27 článků z NEDĚLE 16.10.2022

Stejně všichni zemřeli… Dětská krevní onkologie byla popelkou, vzpomíná oceněný lékař, který to zásadně změnil

Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě získal profesor Jan Starý, dlouholetý přednosta kliniky dětské hematologie a onkologie v motolské nemocnici. Díky němu se v 80. letech zásadně proměnila léčba dětských pacientů, rychle přibývalo vyléčených. A díky němu se v listopadu 1989 uskutečnila první transplantace kostní dřeně dítěti v Československu....

Čeští zoologové loví v Indonésii pašeráky zvířat. ‚Snažíme se vytvořit malé ráje divoké přírody,‘ říkají

„Jsme kluci ze zoo, kteří chrání přírodu,“ říkají o své činnosti zoologové Tomáš Ouhel a František Příbrský, kteří pod hlavičkou liberecké, respektive ostravské zoologické zahrady působí v Indonésii jako terénní pracovníci. Společně pracují na zastavení ilegálního lovu zvířat ve volné přírodě, svou činností se jim daří pašeráky posílat za...

Teleskop TESS opět funguje

V pondělí 10. října vstoupil americký teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) do tzv. bezpečného režimu. Předběžná analýza ukázala, že došlo k restartování palubního počítače. Teleskop se tedy přepnul do stabilního režimu a přerušil sběr vědeckých dat. Dříve nasbíraná data se neposílala na Zemi a zůstávala bezpečně uložená na palubě. NASA...

Začala příprava projektu česko-saského lesoparku a singletrailů

Prohlášení o záměru rozvoje přeshraničního lesoparku s trasami pro horská kola mezi severočeskou Dolní Poustevnou a saskými městy Sebnitz a Neustadt podepsalo v pátek 23. září pět partnerů, mezi nimi i Lesy ČR. Začala tak příprava projektu, s jehož dokončením se počítá v roce 2025. Zážitková zóna pro aktivní odpočinek v přírodě s trasami pro horská kola......

V atmosféře exoplanety byl objeven dosud nejtěžší chemický prvek

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili v atmosféře extrasolární planety baryum – dosud nejtěžší chemický prvek, jaký byl tímto způsobem zaznamenán. Nalezení barya ve vysokých vrstvách atmosféry hned u dvojice mimořádně horkých plynných obrů WASP 76 b a WASP-121 b – planet obíhajících kolem dvou různých hvězd ležících mimo Sluneční soustavu...

16. října - Světový den jídla

Světový den jídla vznikl na základě rozhodnutí Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO, vznikla 16. října roku 1945 a o několik desítek let později rozhodla, že si ve výroční den jejího založení začneme každoročně připomínat Světový den jídla). Co je jeho podstatou? Tento významný mezinárodní den, který každým rokem spadá na 16. října, zvyšuje a......

Zkusme zakládat nové lesy jinak!

Extrémní sucho v posledních letech a s ním spojené přemnožení podkorního hmyzu vedlo k dramatickému nárůstu kalamitních těžeb a ke vzniku rozsáhlých holin. České lesnictví se tak ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy je nutné na velkém území založit nové lesní porosty odolné předpokládaným změnám klimatu a zároveň plnící všechny ekosystémové i... ...

Kosmotýdeník 526 (10.10. – 16.10.)

Je nedělní poledne a tak je ideální čas na shrnutí zajímavých a podstatných událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start ruské rakety Sojuz 2.1b, která vynesla další z navigačních družic systému Glonass. Podíváme se však také na stavbu komerčního lunárního landeru Peregrine, přistání mise...

Chraňte zdraví lidí a zakažte věčné chemikálie, vyzvaly nevládní organizace EU

Arnika a dalších čtyřicet pět evropských nevládních organizací, včetně Greenpeace Europe a Friends of the Earth Europe, se v aktuálně vydaném manifestu [1] obracejí na členské státy EU a Evropskou komisi (EK). Požadují aby do roku 2025 zakázaly všechny perfluorované látky (PFAS) ve spotřebním zboží. Od roku 2030 by měl zákaz platit pro jakékoliv průmyslové... ...

Jesenická bilance: 350 sokolích mláďat za 22 let

Sokoli letos zahnízdili v Jeseníkách již po dvaadvacáté. První hnízdění v novodobé historii se datuje do roku 2001, od té doby opustilo hnízda v Jeseníkách na 350 mláďat. Letos tu sokoli vyvedli 28 mláďat, což je méně než v rekordní loňské sezóně, kdy jich bylo 41. ,,Navzdory nižšímu počtu mláďat hodnotíme i letošní rok jako úspěšný. Počet vyvedených......

Věda pro děti: Proč mají zebry pruhy?

Na tuhle „záhadu“ zatím přesně neumí odpovědět ani vědci. Existuje totiž hned několik teorií. Jednou z nich je, že pruhy poskytují ochranu před ovády a dalším bodavým hmyzem. Kontrastní pruhy zřejmě oslňují či matou tyhle potvůrky ve fázi přistání. Také se od pruhované srsti různě odráží světlo, což hmyz dezorientuje, nebo zkrátka odpuzuje.