Vědci už dlouho vědí, že pokračující oteplování povede k uvolňování velkých množství metanu a oxidu uhličitého z permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy. Nový článek publikovaný v Nature Geoscience (abstrakt) ukazuje, že množství uloženého uhlíku je až o 60 procent vyšší, než se dosud předpokládalo. I když se ví, že množství uloženého uhlíku v trvale...

V sobotu 30. srpna jsme mohli pozorovat nápadně červený až nafialovělý západ slunce.

Díru v metodách klimatologů zřejmě zaplní spory primitivních mechů, které uchovávají historii ozónu.

Grónské ledovce, které odvádějí led z pevninského příkrovu, se zmenšují. Ve dvou největších se nedávno objevily velké trhliny. Z Petermannova ledovce na severu ostrova se mezi 10. a 24. červencem odlomil kus ledu o rozloze 29 kilometrů čtverečních. V příštím roce hrozí kvůli puklinám odštěpení kry velké 147 až 160 km2, což by znamenalo ztrátu jedné třetiny...

Evropští astronomové budou prověřovat tvar Země. 10. září odstartuje sonda GOCE, která bude z oběžné dráhy zjišťovat tvar naší planety a složení zemského nitra. Očekává se, že sonda získá dosud nejpřesnější mapu rozložení materiálu uvnitř Země. Data budou zpracovávat i čeští vědci.

Španělští vědci údajně získali důkazy o tom, že v některých částech západní Evropy počasí kopíruje týdenní rytmus pracujících lidí.

24. srpna 2008 pokrývalo Arktický oceán 5,47 milionů kilometrů čtverečních ledu. I když je to stále o 580 tisíc km2 více než loni, ve srovnání s dlouhodobým průměrem (1979-2000) je to o 1,84 milionů km2 méně. Od počátku srpna roztálo 1,85 milionů km2 ledu. Nejvíce ledu se rozpustilo u východní Sibiře, což dobře koreluje s převládajícím jižním prouděním a...

Přítomnost větru registruje každý. Ne všichni by však asi byli schopni vysvětlit, proč vlastně fouká, proč pokaždé odjinud, proč je někdy vítr sotva znatelný a jindy láme stromy... Na tyto, ale také na řadu dalších otázek, odpovídá meteorolog Martin Novák

V roce 1957 bylo okolí naší planety čisté. V současnosti je obklopena umělým prstencem kosmického smetí.

Změny, které probíhají v zemské atmosféře v důsledku lidské činnosti, se tradičně sledují v ledu nebo na letokruzích stromů. Podle amerických odborníků se ale daleko lépe "zapisují" do kostí velkých predátorů.

Výsledky zkoumání vzorků rašeliníku podporují teorii o mimozemském původci Tunguské události.

Co dělá Zemi zvláštní ve srovnání s jinými známými planetami? Má dostatek kapalné vody v povrchových oceánech, litosférické tektonické desky a atmosféru, která ji chrání před nebezpečným slunečním zářením. Nejzvláštnějším rysem naší planety jsme my - Homo sapiens.

Globální klimatická změna nemusí být závislá jen na činnosti člověka...

Satelitní snímky nám umožňují vidět na „vlastní oči“, zda je Arktida zaledněna nebo není.

Vulkanická aktivita se zřejmě velice významně podílí na globálním koloběhu rtuti. Značným překvapením je také fakt, že sopky jsou přirozeným zdrojem nanočástic.

Zdá se, že zemské jádro je mnohem živější a pohyblivější. Tvrdí to alespoň německo-dánská dvojice vědců Mioara Mandea a Nils Olsen v červnovém čísle časopise Nature Geoscience. Podle nich jsou pohyby tekutého zemského jádra překvapivě rychlé a ovlivňují tak více magnetické pole Země.

Obecně uznávanou dobu vzniku života na Zemi zpochybnil tým vědců z Curtin University of Technology. Za známku nejčasnějších forem života považují diamanty z Jack Hills.

Vědci z Masarykovy univerzity se zapojí do výzkumného projektu Jihočeské univerzity v Arktidě. Výzkumná expedice zahájí činnost začátkem července na Špicberkách. Dvanáctičlenný tým vědců tvoří zástupci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Botanického ústavu AV ČR a Masarykovy univerzity. Povede ji algolog doc. Ing. Josef Elster, CSc., z...

Zmena podnebia spôsobila, že rastliny si hľadajú chladnejšie prostredie vo väčších nadmorských výškach.

30. června uběhlo 100 let od sibiřské události, která bývá nazývána pádem tunguského meteoritu, přestože se z tělesa, které nad tajgou vybuchlo, nenašel dosud ani kousek. V podobný nález však doufají italští geologové, zkoumající jezero Čeko. Hovoří o tom astronom Pavel Koten.

Spojovat Severní ledový oceán se sopečnou činností by asi většinu z nás nenapadlo. Mezinárodní expedice, která prováděla geofyzikální průzkum v oblasti Gakkelova hřbetu, ale prokázala, že pod oceánem pokrytým ledem muselo v roce 1999 dojít k mohutnému sopečnému výbuchu.

Speciál: 100 let pádu Tunguského meteoru. Svědecké výpovědi, Kulikovy výpravy, výbuch meteoru, hledání kráteru, místo dnes

Nové webové stránky NASA, JPL (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) jsou určeny ke vzdělávání a informování veřejnosti v oblasti klimatických změn na Zemi. Internetové stránky s názvem The Global Climate Change poskytují srozumitelné informace o příčinách a důsledcích klimatických změn, a také o tom, jakým způsobem se NASA podílí na jejich výzkumu.

Připomínáme si 100. výročí pádu vesmírného tělesa do centrální Sibiře u řeky Podkamenaja Tunguska. Došlo k tomu po 7. hodině ranní tamního času 30. června roku 1908. Úkaz vyvolal řadu spekulací, vědecký svět se shoduje na pádu planetky nebo komety. Dodnes nebyl nalezen ani jediný kus meteoritu a pravděpodobně ani kráter.