NASA využíva špeciálne balóny na vynášanie prístrojov do stratosféry. Jeden z týchto projektov sa z oblohy zniesol spolu s doposiaľ nevysvetlenou záhadou: nameraný rádiový signál je niekoľkonásobne silnejší, než vedci predpokladali.
Nad Antarktídou sa vznáša nový prototyp vysokotlakového balóna ako prvá lastovička na ceste k vývoju ultraľahkej obrovskej bubliny s...
Analýza ledových jader z vrtů do ledovců v Antarktidě z expedice 2000-2002 ukázala, že jev El Niňo ovlivňuje klima v západní Antarktidě. Tak tomu bylo například také v letech 1939 -1942. Teplota tehdy v důsledku El Niňo stoupla o 3 – 6 stupňů Celsia. To podpořilo masivní únik oxidu uhličitého z oceánu do atmosféry – až 1700 ppm v roce 1940 – jak v Antarktidě tehdy...
Odvážně uveřejněné pozorování severoatlantické konvekce mořských proudů v termohalinním výměníku nenaplnilo očekávání a stojí proti oteplovacímu trendu.
Kromě různých světelných úkazů můžeme v zemské atmosféře pozorovat jevy, které nemají světelný původ a které byly objeveny teprve nedávno při pozorování z kosmického prostoru. Zdá se, že i tyto jevy mají souvislost s bouřkovými oblastmi.
Představa, že Země tvoří přirozený střed vesmíru stará jako lidstvo samo. K dokonalé vědecké harmonii přivedl tuto teorii ostatně již Aristotelés ve třetím. stol. př. n. l. Opačná představa se ve vědě prosadila až v šestnáctém století díky dílu Mikuláše Koperníka. Důkaz pro to, že Země skutečně nemá ve vesmíru privilegované postavení se však neshání...
Dát dohromady předpověď počasí není vůbec nic snadného. Nejdřív se o něm musíte co nejvíc dozvědět; získaná data pak musíte umět správně interpretovat. V hotové předpovědi má každé slůvko svou roli a přesně vymezené místo.
Everglades, na první pohled prázdná a opuštěná krajina, je ve skutečnosti rozsáhlým a mělkým vodním tokem, který překypuje životem. Je jedinou chráněnou oblastí USA, která leží v subtropickém pásmu a také jediným místem na zemi, které obývají krokodýli společně s aligátory.
Globální klimatické změny vedou ke stále větším meteorologickým extrémům, jako jsou například i hurikány. Michael vysvětlí, jak tyto tropické cyklony vznikají a předvede jejich fyzikální podstatu v lahvi. Lesní požáry jsou zase způsobeny dlouhými obdobími sucha a představují další projev klimatických změn. Michael ukáže, proč se tyto ohně tak rychle šíří a...
Nedávno na Oslu vyšel článek o měření množství oxidu uhličitého na ostrově Mauno Loa, který je součástí Havajských ostrovů. Článek obsahuje řadu nejasností a nekorektností, takže mě to podnítilo k tomu, abych se na měření množství oxidu uhličitého a jeho výsledky podrobněji podíval.
Vedci z univerzity v Calgary zistili, že obraz biodiverzity oblasti známej ako „pľúca sveta“ odporuje bežnému pohľadu na ubúdanie druhov v tejto oblasti.
Stáří antarktických jezer je velmi rozdílné. Unikátní subglaciální jezera, která se nachází pod ledovcem, v hloubce několika kilometrů, jsou stará mnoho miliónů let. Jezera, která studují čeští vědci na ostrově Jamese Rosse, vznikla po posledním odlednění, jsou tedy stará přibližně deset tisíc let.
Na serveru www.spaceweather.com se 21. listopadu objevilo zpravodajství o extrémně jasném bolidu, který byl spatřen nad kanadskou provincií Saskatchewan. K bolidu došlo 20. listopadu v 17:30 MST (13:30 našeho času). Jasnost bolidu se mohla pohybovat kolem -18 magnitudy (možná jasnější), neboť očití svědci (a video) dokazují, že během pádu bolidu bylo okolí jasné jako za...
Pod ledovým příkrovem Antarktidy se toho děje víc, než jsme dříve věděli. Tajemné procesy ukryté pod ledovci však vědci začali odhalovat prostřednictvím radarových snímků z vesmírných satelitů. Pohyb obrovských ledovcových polí souvisí s prouděním vody, která je ukryta pod nimi.
Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu AV ČR během své bohaté vědecké kariéry dosáhl řady světových úspěchů. Toho nejnovějšího se svým žákem a dnes již také uznávaným vědcem Pavlem Spurným. Spolu publikovali článek v prestižním vědeckém časopise o tom, proč meteory svítí. Podle jejich objevu je záření meteoru vysvětlováno špatně. Za vším je třeba...
Oxid uhličitý vypuštěný do ovzduší lidstvem během 20. století zabránil tomu, aby se Země v příštích tisíciletích proměnila ve "sněhovou kouli" s nástupem extrémně silné a dlouhé doby ledové.
Ničivá vlna tsunami, která se před čtyřmi lety přehnala přes ostrovy a pobřeží v jihovýchodní Asii, se opakuje přibližně každých 600 až 700 let. Naposledy došlo k podobné události ve 14. století. Vyplývá to z výsledků, které po prozkoumání geologických vzorků zveřejnily nezávisle na sobě dva vědecké týmy. 29. října 2008 o tom informoval časopis Nature.
Zdvojnásobení nebo dokonce ztrojnásobení množství oxidu uhličitého v atmosféře má zanedbatelný vliv na teplotu, tvrdí novozélandský vědec, chemik, G.G.Duffy.
Přehodnocené výsledky půlstoletí starého pokusu dokazují, že se základní kameny pro vznik pozemského života mohly vytvářet v atmosféře, jež byla bičována blesky a navíc zmítána sopečnými erupcemi.
Hurikány patří k nejničivějším přírodním katastrofám. Každá vláda by uvítala sebemenší naději, že lze těmto živelným katastrofám zabránit. Vědci proto pilně studují mechanismy, jimiž hurikány vznikají a zdá se, že jsou na stopě objevu, který by mohl dopad větrných smrští alespoň zmírnit.
Scienceweek.cz běží na hostingu od MasterDC – předního provozovatele datových center v ČR. Podívejte se na jejich nabídku VPS a vyberte si parametry, virtualizaci i operační systém přesně na míru.