027, jehož cílem je otestovat jak Blue Moon Mark 2, tak Starship na nízké oběžné dráze Země. (Poznámka redakce – článek vydán po oznámení nominace na misi Artemis 3)

NASA měla alespoň počáteční plán pro svou měsíční základnu, který pouhých 48 hodin poté dostal vážné trhliny.

NASA výběrem modulu Blue Moon zároveň vsadila na raketu New Glenn společnosti Blue Origin. Raketa dosud letěla pouze třikrát a při své poslední misi v dubnu způsobila porucha horního stupně, že její náklad, družice společnosti AST SpaceMobile uvízla na nízké oběžné dráze. Společnost však problém rychle vyřešila a Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že povolí obnovení letů rakety New Glenn, počínaje misí pro širokopásmovou konstelaci Amazon Leo plánovanou na začátek června.

Večer 28. května však během statického zážehu prvního stupně New Glenn určeného pro tuto misi došlo k explozi. Raketa explodovala několik okamžiků po zažehnutí sedmi motorů BE-4 a vytvořila obrovskou ohnivou kouli, která pohltila rampu a rozzářila oblohu stovky kilometrů daleko. Při explozi nebyl nikdo zraněn, avšak snímky pořízené následující den ukázaly rozsáhlé škody na startovní rampě Launch Complex 36 na Cape Canaveral. Zničena byla jedna z hromosvodných věží i přepravně-vztyčovací zařízení používané k dopravě rakety na rampu. Hlavní věž sice zůstala stát, ale byla poškozena – kovové nosníky byly tlakem výbuchu ohnuté. Generální ředitel společnosti Blue Origin Dave Limp v prohlášení z 30. května uvedl.

„Získali jsme opět částečný přístup ke komplexu Launch Complex 36 a aktivně vyšetřujeme anomálii během zážehu. Brzy začneme s odklízením rampy a máme připravený dobrý plán její obnovy.“

Podrobnosti tohoto úsilí nezveřejnil, ale vyšetřování exploze a oprava rampy vyřadí New Glenn z provozu na mnoho měsíců. Když v září 2016 během příprav na statický zážeh explodovala raketa Falcon 9 na rampě Space Launch Complex 40, trvalo společnosti SpaceX 15 měsíců, než rampu obnovila. (Podle posledního optimistického odhadu společnosti Blue Origin by raketa New Glenn mohla letět ještě v letošním roce.)

Pokud by raketa New Glenn byla mimo provoz přibližně rok, jak mnozí v oboru předpokládají, naruší to plány NASA na vybudování měsíční základny. Mise Moon Base 1 by se posunula někdy do roku 2027, což by oddálilo jak misi VIPER, tak dodávky obou roverů LTV. Jednou z alternativ by bylo vynést přistávací modul Blue Moon Mark 1 pomocí rakety Vulcan společnosti ULA nebo Falcon Heavy společnosti SpaceX (což potvrzuje článek ze dne 6. června). Obě možnosti by však vyžadovaly významné úpravy, aby se modul přizpůsobil odlišné konstrukci těchto nosičů. Firmy by také musely upravit své rampy tak, aby bylo možné krátce před startem tankovat modul kapalným kyslíkem a kapalným vodíkem. To představuje zvláštní problém pro SpaceX, která kapalný vodík ve svých raketách nepoužívá.

Událost také vyvolává otázky ohledně mise Artemis 3, která měla být podle administrátora Jareda Isaacmana stále plánována na polovinu roku 2027 navzdory náznakům, že by se mohla posunout na pozdější termín. Pokud bude raketa New Glenn mimo provoz rok nebo déle, NASA bude možná muset rozhodnout, zda Artemis 3 odložit a tím posunout i pokus o pilotované přistání na Měsíci v rámci mise Artemis 4 na pozdější část roku 2028, nebo zda misi uskutečnit pouze se Starship, pokud bude tento přistávací modul připraven. Isaacman po nehodě po návštěvě startovního komplexu a setkání se zaměstnanci společnosti uvedl na sociálních sítích.

