Smart City je termín spojený s módní vlnou, která se přelila Českem v posledních několika letech. Jeho osud je podobný jako osud fotovoltaiky: evidentně přispívá k dosažení dobrého cíle, má však negativní konotace kvůli aktérům, kteří se na rozšíření příslušných řešení podíleli. V obou případech se jedná o dobré, ale předražené produkty, které se tím...

Četba je zpravidla bezpečný koníček. Až do chvíle, než se jejím prostřednictvím stanete osobně aktéry detektivního příběhu. Pak vám v žilách koluje nebývalé množství adrenalinu při honbě za prchavými nočními „duchy“.

Četba je zpravidla bezpečný koníček. Až do chvíle, než se jejím prostřednictvím stanete osobně aktéry detektivního příběhu. Pak vám v žilách koluje nebývalé množství adrenalinu při honbě za prchavými nočními „duchy“.

Mohlo by se zdát, že dětská obrna a s ní související postpoliomyelitický syndrom odkazují do minulosti a záhy nebude nutné se jimi zabývat. Není tomu tak a při hlubším zamyšlení zjistíme, že toto onemocnění nabízí pomoc při výzkumu a možná i léčbě dalších závažných chorob.

Jak se utvářela druhová bohatost středoevropské krajiny po skončení poslední doby ledové? Vystačíme si při prognózách budoucnosti naší přírody s představami o závislosti jejího vývoje na klimatických změnách a lidském působení? Nejnovější paleoekologické poznatky podporují představu, že ačkoli klima a člověk jsou klíčové faktory, výsledek závisí na...

Jak dopravit lék na přesné místo v organismu a uvolňovat ho v takovém množství, aby pomáhal bojovat s nemocí a nezatěžoval zbytečně tělo vedlejšími účinky? „Chemické roboty“ pro tyto úkoly vyvíjí František Štěpánek, zakladatel a vedoucí laboratoře chemické robotiky (Chobotix) na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Bakterie a některé jiné organismy si evolučně vyvinuly mechanismus získávání železa, které je kriticky důležitým prvkem pro jejich růst, ze svého okolí, a to produkcí sideroforů – látek, které železo z okolí „vydolují“. Zároveň jsou siderofory velmi důležité i pro přežití choroboplodných bakterií a hub v lidském organismu, a proto je jejich detekce...

Nedaleko vesnice Montignac v údolí řeky Vézère v jihozápadní Francii byla 12. září 1940 objevena krasová jeskyně Lascaux s monumentální paleolitickou výzdobou. Tento objev odstartoval novou éru našich znalostí prehistorického umění a původu lidstva. Ale ochránit pravěké malby před zkázou není snadné.

Podzemní prostory slouží živočichům včetně velkých obratlovců jako úkryty, zimoviště, porodnice a odchovny mláďat, zásobárny, výjimečně i jako zdroje potravy. Někdy však může být vstup do podzemí pro jedince fatální a jeskyně se stane přírodní pastí. Při průzkumu a výzkumu krasových dutin jsou takové pasti velmi vzácně nalézány. Jako se to nedávno...

Střední Evropu covid nezná. Jen východní a západní. A rozlišuje mezi nimi tak zřetelně, jako by věděl, kudy vedla železná opona, hranice dvou světů. V jistém smyslu to asi skutečně ví.