Světelný smog má negativní vliv na lidské zdraví. Velká část měst a obcí v ČR jej ale příliš neřeší. Podle expertů je za tím především malá informovanost starostů. Světelné znečištění přitom snižuje kvalitu spánku, výrazně se to projevuje zejména v největších městech.
Hlavním zdrojem světelného znečištění je zpravidla zastaralé a špatně funkční osvětlení. A ačkoliv je světelný smog především v zimě velmi diskutovaným tématem, podle odborníků většina českých měst a obcí nevyvíjí dostatek aktivity, aby ho eliminovala. Na vině je většinou nevědomost. „Není to vyloženě nezájmem, ale spíše nevědomostí. I přes to, že návodů a pravidel pro ohleduplné moderní, chytré a plně funkční osvětlení, které zároveň svítí zdravěji než to minulé a také snižuje míru světelného znečištění a chrání tak více přírodu, už je k dispozici spousta. Starostové jsou zavalení spoustou povinností a často o téhle problematice ani netuší. Situace se však postupně lepší,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústav Akademie věd ČR. Souhlasí s ním i výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková. „V současné době mají obce velmi omezenou možnost, jak světelné znečištění řešit, a to považujeme za škodu,“ řekla.
Světelný smog je pravděpodobně karcinogenní
Podle dat Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu přitom o nerušený pohled na hvězdnou oblohu přichází osm z deseti lidí na planetě. Světelné znečištění se podepisuje i na lidském zdraví, zejména na nekvalitním spánku. Hlavní vliv na to má modrá složka umělého světla, která potlačuje produkci hormonu melatoninu. Ten působí jako antioxidant, posiluje imunitní systém a přispívá ke správné funkci štítné žlázy, slinivky, vaječníků, varlat či nadledvinek.
Sníženou produkcí melatoninu se kromě zhoršující kvality spánku zvyšuje i riziko kardiovaskulárních chorob, obezity, vysokého cholesterolu a rakoviny prsu. Světová zdravotnická organizace proto narušení biorytmů způsobené sníženou produkcí melatoninu nedávno prohlásila za karcinogen skupiny 2A, tedy za látku pravděpodobně karcinogenní pro člověka. Nepřímo sem tak zařadila i světelný smog.
V Česku je světelné znečištění nejméně koncentrované na Šumavě, v Podyjí či Beskydech, nejvíce se s ním naopak potýkají ve velkých městech. Podle Vladykové představují ve městech velký problém hlavně světelné reklamy, osvětlení velkých parkovacích ploch či hal. „Je nutná úprava legislativy a u posuzování těchto staveb v rámci procesu stavebního řízení je nutné začít uvažovat o stanovení hygienických limitů na světlo, stejně jako je tomu v současnosti například u hluku,“ doplnila.
Dotační programy státu
Podle odborníků se v tuzemsku ročně utratí za zbytečné svícení okolo dvou miliard korun. Se světelným smogem chce proto bojovat i stát. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak již vypsalo dotaci 90 milionů korun na obecní lampy, které produkují minimum modrého světla. Resort životního prostředí pak v loňském roce vyčlenil 30 milionů na vybudování šetrnějších pouličních lamp v malých obcích, které se nacházejí v chráněné krajinné oblasti. Pomoci by to mělo také živočichům, i v jejich případě je totiž vlivem modrého světla potlačována produkce melatoninu, což negativně ovlivňuje jejich hormony, biologické hodiny, chování i přirozené aktivity.
„V obcích a městech se stává, že část světla směřuje i do míst, která být osvětlená nemusí, anebo vyloženě nemají. Často se používá osvětlení technicky nevhodné, zbytečně silné, zastaralé nebo málo účinné,“ uvedl k záměru resortu ministr životního prostředí Richard Brabec. Kromě toho ministerstvo životního prostředí rozšířilo také možnosti získání dotace na řešení, která umožní lidem v domácnostech světelnému smogu lépe čelit. „Dotaci v programu Nová zelená úsporám lze nově získat i na stínicí techniku. Z hlediska světelného smogu to tak ocení nejen uživatelé z velkých měst, ale také lidé z obcí, kde není snižování světelného znečištění hlavní prioritou,“ uvedl Malysz.
První úspěšné projekty
Dotační programy by měly více pomoci vzájemné provázanosti mezi státem a obcemi k eliminaci světelného smogu. Kooperace je přitom podle Suchana naprosto zásadní. „Světlo rozptylující se v atmosféře se šíří až 300 kilometrů. Z toho vyplývá, že jedna obec a jedna obecní vyhláška omezující světelné znečištění je sice pro noční životní prostředí dobrým krokem, nevyřeší to ale situaci, kdy se okolní obce rozhodnout svítit bezohledně, protože budou svítit i nad tu vzornou obec. Stát by si měl chránit národní parky a chráněné krajinné oblasti. Spolupráce s obcemi a ovlivňování toho, jak svítí do svého okolí, je proto nezbytná,“ uvedl Pavel Suchan. Jednou z obcí, která se omezení světelného znečištění výrazně věnuje, jsou středočeské Hrusice. Jako první v Česku zde totiž byly nainstalovány takzvané biodynamické lampy, které září naplno, jen když někdo prochází. Během noci mění barvu světla a přizpůsobují se tak přirozeným cyklům přírody.
Eliminaci světelného smogu se zabývají také firmy z oboru energetiky. Například v nabídce společnosti E.ON se již objevují moderní lampy konstruované tak, aby směřovaly světlo do prostranství pod sebou a zároveň zabraňovaly úniku světla do horního poloprostoru. „V návrzích a vlastních realizacích modernizací veřejného osvětlení velmi dbáme na používání vhodné teploty chromatičnosti světla z LED svítidel,“ uzavřela Božena Herodesová ze společnosti E.ON. Právě v nových technologiích veřejného osvětlení spočívá největší naděje v boji za obnovení krásy noci.
The post Česko trápí škodlivý světelný smog. Nikdo s tím nic moc nedělá appeared first on Nazeleno.cz.