99 článků z PONDĚLÍ 5.9.2022

Pohon letadel budoucnosti

Za největšího nepřítele ovzduší jsou považována fosilní paliva. V brzké budoucnosti by je už neměla používat auta ani elektrárny. Vůbec se však nemluví o pohonu letadel, která ovzduší také notně zamořují. Dočkáme se tedy i letounů na elektrický či vodíkový pohon?

Posviťme si na molekuly

Spektroskopie se může na první pohled jevit jako velmi jednoduchá metoda: posvítíme na vzorek, získáme spektrum a z něj vyčteme informace o kvalitativním a kvantitativním složení studovaného materiálu. Už druhý pohled ale odhalí mnoho netriviálních detailů, jejichž pochopení a využití vyžaduje spolupráci odborníků z různých oborů. Pokročilé spektroskopické...

Pravěké kořeny evropské identity

Pohled na dávnou minulost naší evropské identity se může mnohým z nás zdát samozřejmý a mnohdy ani nedokážeme přesně pojmenovat hlavní rysy našeho evropanství. Je to přirozené, mnoho z naší kulturní identity má totiž kořeny hluboko v pravěku. Utvářela se po více než 300 generací a její současný vývoj je dynamickou syntézou dávných tradic s globálními...

Problémy dnešních generátorů jazyka

Generování přirozeného jazyka je úloha, při níž počítač na základě nějakých vstupních dat vytvoří srozumitelné a plynulé sdělení např. v angličtině nebo češtině. Jak funguje?

Sankce uvaleny, budoucnost nejistá

Počáteční šok z málo očekávané situace vyprchal, konflikt na Ukrajině je zjevně ve své vleklé fázi. Je čas zamyslet se nad důsledky agrese Ruska proti Ukrajině pro širší spolupráci při výzkumu kosmu a s pomocí kosmických prostředků.

Setkání elektronů s fotony

Dlouhodobým snem fyziků, chemiků i biologů je přímo pozorovat vzájemné působení elektronů a atomů v látkách a studovat jejich pohyby například při chemických reakcích či fázových přechodech, kdy velmi rychle dochází ke změnám struktury látek. Elektronová mikroskopie dnes umožňuje zobrazovat jednotlivé atomy, a dokonce provádět spektroskopická měření...

Symetrie ve výpočetní složitosti

Který z objektů na obrázku 1 je nejméně symetrický? Jak rychle lze rozdělit nějaké množství lidí do tří skupin tak, aby žádní dva nepřátelé nebyli ve stejné skupině? A jak to spolu souvisí?

Třetí život urychlovače LHC

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) se zaměřuje především na výzkum elementárních částic. Záběr má ale mnohem širší, zabývá se také jadernou fyzikou, výzkumem atomů antivodíku, vývojem urychlovačů a detektorů částic, aplikacemi a také vzděláváním studentů, jejich učitelů i širší veřejnosti. Její vlajková loď, urychlovač LHC, prošel...

Třináct životů navíc

Kritickou fází celého procesu transplantace srdce je samotný odběr a přeprava orgánu. Je to závod s časem, začínající už krátce po přerušení průtoku krve věnčitými cévami, které vyživují srdce. Od této chvíle orgánu hrozí velmi závažné poškození, které významně ovlivňuje úspěch celého procesu, a tím i život příjemce.

Vědec neposedný a neúnavný

„Není tu, odcestoval na Ukrajinu,“ řekli mi v BIOCEV, když jsem v březnu chtěla požádat Jiřího Neužila o rozhovor. Nádorový biolog, o němž je v posledních letech slyšet zejména v souvislosti s vývojem nadějné protinádorové látky MitoTam, se tehdy po týdnu vrátil.

Příprava mise Hera pokračuje

Už tento měsíc má americká sonda DART provést plánovaný náraz do menší ze dvou planetek, které tvoří dvojplanetku Didymos. Kolem hlavní planetky Didymos o průměru 780 metrů obíhá jako malý měsíc menší planetka Dimorphos o průměru 160 metrů. Na 26. září je naplánována kolize sondy DART s touto malou planetkou, což by mělo drobně, ovšem měřitelně pozměnit...

Astronomové rozluštili záhadu chybějícího oxidu uhelnatého v protoplanetárních discích

V protoplanetárních discích astronomové často pozorují oxid uhelnatý. V posledních asi 10 letech se ale začalo ukazovat, že ho je tam méně, než by podle teorie mělo být. Za předpokladu, že byly původní studie správné, chybělo obrovské množství tohoto oxidu ve všech pozorováních protoplanetárních disků. Konkrétně z výzkumů vyplývalo, že množství této...

Slibné zinkové baterie mají elektrolyt z krabích krunýřů

Nová zinková baterie využívá gelový elektrolyt z chitosanu. Ten je možné získat z ohromného množství krabích krunýřů, které každým dnem končí na skládkách. Výsledná baterie je levná, vstřícná vůči životnímu prostředí a nabízí slušnou výdrž i hustotu uložené energie. Mohla by se stát jednou z rozumných možností pro baterie rozvodných sítí.