Před čtvrtstoletím se Českou republikou prohnaly záplavy, které dostaly přezdívku povodeň století. Ve skutečnosti se jednalo na některých místech dokonce o vodu tisíciletou. 

Samostatné Česko zažilo za svou krátkou historii několik rozsáhlých povodní, které připravily o život desítky lidí a způsobily stamiliardové škody. Jedny z největších záplav vypukly před čtvrtstoletím, 5. července 1997.

Zkamenělé ostatky jednoho z nejstarších předchůdců člověka jsou přibližně o milion let starší, než si vědci původně mysleli. Vyplývá to z nového výzkumu, jehož autoři došli k závěru, že vyhynulá skupina australopitéků (Australopithecus africanus) se po Zemi pohybovala už před 3,4 až 3,7 milionu let.

Intenzivní zemědělství, chemizace, ale i nedostatečná ochrana ptáků před nárazy do skel nebo lov. To jsou hlavní důvody, proč nejen v Česku, ale i v Evropě kriticky ubývá stěhovavých ptáků. Vyplývá to z nové studie, na které pracovala Česká společnost ornitologická, Východoanglická univerzita a portugalské univerzity v Portu a v Lisabonu.

Čínská nepilotovaná kosmická loď získala obrazová data dokumentující celý Mars, včetně snímků jeho jižního pólu. Od začátku loňského roku obletěla planetu více než třináctsetkrát, informovala agentura Reuters s odkazem na čínská státní média.

Ani velcí predátoři nemohou odolávat klimatickým změnám, pokud jsou dost velké a rychlé. Ukazuje to příklad psů hyenovitých, kteří se v Africe začali chovat se zvyšujícími se teplotami jinak než v minulosti. Avšak tento pokus o adaptaci podle nové studie neuspěl.

S přípravou virtuální 3D mapy tunelů s inženýrskými sítěmi pod Prahou pomohl robot, s nímž pracují vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Výzkumníci v minulých týdnech poslali do podzemí autonomního robota SPOT od společnosti Boston Dynamics vybaveného robotickou rukou. Při průzkumu tým robotiků z Fakulty elektrotechnické (FEL) také otestoval pohyb...

Mnoho druhů želv dokáže zpomalit proces stárnutí, a to dokonce výrazně. Vyplývá to ze dvou nových studií, které vyšly na konci června. Ačkoli všechny živé organismy stárnou a umírají, někteří živočichové podle vědců s přibývajícím věkem neztrácejí na síle.

Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž bude voda proudit do Galilejského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Jezero je největším sladkovodním v Izraeli a významnou zásobárnou vody. Podle serveru The Times of Israel budou odborníci sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní...

V Česku se opět objevilo víc než tisíc nakažených covidem za jeden den. Počty infekcí ale přibývají ve většině světa, za což může především varianta BA.5. Ví se toho o ní už dost na to, aby vědci varovali, že opět může zhoršit epidemickou situaci.

Infarkt a mrtvice by v budoucnosti nemusely přicházet tak nečekaně jako dosud. Podle vědeckého týmu Univerzity v Sydney by včasné varování mohl zajistit krevní test a čip. Rizikoví pacienti by je měli mít k dispozici po celý den. Díky nim by se daly včas zachytit krevní změny, které předcházejí srdeční nebo mozkové příhodě.

Podle nové mezinárodní studie spojuje politiky ve vyspělých zemích fakt, že se dožívají vyššího věku než běžná populace. Výzkum ukazuje, že za to nemohou jen nadprůměrné platy, ale i řada jiných faktorů – například je podle autorů možné, že se změnili politici samotní. 

Viry, které způsobují průjmy a další žaludeční potíže, jako je rotavirus, mohou ve sladké vodě zůstat infekční až po dobu tří dnů, pokud se přichytí na mikroplasty. Vyplývá to z nové studie vědců ze skotské univerzity ve Stirlingu.

Podle nové studie se u lidí, kteří byli alespoň jednou očkováni proti chřipce, v průběhu čtyř let snížila pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby o 40 procent ve srovnání s jejich neočkovanými vrstevníky.

Pokud by se komerční vesmírná doprava nadále rozšiřovala tak rychle jako v současnosti, mělo by to dopady nejen na globální oteplování, ale dokonce i stabilitu horních částí ozonové vrstvy, která chrání Zemi před ultrafialovým zářením.

Zlatokop na Klondiku na severozápadě Kanady objevil při práci vzácně zachovalou mumii mamutího mláděte, které zahynulo před více než 35 tisíci lety. Informovala o tom stanice CBC.

Paroží jelenů, losů a srnců jsou užitečnější k předvádění síly než k boji. A přesto se k němu používají, přičemž výsledkem může být zapletení parohů a smrt – špatný konec pro oba zúčastněné, napsal list The New York Times.

Vesmírné středisko v odlehlém regionu australského Severního území si odbylo svou premiéru, když z něj úspěšně odstartovala raketa amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ta do výšky 350 kilometrů vynesla přístroj, který vědcům umožní měřit mezihvězdné rentgenové záření. Komerční zařízení na planině Dhupuma spoluvlastní zástupci...

Vrak amerického doprovodného torpédoborce Samuel B. Roberts objevili 6895 metrů pod hladinou texaský multimilionář Victor Vescovo a expert na průzkum mořských hlubin Jeremie Morizet. Loď přezdívanou Sammy B. potopila skupina japonských válečných lodí v bitvě u filipínského ostrova Samar za druhé světové války.

 Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř dvaceti milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, která vyšla v odborném časopise Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle...

Za týden začínají prázdniny, což je ideální doba na vědecké pokusy – třeba s dětmi, které se zrovna nudí mezi táborem a dovolenou u babičky. Vědecká redakce ČT24 připravila několik experimentů, které ukazují zajímavé fyzikální nebo chemické jevy, dají se provést i doma a nejsou nebezpečné. Přesto u nich platí, že by je děti neměly provádět samy, ale vždy...

Nebývale zachovalou želvu i s vejcem, které ještě nestihla naklást, objevili archeologové v italských Pompejích, které před téměř dvěma tisíci lety zničil výbuch sopky Vesuv. Jako většinu zde nalezených pozůstatků lidí či zvířat ani želvu nezahubil žár mohutné erupce, patrně zahynula už předtím, napsala italská agentura ANSA.

Mezinárodní vědecký tým objevil největší známou bakterii. Při svém rozměru bezmála jednoho centimetru je tak veliká, že se dá vidět pouhým okem. Přitom ji tvoří jedna velká buňka. Monstrózní mikroorganismus se podobá vláknu a jeho vlastnosti a životní cyklus popsala studie v časopise Science.

Oblaky patří k nejnápadnějším projevům počasí, kterých si kromě meteorologů běžně všímá prakticky každý. Vyčíst z nich, co nás čeká a jestli bude pršet nebo bouřit, není úplně jednoduché, mraky totiž mají velmi pestrou škálu podob.