Krevsající parazitičtí roztoči představují významnou hrozbu pro lidské zdraví. Najdeme-li unikátní proteiny esenciálních metabolických drah u klíšťat a čmelíků, můžeme testovat nové inhibitory a sledovat jejich akaricidní účinek. Pokud látky pro ně toxické způsobí roztočům velmi rychlou smrt, mohou zabránit i přenosu jejich patogenů.

Pozorování a měření charakteristik počasí patří mezi základní činnosti, které zajišťuje obor klimatologie. Naměřená a napozorovaná data jsou vstupem pro meteorologické předpovědní modely, tvoří vstupy pro hodnocení klimatu a modelování jeho změn, využívají se v technické praxi.

Které z pestré palety možných opatření nás zachrání před suchem? „Žádné z nich nebude fungovat samostatně. Potřebujeme provést celý soubor změn, z nichž každou někdo prosazuje a jinému se nelíbí,“ říká Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.

Případ východotibetských pastevců ukazuje, jak problematicky autoritářská čínská vláda uskutečňuje rozvojovou politiku, modernizaci a boj s chudobou ve venkovských oblastech západní Číny. Stále převažuje důraz na rychlost a kvantitu na úkor kvality.

Jak vznikla analytická dvojfotografie koňského žebra s pravěkými rytinami a co nám tyto sdělují o bohatosti a tvořivosti paleolitického umění.

Domorodí obyvatelé puebel v Novém Mexiku a v Arizoně na jihozápadě Spojených států mají unikátní náboženský systém. Je založen na obřadech, které vedou prostředníci mezi bohy a lidmi, jimž se říká kachinas. Je možné, že vznikl jako odpověď na velkou migraci, která se odehrála v 13. století a kterou vyprovokovala změna klimatu.

Madagaskar je znám jako jeden z největších ostrovů světa a především jako jedna z hlavních světových oblastí biodiverzity. V současné době se potýká s ničením přírodního prostředí. Například odlesňování vede k zmenšování životního prostoru unikátní fauny a k zvýšené půdní erozi.

Aktuální výzkum ukazuje, že se Arktida stává významným zdrojem oxidu uhličitého (CO2). To znamená, že spotřeba CO2 vegetací je nižší než množství CO2 vyprodukovaného převážně půdními mikroorganismy.

Často slýcháme, že v sedmdesátých letech vědci varovali před příchodem ledové doby a dnes straší globálním oteplováním. Celý příběh byl výborně dokumentován Thomasem Petersonem z NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) a jeho spolupracovníky a nejednou mi o něm vyprávěl česko-americký paleoklimatolog Jiří George Kukla, který byl jedním z hlavních...

Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji protinádorových vakcín. A také bedlivě sleduje situaci kolem koronavirové epidemie. Patří mezi kritiky „české cesty k vakcíně“ a nabádá: „Zatím o viru samotném víme velmi málo. Vědci by se nyní měli věnovat hlavně...

Gesta nejsou nějakou tajnou, paralelní „řečí těla“, jak se nás snaží přesvědčit různí „experti na komunikaci“, ani pouhým doprovodem jazykového vyjadřování. Naopak jsou s mluvenou řečí nenáhodně a přirozeně svázána. Gestikulujeme i tehdy, když jsou gesta zdánlivě nepotřebná – když mluvíme sami se sebou nebo s někým telefonujeme.

Loňskou Nobelovu cenu za medicínu nebo fyziologii získali Gregg Semenza, Peter Ratcliffe a William Kaelin. Objevili procesy, jimiž buňky reagují na proměnlivou koncentraci kyslíku ve svém okolí.

Fyzikové se snaží své teorie zobecňovat tak, aby příslušný popis zahrnoval co nejvíce jevů. Vrcholným cílem je vypracovat jedinou univerzální teorii, která by veškeré objekty a jevy popsala a vysvětlila jednotným konzistentním způsobem. Nejpreferovanějším kandidátem na takovou „teorii všeho“ je teorie strun.

Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek nezpochybnitelných dat, nemůžeme provést experimenty a jsme odkázáni na numerické modelování. Avšak náklady, ať již naší nečinnosti, nebo zbrklé aktivity, mohou být závratně vysoké. V podobně nekomfortní situaci ale...