Mnoho lidmi vyrobených materiálů má na svém povrchu struktury inspirované přírodou. Vhodnou povrchovou úpravou v řádu nanometrů můžeme například získat materiály mimořádně smáčivé nebo naopak nesmáčivé. Obě vlastnosti skýtají rozmanité možnosti využití.

Je pozdní večer 25. července 2021. Nad Brnem řádí silná letní bouřka a rozvětvené blesky křižují temnou oblohu. Kdesi nad střechami cvakají spouště dvou fotoaparátů, o několik kilometrů dál tiše vrní kamera. Nic nenasvědčuje tomu, že se odehraje něco neobvyklého.

Snad s výjimkou sluchu jsou naše smysly přednostně zaměřené na povrchy. Pouze mimozemšťan z planety Krypton disponoval zrakem, který nahlédl hlouběji. My všichni ostatní vnímáme zejména povrchovou informaci – odraz světla, teplotu, hrubost, pach nebo třeba chuť po olíznutí. V organismu řídí povrchová informace vše od mezibuněčné komunikace přes tvorbu tkání...

Želvušky (kmen Tardigrada) jsou považovány za jedny z nejodolnějších tvorů planety Země. Obývají nejrůznější biotopy, kromě mechu je najdeme i ve sladké vodě, v moři nebo na pouštích. Co se však stane, když je začneme bombardovat ionty, abychom se dozvěděli více o jejich roli na ledovcích?

Buněčná membrána buňku odděluje od okolí a chrání ji před vnějšími vlivy. Je-li porušena, buňka umírá. Můžeme ji tedy přirovnat ke skafandru astronautů. Ale příroda došla ve vývoji mnohem dál než lidstvo a s vlastnostmi buněčné membrány se naše skafandry nemohou ani zdaleka rovnat. Buňka totiž nemá k dispozici vesmírnou stanici, v níž by si skafandr mohla...

Fauna ostrovů pochází převážně z nejbližších kontinentů. Náš výzkum evoluce a ekologie mravenců ukazuje, že na vzdálenosti někdy příliš nezáleží a že ostrovní hmyz může mít velmi rozmanitý původ.