1,132 článků z ÚNORA 2022

Do hloubky povrchnosti

Snad s výjimkou sluchu jsou naše smysly přednostně zaměřené na povrchy. Pouze mimozemšťan z planety Krypton disponoval zrakem, který nahlédl hlouběji. My všichni ostatní vnímáme zejména povrchovou informaci – odraz světla, teplotu, hrubost, pach nebo třeba chuť po olíznutí. V organismu řídí povrchová informace vše od mezibuněčné komunikace přes tvorbu tkání...

Ledovcové želvušky v iontových svazcích

Želvušky (kmen Tardigrada) jsou považovány za jedny z nejodolnějších tvorů planety Země. Obývají nejrůznější biotopy, kromě mechu je najdeme i ve sladké vodě, v moři nebo na pouštích. Co se však stane, když je začneme bombardovat ionty, abychom se dozvěděli více o jejich roli na ledovcích?

Lipidy na rozhraní světů

Buněčná membrána buňku odděluje od okolí a chrání ji před vnějšími vlivy. Je-li porušena, buňka umírá. Můžeme ji tedy přirovnat ke skafandru astronautů. Ale příroda došla ve vývoji mnohem dál než lidstvo a s vlastnostmi buněčné membrány se naše skafandry nemohou ani zdaleka rovnat. Buňka totiž nemá k dispozici vesmírnou stanici, v níž by si skafandr mohla...

Mravenci na ostrovech

Fauna ostrovů pochází převážně z nejbližších kontinentů. Náš výzkum evoluce a ekologie mravenců ukazuje, že na vzdálenosti někdy příliš nezáleží a že ostrovní hmyz může mít velmi rozmanitý původ.

Pírko černé labutě

V roce 2013 technologický gigant IBM předal Klinice léčby nádorových onemocnění v americkém Lewistonu počítač Watson, vybavený umělou inteligencí. Byla to vylepšená verze téhož Watsona, který dva roky předtím ohromil svět schopností rozumět otázkám zadaným lidskou řečí, analyzovat jejich význam a odpovědět na ně. Umělá inteligence poprvé vyhrála nad lidskými...