„Agentura zaujme aktivní přístup k návratu rakety New Glenn do provozu. NASA je odhodlána pomoci týmu Blue obnovit provoz, pokračovat ve vývoji jejich lunárního přistávacího modulu a vrátit New Glenn ke startům co nejdříve a zároveň bezpečně.“

Ještě před explozí slíbil, že NASA bude ve svých lunárních plánech aktivnější, a dále pak uvedl.

„NASA není organizace zaměřená pouze na zadávání zakázek. Nebudeme nečinně sedět a čekat, až průmysl něco dodá.“

To znamená nejen pomoc společnosti Blue Origin, ale také přepsání plánu vývoje měsíční základny, který NASA právě dokončila. A pravděpodobně to nebude naposledy, kdy bude nutné tyto plány upravit.

(Článek poprvé vyšel v červnovém vydání časopisu SpaceNews Magazine v roce 2026 pod názvem „Up in smoke“)

Přeloženo z:
spacenews.com/

Zdroje obrázků:
pbs.twimg.com

Monacká společnost Venturi Space, zaměřená na kosmické technologie, oznámila navýšení investice do výstavby svého nového výrobního závodu ve francouzském Toulouse o dalších 150 milionů eur. Celková hodnota projektu tak vzrostla na 250 milionů eur.

Společnost Venturi Space byla založena miliardářem Gildem Pastorem v roce 2020 a specializuje se na vývoj technologií pro pohyb vozidel na Měsíci a Marsu. V lednu 2026 oznámil ředitel pro kosmické záležitosti Antonio Delfino záměr investovat 100 milionů eur do výstavby továrny o rozloze 10 000 metrů čtverečních, která měla být později rozšířena na 16 000 metrů čtverečních. Nejnovější oznámení však potvrzuje, že společnost rovnou přistoupí k výstavbě plnohodnotného technologického centra o plánované rozloze 16 000 metrů čtverečních, což vysvětluje navýšení investice na čtvrt miliardy eur. Podle tiskové zprávy bude nový závod sloužit k návrhu a výrobě klíčových technologií pro mobilitu na Měsíci a Marsu a také ke kompletaci roverů vyvíjených společností. Projekt by měl vytvořit téměř 200 nových pracovních míst. Předseda společnosti Gildo Pastor uvedl, že mobilita bude jedním z klíčových faktorů budoucího průzkumu vesmíru.

„Vždy jsem věřil, že mobilita bude jedním z klíčů ke kosmickému průzkumu. Dnes je zde potřebná dynamika. Díky této investici ve výši 250 milionů eur a vytvoření téměř 200 pracovních míst činí Venturi Space rozhodující krok vpřed. Máme technologie, zkušenosti, partnery a brzy budeme mít i průmyslové zázemí, které nám umožní posunout se ještě dál.“

Venturi Space již nyní dodává kola, baterie a systémy systémy řízení baterií americké společnosti Venturi Astrolab, která je využívá ve svých lunárních vozidlech. Na konci května NASA oznámila, že Venturi Astrolab byla jednou ze dvou společností vybraných k vývoji roverů pro program Artemis. Tato vozidla budou sloužit astronautům k pohybu po povrchu Měsíce a mezi pilotovanými misemi budou schopna pracovat i autonomně. Přestože názvy Venturi Space a Venturi Astrolab mohou vyvolávat dojem, že jde o jednu společnost, jedná se o dva samostatné podniky – jeden sídlí v Evropě a druhý ve Spojených státech. Podle zástupců Venturi Astrolab je společný název výsledkem strategického partnerství uzavřeného v roce 2022. V jeho rámci inženýři Venturi Space poskytují odborné znalosti například v oblasti bateriových technologií, pneumatik nebo ergonomie a americká společnost některé z těchto technologií následně využívá ve svých vozidlech.

Venturi Space se angažuje také v evropských projektech. V červnu 2025 představila lunární rover MONA LUNA, vyvinutý v Evropě s cílem podpořit ambice Evropské kosmické agentury (ESA) a francouzské agentury CNES. Společnost plánuje nasadit toto vozidlo v oblasti jižního pólu Měsíce do roku 2030. V únoru 2026 navíc získala od ESA kontrakt na studii zaměřenou na technologie mobility, energetického zásobování a tepelné regulace budoucích lunárních roverů.

Přeloženo z:
europeanspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
europeanspaceflight.com/