Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a vybíjet baterii a snadnou dostupnost energie uložené v této „konzervě“ pokládáme za samozřejmost. Lithium proniklo do slovníku široké veřejnosti.

Kdo v posledních letech navštěvuje Madagaskar opakovaně, nemohl si nevšimnout narůstajících problémů s životním prostředím. Vymírají živočišné druhy, kácí se lesy, eroze obrovského rozsahu1 odplavuje z ostrova velké množství půdy. Steven M. Goodman je jedním z největších znalců biodiverzity a životního prostředí této země, pravděpodobně nejplodnějším...

Otrava člověka masem tažných křepelek polních (koturnismus) je známa z venkovských oblastí mediteránu a severní Afriky. Přestože v průběhu let padlo podezření na mnoho pachatelů, stále není zcela jednoznačné, co otravu způsobuje.

Biotechnologický ústav Akademie věd ČR (BTÚ) se zaměřuje na základní molekulárněbiologický výzkum, který může mít i konkrétní dopad na léčbu některých civilizačních chorob, jako je rakovina, cukrovka, neplodnost. BTÚ je součástí centra BIOCEV, špičkové komplexní platformy pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny, který je společným projektem šesti...

V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti. Proč tomu tak je?

Studium hlasové komunikace živočichů se rychle rozvíjí a díky němu získáváme cenné informace o chování mnoha druhů. Detailní studie o hlasové komunikaci nosorožců z volné přírody však donedávna chyběly.

Na první pohled by se mohlo zdát, že ukládání energie je ryze moderní problém naší civilizace. Omyl. Ukládání energie řešili už naši pravěcí předkové. Možná neměli baterie, zato trvanlivé výdobytky jejich schopností mezi námi kolují dodnes. Dennodenně se jich dotýká každý z nás.

Ve středu 2. května 1888 přijíždí do Prahy vlak, ze kterého zřízenci vykládají tři těžké bedny s podivně zapáchajícím nákladem. Další zásilka dorazí 13. června a pak následují další a další. Poslední, šestá, je natolik rozměrná, že musí do města nad Vltavou přijet nikoli vlakem, ale lodí z Hamburku. Je 3. července 1888 a ti, kdo jdou v okamžiku vykládky...

Za přelomový výzkum nemoci kuru obdržel Nobelovu cenu lékař Daniel C. Gajdusek1 dne 10. prosince 1976. Příběh této choroby je dobrodružný a napínavý a i dnes se můžeme ptát: Co bylo na nemoci kuru tak tajemného? A dostal Nobelovu cenu správný člověk?