Mezinárodní tým astronomů objevil doposud nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Ten se navíc vymyká klasickým představám o hnědých trpaslících a nelze ho zařadit do žádné ze dvou existujících tříd

V poslední době se často setkávám s nejasnostmi okolo halových jevů, proto mě napadlo vytvořit nové téma, které se bude těmito nejasnostmi zabývat. Jako první jsou všechny 46° halové jevy, které se často pletou a já myslím, že by nebylo špatné o nich napsat něco více.

Ve třetím a posledním díle miniseriálu, vydaného při příležitosti 150 let od narození Maxe Plancka, se podíváme na připravovanou družici, nesoucí jeho jméno...

Max Karl Ernst Ludwig Planck (*23 . 4. 1858 v Kielu; + 4. 10. 1947 v Göttingenu) S odstupem doby vyniká dílo a osobnost Maxe Plancka snad ještě více než v době jeho vrcholné vědecké a vědecko-organizační aktivity. Přitom je paradoxní, že když se šestnáctiletý maturant Maximiliánského gymnázia v Mnichově rozhodoval, co bude po maturitě studovat, obrátil se nejprve o...

Jako každý rok i letos oblohu na konci dubna obohatí několik padajících hvězd , za něž můžeme vděčit prachu z komety C/1961 G1 (Thatcher). Radiant tohoto meteorického roje leží ve známém letním souhvězdí Lyry (kde nalezneme nejjasnější hvězdu letní oblohy a letního trojúhelníka Vegu), podle čehož jej také známe. Lidově se mu totiž říká Lyridy.

Jméno jednoho z nejslavnějších teoretických fyziků Stephena Hawkinga zná snad každý. Byli jste ale někdy na jeho přednášce? Drtivá většina čtenářů zřejmě nikoliv. V pondělí 21. dubna večer budete mít šanci to napravit, i když pouze prostřednictvím internetu.

MARSIS, radar na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, nahlédl pod povrch rudé planety a pomyslně tak otevřel třetí dimenzi pro planetární výzkum. Úspěch této techniky je výzvou vědcům ke zvážení výběru dalších míst ve Sluneční soustavě, kde by se dala použít metoda, jako je radarový průzkum.

NASA prodloužila či ost kosmické sondy Cassini o další dva roky. Její dosavadní úžasné objevy a detailní fotografie způsobily doslova revoluci v našich znalostech o planetě Saturn a jejích měsících.

Teleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje ce é rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.

Projekt KYKLOP zahájený počátkem roku 2008 má za cíl pokusit se o kolektivní fotografování zajímavých astronomických úkazů. V současnosti je do projektu přihlášeno 34 astronomů. Z nich je téměř polovina (15) dokonce zahraničních. Na projektu tak spolupracují naši kolegové z Německa, Rakouska a samozřejmě i Slovenska. Díky tomu velikost báze, tj. vzdálenost dvou...

Poměrně velké procento z téměř 290 doposud objevených exoplanet jsou jedinečné světy. Nejinak je tomu v případě exoplanety GJ 436c, kde rok trvá kratší dobu než den. Exoplaneta má navíc hmotnost asi 5x větší než naše Země a zařadila se tak do prestižního klubu extra zemí .

Americká kosmická sonda MRO (Mars Reco aissance Orbiter) pořídila nové detailní fotografie Phobosu většího z měsíců planety Mars. Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO pořídila dva snímky Phobosu v rozmezí 10 minut dne 23. 3. 2008. Vědci obě fotografie zkombinovali za účelem vytvoření stereo-snímku (3D).

Základní metody, které jsou používány k pátrání po planetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, umožňují především objevy planet zhruba velikosti Jupiteru. Vzhledem k omezením současných technologií je nesnadné detekovat planety o menších hmotnostech. Avšak zřejmě brzy nastane změna.

Tak už i Jižní Korea má svého prvního astronauta. Tedy přesněji řečeno astronautku, protože jméno Ji So-jeon je, ač to my Evropané nedokážeme poznat, ženské. Sojuz TMA-12 odstartoval 8. dubna po obědě a kromě korejské astronautky byli na palubě dva Rusové, mezi nimi Sergej Volkov, syn známého sovětského kosmonauta.

Evropská kosmická sonda Venus Express naměřila v atmosféře Venuše mimořádně proměnlivá množství oxidu siřičitého. Astronomové nyní musí rozhodnout, jestli se jedná o důkaz vulkanické aktivity Venuše či zda je jeho kolísavý výskyt spojen s doposud neznámým mechanismem, ovlivňujícím horní vrstvy atmosféry.

V roce 1824 dopadl do oblasti mezi obcemi Žebrák a Praskolesy meteorit. Rozpadl se na několik kusů, ty největší jsou uloženy v Národnímu muzeu v Praze a menší ve Vídni, další úlomky pak v muzeích po celém světě. Třetí větší část nebyla nikdy nalezena, a tak se pokusíme dopadová místa najít i se zájemci o zajímavý naučný výlet.

Astronomové z University of Maryland využili dalekohled na vyhaslé havajské sopce Mauna Kea k tomu, aby nalezli zřejmě nejstarší objekty ve sluneční soustavě.

Vesmírné družice i pozemní dalekohledy detekovaly 19. března vzdálený záblesk gama záření. Dosáhl rekordní jasnosti. Kdyby se v tu chvíli někdo díval do souhvězdí Pastýře, mohl by ho vidět okem. O této významné události Petru Sobotkovi více prozradil Doc. René Hudec z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

V úterý 1. dubna tomu bude 60 let, co se zrodil jeden z nejznámějších pojmů současné astrofyziky. Termín velký třesk vznikl z anglického úsloví Big Bang jako výraz opovržení nad bláznivou teorií vzniku vesmíru. Dnes je teorie velkého třesku všeobecně přijímána jako správná a podložena mnohými důkazy

Cílem tohoto krátkého příspěvku je představit kresby sluneční fotosféry pro studium dlouhodobého vývoje slunečních fakulových polí.

V současné době se Slunce nachází v období minima své aktivity, kdy končí starý jedenáctiletý sluneční cyklus a začíná cyklus nový. První malá aktivní oblast nového cyklu se objevila již v lednu tohoto roku. Sluneční fyzikové to poznají podle polarity magnetických polí slunečních skvrn, která se s nástupem nového cyklu mění.

Americká kosmická sonda Cassini ochutnávala 12. 3. 2008 během těsného průletu sondy vzorky překvapivých organických látek, vyvržených při explozích podobných gejzírům na Saturnově měsíci Enceladus. Astronomové byli ohromeni, že tak malý měsíc může být tak aktivní a horký a může vyvrhovat směs vody a organických látek.

SPPH ČAS: Řada objektů astrofyziky vysokých energií je současně zdroji, často promě ými, viditelného světla. Jejich výzkum ve viditelném světle je důležitý pro multispektrální analýzu a pochopení fyzikálních procesů ve zdrojích. Některé z objektů jsou opticky jasné a tedy přístupné i malým hvězdárnám a amatérským pozorovatelům, kteří tak mohou přispět k...

- od 24. do 30. března 2008