Globálne otepľovanie pre ľudí zo severu planéty neznamená len zmenu ich krajiny, spôsobuje tiež otravu ich jedla. Hladina ortuti v tuleňoch a veľrybách, ktoré jedia Eskimáci na severe...

Ledy v Arktidě rychle mizí a v roce 2007 dosáhly rekordního minima. Vědci předpokládají, že do roku 2100 zmizí i třetina zalednění na moři kolem Antarktidy. Momentálně však ledu kolem Antarktidy navzdory globálnímu oteplení přibývá. Jak je to možné? Podle britských vědců je na vině „ozónová díra“ nad Antarktidou, která posiluje proudění vzduchu kolem...

Vedci z Harvardskej univerzity zistili, že tropické cyklóny vstrekujú ľad do vyšších vrstiev stratosféry, čím prispievajú ku globálnemu otepľovaniu.

Úsilí snižovat emise výfukových plynů má podle nové studie i svou stinnou stránku - díky němu se Země zvolna pokrývá vrstvičkou osmia.

Nech považujeme súčasné zmeny klímy a s nimi súvisiace dôsledky, ako napríklad stúpanie hladiny svetového oceánu, za viac, či menej extrémne, pre samotnú Zem nie sú ničím dramatickým. Staré koralové útesy svedčia o dávnych zmenách väčších, než chystajú najkatastrofickejšie scenáre pre našu budúcnosť.

U Antarktidy přibývá mořského ledu. Čím je to dáno, když na druhém pólu led mizí?

V roce 2008 byly publikovány práce, které dokázaly, že koncentrace skleníkových plynů uměle přidávaných do atmosféry již dávno přesáhly úroveň, která znamená nebezpečný zásah do klimatického systému Země. Předtím se soudilo, že nebezpečné úrovně dosáhneme až v dalších desetiletích, nebo že se jí můžeme i vyhnout, pokud emise skleníkových plynů...

V těchto dnech je právě aktivní meteorický roj Lyridy (článek na Astro.cz). Padající hvězdy jsou bezpochyby pozoruhodnou podívanou. Ale věděli jste, že meteory můžete i slyšet? Ionizované atomy vzduchu ve stopě prolétávajícího zrnka meziplanetárního prachu se chovají jako dokonalé zrcadlo pro rádiové vlny. Toho lze využít pro jejich detekci v kteroukoliv denní nebo...

Hluboko v zemi pod antarktickým ledovým příkrovem se v izolovaném prostředí bazénu slané vody uchoval život po miliony let.

Obavy, že pád menšího asteroidu do oceánu by vyvolal ničivé tsunami, nejsou podle nové studie na místě.

Celkové investice NASA do sledování stavu Země a výzkumu změn klimatu převyšují investice všech ostatních států světa dohromady.

Od konce března chrlí aljašská sopka Mount Redoubt stovky tisíc tun sopečného popela. Drobné částice jsou atmosférickým prouděním transportovány na velké vzdálenosti, začátkem dubna se dostaly i nad Evropu. Těsně po západu Slunce se pozorovatelům v České republice nabízel pohled na do červena zbarvenou oblohu. Podobný efekt měl naposledy na přelomu loňského srpna a...

Za atmosféru bohatou na kyslík - a tím i za vznik komplexních forem života - podle nové studie vděčíme úbytku niklu v pravěkých oceánech.

Matematici z Velké Británie tvrdí, že vytvořili formuli, kterou lze vypočítat příchod tsunami a její ničivou sílu. Tým, vedený profesorem Robinem Johnsonem, studoval tsunami, která v roce 2004 zdevastovala pobřeží Srí ..

Jaký bude osud Tuvalu? Stoupá moře? Nebo se nám ztrácí? Příběh švédského geologa tváří v tvář oteplovací mašinerii.

Prístroje sondy PAMELA zaznamenali v horných vrstvách zemskej atmosféry priveľa pozitrónov. Teória tvrdí, že môže ísť aj o stopy po zániku častíc tmavej hmoty.

Necelých 8 měsíců po výrazné erupci aljašské sopky Kasatochi, která nám přinesla skutečně brilantní představení v podobě podivuhodných narudlých soumraků na konci srpna roku 2008, se z aljašských končin ozývá další sopka. Jmenuje se Mt. Redoubt a jak se zatím zdá, mohla by poskytnout stejně zajímavou podívanou jako sopka předchozí.

Pozemské organismy zřejmě nemají jediný společný původ. Život se na naší planetě vyvinul – případně přicestoval z vesmíru- nejméně dvakrát.

Studie vědců z univerzity v Illinois nasvědčuje tomu, že sloupce popela a plynu, které chrlí explodující sopky, se chovají stejně jako jiná přírodní síla - tornáda.

V Journal of the Geological Society vyšel článek týmu Martina J. Whitehousa, podle něhož neexistují žádné důkazy, že by vrstvy hornin objevené roku 1996 v jihozápadním Grónsku dokládaly existenci pozemského života už v období „velkého bombardování“.

Před 3,9 miliardami roků se Země ocitla v dešti kosmických střel. Povrch naší planety se proměnil ve žhavé peklo. Pokud tehdy existoval na Zemi život, nemusel to nutně znamenat jeho konec.

Člověka od pradávna fascinoval fenomén vzniku života. Tímto tématem se člověk zabýval ještě před oddělením přírodních věd od filosofie. Dostáváme se tak do nábožensko-filosoficko-vědecké roviny. Pokud vynecháme náboženské představy a zaměříme se na vědecký...

Janibacter hoylei , Bacillus isronensis, Bacillus aryabhata.

Klimatické změny zřejmě přiměly plankton z vod kolem antarktického poloostrova ke stěhování směrem na jih.