Za atmosféru s vysokým obsahem kyslíku zřejmě nevděčíme jen prvním fotosyntetizujícím sinicím a řasám, ale také jejich virům.

Výzkum nejhlubšího podmořského místa na naší planetě je vzrušující. Tímto místem je oblast na dně Mariánského příkopu zvaná Challenger Deep. Lidé se na toto místo vracejí poněkolikáté, tentokrát prostřednictvím podmořského robota jménem Nereus.

Vůbec první doba ledová zřejmě souvisela s prudkým nárůstem koncentrace kyslíku v atmosféře.

Evoluce života na Zemi možná měla ve svých počátcích nečekané spojence - azbest a zemětřesení.

Úsilí snižovat emise výfukových plynů má podle nové studie i svou stinnou stránku - díky němu se Země zvolna pokrývá vrstvičkou osmia.

Obavy, že pád menšího asteroidu do oceánu by vyvolal ničivé tsunami, nejsou podle nové studie na místě.

Za atmosféru bohatou na kyslík - a tím i za vznik komplexních forem života - podle nové studie vděčíme úbytku niklu v pravěkých oceánech.

Před 3,9 miliardami roků se Země ocitla v dešti kosmických střel. Povrch naší planety se proměnil ve žhavé peklo. Pokud tehdy existoval na Zemi život, nemusel to nutně znamenat jeho konec.

Klimatické změny zřejmě přiměly plankton z vod kolem antarktického poloostrova ke stěhování směrem na jih.

Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského času, mine neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.

Zveme vás na procházku zemskou kůrou, pláštěm i jádrem...

Před 400 000 lety byla hladina moře o celých 21 metrů vyšší než v současnosti.

Nejstarším důkazem existence živočichů na Zemi se stala 635 milionů let stará chemická sloučenina.

Období od 20. ledna bylo na ostrově Jamese Rosse nabito událostmi a intenzivním terénním výzkumem, takže se vám ozýváme po delší než obvyklé týdenní odmlce. Především se uskutečnil terénní pobyt ve vzdálené lokalitě Torrent Valley, která je od naší stanice vzdálena asi 30 km plavby na gumovém člunu. Pobytu se zúčastnili geologové, limnologové a paleontolog.

Originální pohled na nebe i do historie...

Velké sopečné erupce zřejmě ochlazují klima nejen ve vyšších zeměpisných šířkách, ale také v tropech.

Everglades, na první pohled prázdná a opuštěná krajina, je ve skutečnosti rozsáhlým a mělkým vodním tokem, který překypuje životem. Je jedinou chráněnou oblastí USA, která leží v subtropickém pásmu a také jediným místem na zemi, které obývají krokodýli společně s aligátory.

Tání antarktických ledovců má zřejmě i jeden příznivý efekt - díky němu mořský fytoplankton teoreticky pohlcuje víc oxidu uhličitého.

Navzdory veškerým předpokladům se v zimě ze zamrzlé tundry zřejmě uvolňuje stejné množství metanu, jako v létě.

Stáří antarktických jezer je velmi rozdílné. Unikátní subglaciální jezera, která se nachází pod ledovcem, v hloubce několika kilometrů, jsou stará mnoho miliónů let. Jezera, která studují čeští vědci na ostrově Jamese Rosse, vznikla po posledním odlednění, jsou tedy stará přibližně deset tisíc let.

K dýchání a zpracování živin nezbytně potřebujeme kyslík. Ten však také přispívá ke stárnutí či smogu.

Pod antarktickými ledovci se hromadí voda a vytváří tu jezera. Pohyb jejich hladiny určuje rychlost posunu ledové masy.

Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu AV ČR během své bohaté vědecké kariéry dosáhl řady světových úspěchů. Toho nejnovějšího se svým žákem a dnes již také uznávaným vědcem Pavlem Spurným. Spolu publikovali článek v prestižním vědeckém časopise o tom, proč meteory svítí. Podle jejich objevu je záření meteoru vysvětlováno špatně. Za vším je třeba...

Oxid uhličitý vypuštěný do ovzduší lidstvem během 20. století zabránil tomu, aby se Země v příštích tisíciletích proměnila ve "sněhovou kouli" s nástupem extrémně silné a dlouhé doby ledové.