Uplynulý týden byl poměrně bohatý na události v kosmonautice. Pojďme si zrekapitulovat některé z nich.

Každý týždeň Vám predstavujeme tri odlišné objekty nočnej oblohy, z ktorých je: prvý objekt viditeľný voľným okom alebo triédrom - Hlava Hydry druhý objekt nájdete malým ďalekohľadom - NGC 1981 a tretí objekt je z kategórie deep-sky pre všetkých nadšených pozorovateľov s aspoň 8-palcovým (20 cm) ďalekohľadom - NGC 1999

Publikované barevné snímky představují dva pohledy na měsíc Deimos, menší ze dvou známých měsíčků planety Mars, které byly pořízeny 21. 2. 2009 pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké kosmické sondy MRO (Mars Reco aissance Orbiter).

Čtyři největší galileovské měsíce, obíhající kolem planety Jupiter, jsou možná poslední pozůstalí z minimálně páté generace měsíců, které obíhaly kolem této obří ply é planety v dosavadní historii Sluneční soustavy. Všechny ostatní měsíce a mohlo jich být více než 20 byly pohlceny planetou již v počátcích existence Sluneční soustavy, říká...

Dne 8. března se na Slovensku v kulturním domě v Sobotišti konala v rámci Mezinárodního roku astronomie vernisáž výstavy o světelném znečištění. Akce byla společným dílem Slovenského zväzu astronómov amatérov (SZAA), Slovenské astronomické spoločnosti (SAS) a České astronomické společnosti (ČAS). O výstavu je velký zájem a zahájila putování po celém Slovensku.

Tato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách International Comet Quarterly ICQ, vyhledávací mapky vám v případě zájmu zhotovíme na požádání a zašleme e-mailem.

Dnes, 11. března 2009 by se historik astronomie RNDr. Zdeněk Horský, CSc., dožil osmdesáti let. Studoval filosofii a hudební vědu na Filosofické fakultě UK a astronomii a matematiku na Přírodovědecké fakultě UK. Pod vlivem profesora Otakara Zicha, též mého učitele, se soustředil na dějiny vědy.

Misia STEREO, pozostávajúca z dvoch observatórií, ktoré boli vypustené s cieľom študovať výrony koronálnej hmoty (CME) a slnečný vietor, sa blíži k libračným oblastiam L4 a L5 sústavy Zem Slnko.

- od 9. do 15. března 2009 Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. března 2009 ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Každý týždeň Vám predstavujeme tri odlišné objekty nočnej oblohy, z ktorých je: prvý objekt viditeľný voľným okom alebo triédrom - súhvezdie Holubica druhý objekt nájdete malým ďalekohľadom - guľová hviezdokopa NGC1851 a tretí objekt je z kategórie deep-sky pre všetkých nadšených pozorovateľov s aspoň 8-palcovým (20 cm) ďalekohľadom - špirálová...

Tato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách International Comet Quarterly ICQ, vyhledávací mapky vám v případě zájmu zhotovíme na požádání a zašleme e-mailem.

Ano, tak pokud Vám nadpis připadá poněkud povědomý, máte naprostou pravdu. Trochu jsem si ho vypůjčil a poupravil z jistého filmu. Nicméně i tak můžete již na první pohled vyčíst, kudy se budou ubírat další řádky tohoto článku. Rád bych Vám přiblížil osobnost renezančního člověka, kterého známe nejen jako zakladatele první lidové hvězdárny v českých...

Večerní oblohu po západu Slunce pomalu ale jistě začínají zdobit jarní souhvězdí. Hned zvečera se proto nad východním obzorem naskytne krásný pohled na souhvězdí pravděpodobně nejpodobnější svému názvu ze všech známých, a to souhvězdí Lva. Při podrobné prohlídce se ale v tomto souhvězdí nachází jedna výrazná hvězda navíc, konkrétně v jeho jihovýchodním...

Každý týždeň Vám predstavujeme tri odlišné objekty nočnej oblohy, z ktorých je: prvý objekt viditeľný voľným okom alebo triédrom - Úľ M44 druhý objekt nájdete malým ďalekohľadom - M50 a tretí objekt je z kategórie deep-sky pre všetkých nadšených pozorovateľov s aspoň 8-palcovým ďalekohľadom - Rozeta Redakce: Od tohoto týdne se na astro.cz...

Tentokrát zavítáme do souhvězdí Vodnáře. Velká kulová hvězdokupa M2 (NGC 7089; GC 4678) se nachází v nepředstavitelné vzdálenosti 37 500 světelných let, tedy dále než jádro naší Galaxie. Pro alespoň nějakou představu je možno uvést, že nadzvukovému dopravnímu letadlu Concorde by cesta ze Země někam do této hvězdokupy trvala asi sedmnáct miliard let. Od velkého...

Sluneční erupce bezesporu patří mezi nejpozoruhodnější jevy, které souvisí se sluneční či ostí. Každého pozorovatele uchvátí svou mohutností, dynamikou a nepřeberným bohatstvím tvarů.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 128 z 5. 3. 2009 Jsme ve vesmíru sami? Stejnou nebo podobnou otázku si alespoň jednou položil snad každý. Lidstvo se v těchto dnech chystá udělat doposud největší krok k zodpovězení této otázky. Na floridském Mysu Canaveral je ke startu připraven kosmický...

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (007/2009): Na observatoři ESO La Silla byl přístrojem Wide Field Imager pořízen nový snímek planetární mlhoviny Helix. Na pozadí snímku můžeme, mimo samotnou mlhovinu, netradičně pozorovat také hojné množství vzdálených galaxií.

Život jsme na Marsu nenašli, tak si ho tam pošleme, ne? Ne, nejedná se o vtip. Nedávno jsme psali o kontaminaci kosmických těles pozemskými bakteriemi a neúmyslném posílání černých pasažérů do vesmíru (viz článek Život na Marsu tak trochu jinak) . Rusko hodlá příští rok poslat směrem k Marsu pozemský život zcela úmyslně.

- od 2. do 8. března 2009 Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. března 2009 ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2009 obdržel snímek Velkého Magellanova oblaku pořízený Daliborem Hanžlem. Je prosincový večer roku 1519. Admirál Fern o de Magalh es vyšel na záďovou nástavbu karavely Trinidad. Další čtyři lodě se kolébají opodál. Dva měsíce pršelo a obloha byla pokryta těžkými oblaky, které znemožňovaly přesnou navigaci. Před...

Asi 10% exoplanet objevených metodou měření radiálních rychlostí, obíhá mateřskou hvězdu, která již neleží na hlavní posloupnosti, ale ve svém vývoji se dostala do oblasti červených obrů. Abychom mohli lépe studovat tyto staré hvězdné systémy, je zapotřebí mít úplnou informaci o obíhajících planetách. Z měření radiálních rychlostí lze zjistit hmotnost...

Téměř před sto roky vědci nebrali vůbec vážně Percivala Lowella, slavného průkopnického astronoma z Arizony pro jeho přesvědčení, že útvary pozorované na povrchu Marsu včetně těch, které označoval jako kanály, naznačují přítomnost inteligentního života.

Astronomie má oproti jiným vědeckým disciplínám jednu nevýhodu. Na předměty svého bádání si nemohou astronomové šáhnout. Snad až na několik výjimek v podobě vzorků z Měsíce či početné sbírky meteoritů. Klíčovou roli v astronomii proto hraje pozorování a to počínaje dalekohledy, přes radioteleskopy až někam k detektorům částic.