Některé diskuse o ohrožení elektromobily jsou více o emocích než faktech. A protože na naší nedávné debatě zmínil pan Pohl, že to je vše o „matematice a fyzice“, tak jsem si řekl, že jako matematik pár čísel vyrobím taky. Možná trochu odlehčených. O to víc snad k zamyšlení:
- ČR a elektromobily
Dnes je v ČR registrováno necelých 8 500 bateriových elektroaut. Pro přiblížení, je to tolik, kolik se v Německu prodalo v létě průměrně za 10 dní. Spalovacích osobních aut je u nás registrováno cca 6,1 milionu. Ani při postupném růstu podílu prodejů BEV na 50 % (2031) u nás nedosáhne počet těchto aut 1 milionu dříve než počátkem další dekády.
SOUVISEJÍCÍ: Luděk Niedermayer: nástup elektromobilů může být mnohem rychlejší - Nabíjení a síť
Kdyby se jejich počet zdesetinásobil (na 85 000) a všechny by se v jednu a tu samou chvíli připojily na domácí nabíjení (počítejme wall box, 11 kWh, což je nejvyšší obvyklá hodnota), tak by vytvořily „poptávku“ po 935 000 kW elektřiny. V ČR je zhruba 5 milionů domácností. Pokud by pouhá jedna desetina z nich zapnula rychlovarnou konvici, vytvořila by vyšší poptávku po výkonu. Zapnutí rychlovarné konvice v každé domácnosti odpovídá proudu pro nabíjení 850 000 elektroaut. - Nabíjíme současně
Často čtete, že kolaps sítě způsobí situace, kdy budou všichni nabíjet současně. V případě, kdyby všechna spalovací auta zamířila naráz k veřejné čerpací stanici (těch je mírně přes 4000), tak by v průměru u každé stálo zhruba 1 500 aut. Fronta by měřila tedy 10-15 kilometrů, jak rychle by došel benzín nebo nafta, nechám na vás. - Jak často nabíjíme
Obvyklý nájezd aut u nás je pod 20 000 km za rok. Spotřeba většiny elektroaut se drží významně pod 20 kWh na 100 km. Pokud počítáme (i s nabíjecí ztrátou) s hodnotou 20 kWh, tak průměrné elektroauto ročně spotřebuje 4 000 kWh elektřiny. Pokud bych předpokládal domácí rychlost nabíjení kolem 10 kWh, tak to znamená 400 hodin pobytu u nabíječky. Tedy o něco více než 1 hodinu denně. Pokud bych předpokládal vyšší rychlost (řekněme 50 kWh reálně dostupných pro většinu nových aut na většině rychlých dobíječek), tak to dělá 80 hodin nabíjení ročně, tedy asi hodinu a půl týdně.
- Elektromobily, slunce a dům
Na střeše našeho rodinného domu máme dvě malé fotovoltaické elektrárny. Ty za rok vyrábí přes 6 000 kWh elektřiny. To je tolik, kolik potřebuje středně velké elektroauto na ujetí 30 000 km. Náš dům též postupně upravujeme tak, aby měl nižší energetické ztráty. Kombinace postupného zateplení či využití tepelného čerpadla snížila naši roční spotřebu o 3 000 kWh. Tedy o elektřinu na ujetí 15 000 km.
Vůbec nechci říct, že růst podílu BEV neznamená jednu z dalších výzev pro energetiku. A ještě významnější, leč řešitelný problém, je vyšší zapojení obnovitelných zdrojů do výroby elektřiny. Akorát mne neskutečně štve, když slyším tolik lidí říkat, že ani jedno z toho nejde, když se jen stačí podívat kousek za naše hranice a uvidíte, že to opravdu jde. A funguje to.
Možná alespoň někoho tato čísla přivedou k zamyšlení nad tím, zda se kolem nás nepohybuje nějak moc dezinformací. A to nejen o autech na baterky.
Kdo je Luděk Niedermayer?
Vystudoval Operační výzkum a teorii systémů na brněnské Masarykově univerzitě (dříve UJEP). V letech 1996 až 2008 člen bankovní rady České národní banky a navíc v letech 2000 až 2008 viceguvernér ČNB. Následně pracoval jako ředitel v Deloitte ČR (2008-2014). Od roku 2014 je poslancem Evropského parlamentu.
zdroj: vlastní
The post Elektromobilita v číslech: fakta vs emoce first appeared on Hybrid.cz.