Do nového roku přejeme tyranosauří sílu, energii jaderné fúze, vitalitu kmenových buněk, neuroplastický mozek, odvahu mínojských mužů a dívek, vkus Starých Řeků, asymptomatický průběh všech infekcí a navrh trochu toho podělanýho štěstíčka.

Na severním pobřeží Izraele se nacházejí prehistorické mořské sedimenty až 3,5 kilometrů od tehdejšího pobřeží. Asi před 9 600 lety se tam přivalila megavlna, která na pobřeží mohla vyrůst do výšky 16 až 40 metrů. Jak se zdá, východní Středomoří rozhodně není nudným místem k životu.

Začneme falickým kamenem a horským bohem raně minojské Kréty. Pak dojde na mužské rituály a na „Prince“. Potom na restaurátorské problémy a klukovské božstvo Kréty, což byl dárek pro sira Evanse. Nakonec pozoruhodnosti o falzech.

Jestli existuje mnohovesmír, tak v něm mohou pučit vesmírná mláďata. Ta se mohou zhroutit do černé díry anebo se nám jako černé díry jeví z vnějšího pohledu. Takové primordiální černé díry hodlají vystopovat motivovaní fyzici s využitím gravitačních čoček na snímcích Galaxie v Andromedě kamerou HSC teleskopu Subaru

…aneb Malé ohlédnutí na konci roku 2020

Čo je placebo efekt lieku, je dosť známe. Menej rozšírený výraz nocebo efekt (lat. nocere – škodiť) označuje situáciu, kedy pacient očakáva, že liek bude mať nežiadúce účinky a pocíti ich aj v prípade, kedy ani objektívne nevzniknú. Zdá sa, že negatívne očakávania môžu ovplyvniť aj ochotu nechať sa očkovať proti vírusu SARS-CoV-2, pôvodcovi choroby Covid-19.

Představte si pokročilou umělou inteligenci, která by měla ten nejušlechtilejší účel vůbec. Podarovat každé dítě na Zemi vánočním dárkem. SantaNet by měl k dispozici rozsáhlé zdroje a možnosti, mohl by využít pomocné inteligence i poštovní drony. Naprosto nádherný plán. Co by se jenom mohlo zvrtnout?

Jenom drobná přehlídka jejich zpodobnění v minojské kultuře na Krétě.

Jihokorejský supravodivý tokamak KSTAR (Korea Superconducting Tokamak Advanced Research) dosáhl světového rekordu. Plazma o teplotě 100 milionů stupňů Celsia udržel po dobu 20 sekund. Právě dlouhodobé udržení extrémně horkého plazmatu je přitom klíčem ke komerční fúzní energetice.

O příčinách globálního oteplování byly popsány hory papíru. Za nejběžnější příčinu jsme považováni my lidé, respektive skleníkový efekt který ze zvýšených emisí oxidu uhličitého souvisejícího s rozvojem světového průmyslu. Leopold Lobkovský má pro náhlé změny v Arktidě jiné vysvětlení. Za viníka označuje přirozené jevy v zemské kůře.

Pokud temnou hmotu tvoří axiony, tak by se v extrémních magnetických polích neutronových hvězd měly houfně přeměňovat na fotony. To by mělo vytvářet zvláštní píky rádiových vln na určité frekvenci, která by odpovídala hmotnosti axionů. Jak se zdá, na frekvenci kolem 1 GHz, což by odpovídalo axionům o hmotnosti 5 až 11 mikroelektronvoltů, se nic takového neděje.

Kvantová chemie stojí na výpočtech vlnových funkcí. Ty jsou ale, slušně řečeno, extrémně náročné. Novým nástrojem na tyhle šílenosti je umělá inteligence PauliNet, vycvičená v duchu kvantového Monte Carla. Do kvantové chemie přináší svěží vánek strojového učení.

Zpravodajskými portály prolétly zprávy o nečekaném archeologickém objevu v jižních Čechách. Tady se pokusím podat jen předběžný rozvrh možností.

Účinná a bezpečná liečba najčastejšej poruchy srdcového rytmu, fibrilácie predsiení sa hľadá dlhé desaťročia. Liečba antiarytmikami zďaleka nenaplnila očakávania a nádeje sa obrátili k radikálnejšej, minimálne invazívnej liečbe abláciou - prerušením častí vodivých dráh v srdcových predsieňach, ktoré sú za vznik tejto arytmie zodpovedné.

Jedním z nejvýznamnějších archeologických nálezů minulého roku je Milevský relikviář. Je jisté, že podrobná analýza a hledání historického kontextu tohoto artefaktu nás ještě čeká, ale už výsledky prvního zkoumání jsou fascinující. V tomto článku se zaměříme na radiouhlíkové datování, které bylo důležitým zdrojem informací.

Magnetické pásky jsou nezmarem technologií ukládání dat. Je jim už skoro sedmdesát let. Přesto se stále používají. A jak je vidět, stále také mají potenciál k dalšímu výzkumu a vývoji. Nová magnetická páska, jejíž povrch obsahuje částice feritu stroncia, dovoluje uložit až 317 GB dat na čtvereční palec pásky. Datacentra si na ni už brousí zuby.

…aneb Adventní představení souvrství Prince Creek

Vědci z Georgia Institute of Technology a Oftalmologické kliniky při Emory University School of Medicine, Atlanta, vyvinuli novou techniku snižování nitroočního tlaku. Spočívá v aplikaci hydrogelu, která by se ambulantně obnovovala jednou za půl roku.

Centrální eliptická galaxie kupy galaxií Abell 2261 má problém. Schází ji supermasivní černá díra. Přitom by měla být obrovská, o hmotnosti 3 až 100 bilionů Sluncí. Astronomové se snaží, pátrají v datech Chandry a dalších observatoří. Doposud ale marně. Nenašli nic. Mrazivá záhada chybějící supermasivní černé díry trvá.

Realita překonala science-fiction. Důkladně vycvičená umělá inteligence ARTUµ byla velitelem mise letounu U-2. Poprvé v historii Pentagonu velel pilotovanému letounu stroj nadřazený lidskému pilotu. Jak se zdá, bojové letouny řízené umělými inteligencemi jsou nadosah.

…aneb Nový stařík mezi obřími teropody

Radioastronomové zachytili rádiové vlny ze soustavy Tau Boötis, pravděpodobně z exoplanety Tau Boötis Ab. To je ale obrovský a pekelně horký jupiter, kterého zblízka opéká hvězda žhavější než Slunce. Proto jde se vší pravděpodobností o rádiové kvílení magnetického pole mučeného plynného obra.

To nejlepší z minojské Kréty střední doby bronzové, tedy v žánru keramiky.

Sympatičtí tvůrci modulárních jaderných reaktorů NuScale navrhují používat jejich jaderné moduly k výrobě vodíku elektrolýzou přehřáté páry. Jaderný reaktor by na to podle potřeby využil více či méně vyrobené elektřiny. Jeden jaderný modul by mohl za běžného provozu vyrobit téměř 50 tun vodíku denně. Blíží se vodíková jaderná budoucnost?