1,229 článků mezi dny 1.10.2023 a 31.10.2023
Virus oparu jako naděje pro léčbu rakoviny mozku
Nádor na mozku patří k nejobávanějším onemocněním. Nejen, že se špatně léčí, ale často se navíc vyskytuje v místech, ve kterých jsou uchovávány vzpomínky či která ovlivňují chování a osobnost člověka. Když je nemoc změní, ničí to nejen daného člověka, ale i jeho nejbližší. Nyní přichází vědci s nadějnou léčbou. Vzhledem k tomu, že...
Aberantní sdružování proteinů
Alzheimerova choroba je devastující nemoc, která narušuje funkce mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení a paměti. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. V souvislosti se stárnutím obyvatelstva civilizovaných zemí se o Alzheimerově demenci hovoří jako o...
Co a jak vidí počítače
Letošní Cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru computer science získala Zuzana Kúkelová z katedry kybernetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Učí počítače vidět. Její algoritmy slouží v autonomních vozidlech, v systémech rozšířené reality i při konstrukci 3D modelů.
Jak si pamatovat 10 000 fotek
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější mentální zpracování. Lze tedy říci, že funkční paměť je základním (a ne jediným) předpokladem, abychom dokázali získávat obecné poznatky o světě, ve kterém se pohybujeme, a chápat jej.
Karel Klostermann a sto let paměti Šumavy
Co znamenala Šumava pro Čechy před Klostermannem? Takřka nic. Rozsáhlé pohoří na jihozápadní hranici Čech se začalo významově rodit až s koncem 19. století, v době prudkého rozvoje turismu i moderního knižního trhu. Karel Klostermann se stal zárukou paměti regionu, autoritou, která nás k Šumavě natrvalo připoutala.
Kdo sundá nohu z plynu?
Závody ve zbrojení, k nimž lze přirovnat adaptace hostitelů na nové patogeny, mohou vést i ke smiřování, jak ukazuje příklad hýla mexického a mykoplazmy.
Litli-Hrútur
Nedávná studie zveřejněná časopisem Nature Climate Change naznačuje, že horký průběh letošního léta, podtržený v řadě zemí šířením obtížně zvladatelných požárů, může mimo jiné souviset s loňským podmořským výbuchem pacifického vulkánu Hunga Tonga – Hunga Ha‘apai. [1] Při této erupci se do stratosféry skokově dostalo abnomální množství vodní...
Nic černého neunikne
Nedávná pandemie covidu-19 mimo jiné značně utlumila i velká vědecká zasedání. Tříletá vynucená pauza ale letos skončila i odborníkům zabývajícím se rádiovými vlnami. Koncem srpna přijeli na sympozium Mezinárodní radiovědní unie (URSI) do japonského Sappora.
Od náhodných jevů k léčbě rakoviny
Česká vědkyně Magdalena Bazalová-Carter působí již řadu let na předních zahraničních univerzitách. V současné době je docentkou na kanadské University of Victoria, kde se věnuje především výzkumu v oblasti radiační terapie a novým rentgenovým zobrazovacím metodám.
Potkani pomáhají při studiu Alzheimerovy nemoci
Co je původcem Alzheimerovy nemoci, je zatím stále nejasné. „Alzheimer“ tak zůstává jedním z největších strašáků lidstva. Odhaduje se, že globálně touto nemocí trpí 55 milionů lidí a že počet nemocných prudce stoupne.1) Přestože se jejím výzkumem zabývají vědci mnoho desítek let, stále toho o ní nevíme dost a nedokážeme ji léčit. Vědci to však...