88 článků z PONDĚLÍ 1.6.2020
Není kartáč jako kartáč
Jednoduchá analýza a výsledky v krátkém čase, nebo dokonce přímo v terénu. Biosenzory na bázi polymerních kartáčů představují řešení, jak zrychlit komplexní analýzu nejen v oblasti bezpečnosti potravin, ale také třeba při detekci koronaviru.
Novinky v léčbě migrény
Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v poslední době schválil tři nové léky ulevující pacientům trpícím migrénou. Různými mechanismy způsobují zúžení mozkových cév. Ve hře je navíc také biologická léčba monoklonálními protilátkami.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat neperspektivní kandidáty na vyhnutí se srážkám.
Pak jsem vyspinkal pokojíčku
Patrně v každém rodiči vyvolávají jazykové výtvory jeho dítěte alespoň občas pousmání. Někdy se ptáme, kde na to ty děti přišly. Tak jako třeba Julie (2 roky, 11 měsíců) a její věta Pak jsem vyspinkal pokojíčku. Z lingvistického a psychologického hlediska je vývoj prvního jazyka každého dítěte bohatou oblastí k výzkumu.
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
Potíže s hrochy
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž nám jejich přítomnost dokládají kosterní pozůstatky?
Současné možnosti léčby nemoci covid–19
Pokud není k dispozici ideální nástroj, musíme použít to nejlepší.
Terapie nemoci covid-19 z pohledu medicinálního chemika
Média jsou v poslední době plná zpráv o látkách, které by nám mohly pomoci v boji s onemocněním covid-19. Zpravidla se o nich píše jako o „lécích proti koronaviru“. Míří přitom na různé molekulární cíle a mechanismy svých účinků se mezi sebou liší. Podívejme se podrobněji na molekuly, které interagují s klíčovými enzymy koronaviru SARS-CoV-2. Včetně...
Tetování a život za katrem
Tetování, slangově kérka, zůstává v českých vězeňských komunitách častým jevem. Alena Lochmannová se vydala do mužských věznic, aby studovala tetováž odsouzenců, a výsledky svého etnografického výzkumu představuje v knize Tělo za katrem (2020).