Změna klimatu zajímá Billa Gatese už zhruba deset let. Nadace jeho a jeho ženy Melindy už delší dobu varuje předtím, že ohřívání Země bude mít fatální důsledky pro Afriku a její rozvoj. Třiašedesátiletý spoluzakladatel a do roku 2014 předseda dozorčí rady Microsoftu je nyní ve společnosti jako technický poradce.
Pane Gatesi, lidé se nyní obávají klimatické katastrofy, zejména v Evropě. Začněme náš rozhovor proto jednou dobrou zprávou: Svět je stále lepší.
To souhlasí.
A to už po několik desetiletí.
Ano, tak to je. Co se týká vzdělání a zdravotnictví máme již po desetiletí trend směrem nahoru. Od počátku století klesá dětská úmrtnost tak rychle jako nikdy předtím. V roce 2000 umíralo zhruba 10 miliónů dětí v prvních pěti letech života. Teď je to jen polovina. Ještě nikdy nemělo tolik mladých lidí v rozvojových zemích přístup ke vzdělání. S nástroji, jako jsou Globální fond k boji s AIDS, tuberkulózou a malárií, dosáhlo světové společenství velkého pokroku. Od svého založení tento fond zachránil 26 miliónům lidí život. Pokud jde o klima, zdraví, vzdělání a rovnost pohlaví musíme ještě vykonat mnoho. Sklenice je plná jen napůl.
Co se ještě musí stát?
Hlavní jsou tři věci. Musíme být ještě lepší v tom, jak pomoc dostaneme tam, kde je opravdu potřeba. Státy by měly zvýšit svoje výdaje na rozvojovou pomoc. Zhruba deset let výdaje na rozvojovou pomoc měřeno podílem na hrubém domácím produktu stagnují. A potřebujeme také inovace – například na očkovací látku pro HIV.
Je změna klimatu problém? Není kvůli tomu ještě těžší dosáhnout cílů, o kterých hovoříte?
Absolutně. V Africe jižně od Sahary je zhruba 40 procent dětí podvyživených. Často jsou jejich rodiče malí zemědělci, je jich asi 700 miliónů. Tito lidé zažijí v roce 2040 ve srovnání s dneškem dvakrát častěji špatnou úrodu, kvůli extrémnímu počasí. A ve zbývajících letech budou kvůli změně klimatu sklízet méně.
O tom ale v diskusích není mnoho slyšet.
Ano, málo hovoříme o těch, kteří se budou muset přizpůsobit, protože jsou přímo zasaženi změnou klimatu. A pokud se o tom mluví, pak většinou o vzestupu hladiny moří a následcích pro obyvatelstvo na pobřeží. Nejhorší důsledky změny klimatu jsou ale u nejchudších lidí ve světě, kteří nemohou vypěstovat tolik, aby se dostatečně najedli.
{mprestriction ids="1,2"}
Co se s tím dá dělat?
Potřebujeme definitivně víc inovací při setbě. To znamená, aby lidé dosahovali i s menším množstvím vody stabilní výnosy při sklizních, možná aby byly dokonce vyšší. Musíme vydávat mnohem víc peněz na zemědělské vědy. V Africe se musí produktivita zemědělství zdvojnásobit.
Je řešením genová technika?
Je mnoho způsobů jak vylepšit sadbu. Existují velmi inovativní metody, které se označují za konvenční šlechtění. Ale určitý pokrok v této oblasti není možný bez genové techniky.
V Evropě má ovšem obyvatelstvo ke genovým technologiím dost odmítavý postoj.
Jistě, ale v Evropě zrovna nevidím nedostatky ve výživě obyvatel. Tady nejsou milióny dětí, které umírají na podvýživu. Důležitější je podle mne otázka: Necháme africké státy svobodně rozhodovat, jestli vsadí na genovou techniku, nebo ne? Poslední slovo musí mít afričtí vědci.
Microsoft jste založil, když vám bylo jen 20 let. Jak se díváte na mladé lidi a jejich hnutí Fridays for Future?
Jsem nadšený tím, co dělají mladí lidé jako Greta Thunbergová. Právě jsem sledoval její vystoupení v populární talkshow „Daily Show“. Považuji za vynikající, kolik energie má toto hnutí. Pomáhá vytvářet uvědomění. A to je u tématu klimatických změn vždy velmi těžké, protože nejhorší efekty leží v budoucnosti, a protože se jedná o komplexní vědecké souvislosti a statistiky.
Překvapila vás mladá generace?
Byl jsem spíše překvapen tím, jak málo jsme před několika lety o změnách klimatu mluvili, ačkoliv to bylo již před deseti lety velké téma. Já jsem se v uplynulém desetiletí zabýval změnou klimatu a hodně jsem se naučil. Tento vývoj se mne také dotýká, protože mi leží na srdci osud Afriky. Zrovna ten kontinent, který ke změně klimatu přispívá nejméně, pocítí důsledky jako první.
Mohou průmyslové země ještě změnit svůj vývoj?
V tomto okamžiku přispíváme ke stavu kysličníku uhelnatého zhruba z devadesáti procent. Abychom to změnili, bude to velmi těžké. Ale udělat to musíme. Rozhodující je, jak budeme definovat náklady změny klimatu a potom hledat inovace, které by tyto náklady snížily.
Řešením jsou tedy technologie?
Před deseti lety jsem začal podporovat aktivity na tomto poli. Podporuji například jednu firmu, která pracuje na vývoji bezpečného reaktoru jaderné fúze, což by mohlo vést k razantní změně v energetickém zásobování. Pracuji nyní na knize, která vyjde příští léto. V ní hledám technická řešení, například maso na rostlinné bázi. Vypadá to velmi nadějně.
Změna klimatu je také důvodem pro migraci. V poslední době Evropa více chrání svoje námořní hranice před migranty z Afriky. Někteří lidé to nazývají nehumánním. Vidíte to také tak?
V Africe jižně od Sahary žije nyní téměř miliarda lidí. Koncem tohoto století to budou tři miliardy. Není politicky ani logisticky možné přesídlit tyto lidi do rozvinutých zemí. Proto musíme zlepšovat životní podmínky těchto lidí tam, kde žijí. Když v tom budeme úspěšní, je velmi pravděpodobné, že Evropa a USA budou muset přijímat méně těchto lidí.
Tři miliardy lidí – je možné tento vývoj vůbec zastavit?
I kdybychom dosáhli všech cílů, které si stanovíme, nebudeme moci zabránit tomu, aby obyvatelstvo Afriky rostlo. Ale můžeme tento proces brzdit. Existuje velmi silná souvislost mezi hospodářským růstem a mírou porodnosti. V zemích v lepší ekonomické situaci chodí více dívek do škol a dovědí se tam víc o plánovaném rodičovství. Mají pak svoje profesní plány a méně dětí. Například v Asii porodnost v minulém desetiletí poklesla extrémně.
Proč k tomu nedošlo v Africe?
O této otázce se ve vědeckých kruzích intenzivně diskutuje. Mnozí to dávají za vinu kolonialismu, pod kterým Afrika trpěla víc než Asie, což je zřejmě pravda. Jiní to vysvětlují geografií, protože v Africe je málo splavných řek. Anebo tím, že v afrických zemích je malá národní sounáležitost, a proto také malý zájem podporovat vlastní stát. Dobrá zpráva je, že vzestup Asie vedl k tomu, že je dnes pro rozvoj Afriky více peněz.
{/mprestriction}
Přeložil Miroslav Pavel.