Výběr nejzajímavějších článků za léto 2014: Krysy prý cítí lítost, (ScienceWorld) Vědci znají genetický plán pšenice, (ScienceWorld) Ryby, savci a evoluce krevních destiček, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v květnu 2014: Unikát: Horizontální přenos 30 genů, (ScienceWorld) První životaschopný organismus s umělými bázemi DNA, (ScienceWorld) Brazílie povolila GMO moskyty, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v dubnu 2014: Život v podobě prachu v prstencích velkých planet, (ScienceWorld) Máme geny neandrtálců pro metabolismus tuků, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v březnu 2014: Současní psi mají společného předka, (ScienceWorld) Velikost savčích predátorů je omezená?, (ScienceWorld) Svět australopitéků, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v únoru 2014: Naši předkové nemuseli vypadat jako šimpanzi, (ScienceWorld) Protein BRR2 souvisí s onemocněním sítnice, (ScienceWorld) Cesta ke kompletnímu přečtení genomu pšenice, (ScienceWorld) číst...

Také letošního 28. února si celý svět připomíná den vzácných onemocnění (rare diseases). Mottem letošního ročníku je "Společně za lepší péči". Chcete-li se dozvědět více o vzácných onemocněních - a také, jak může každý z nás pomoci - podívejte se na následující stránky: Stránky české asociace pro vzácná onemocnění Stránky RareDiseseDay číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v lednu 2014: Další křížení – denisované a…?, (ScienceWorld) První lidé možná dorazili do Ameriky z Afriky, (ScienceWorld) Psi mají také asymetrický mozek, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v prosinci 2013: Epigenetická diverzita zvyšuje stabilitu populací, (ScienceWorld) Denisované prý mohli přeplout Wallaceovu linii, (ScienceWorld) Nejstarší lidský genom, viry neandrtálců a vzkříšení kozorožce, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v listopadu 2013: Ledový RNA svět, (ScienceWorld) Kde se v myších vajíčkách bere siRNA?, (ScienceWorld) Navržen nový mechanismus evoluce: Pasivní konzumace mrtvé DNA, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v říjnu 2013: Záhadný vznik eukaryotické buňky, hydrogenozomy a vodíková hypotéza, (ScienceWorld) Podivnosti partenogeneze varanů, (ScienceWorld) Gen HOPX aktivuje metastázování nádorů, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v září 2013: Výpočet pomocí DNA počítače uvnitř lidské buňky, (ScienceWorld) Radiály a antioxidanty – lež, která se vytrvale drží při životě, (ScienceWorld) Gen HOPX aktivuje metastázování nádorů, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v srpnu 2013: Bakterie řeší spor makromutace vs. mikromutace, (ScienceWorld) Kolonie bakterií se blíží mnohobuněčnému organismu, (ScienceWorld) Selekce u bakterií: Proč jsou malé a mají krátké genomy?, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v červenci 2013: Díky jaderným testům víme, že lidské neurony se obnovují, (ScienceWorld) Člověk jako hybrid šimpanze a prasete, (ScienceWorld) Rakovina jako obrácená evoluce?, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v červnu 2013: Dokážeme vzkřísit neandrtálce?, (ScienceWorld) V Antarktidě objevena nová bakterie, rozrušuje místní horniny, (ScienceWorld) Magnetická analýza krve, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v dubnu 2013: Zakladatel Googlu, Parkinsonova choroba a testy DNA, (ScienceWorld) Na čínštinu je třeba mít geny, (ScienceWorld) Život je starší než Země?, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v dubnu 2013: Proč se evoluční teorie objevila tak pozdě?, (ScienceWorld) DNA paleolitických psů z Altaje připomíná sibiřské husky, (ScienceWorld) Viry mohou mít i imunitní systém, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v březnu 2013: Lidské kmenové buňky u transgenních myší ukazují rizika nádoru, (ScienceWorld) Lidský mozek, polární a nepolární molekuly, (ScienceWorld) Evoluce je překvapivě předvídatelná, (ScienceWorld) číst...

Americkým vědcům se podařilo nalézt dosud nejstarší examplář chromozomu Y. Jeho nositel je afroameričen, žije v USA a nechal si nedávno udělat genografický test - neboli test "genetického původu", kteří si zájemci o svou minulost mohou nechat udělat i u vybraných soukromých laboratoří v České republice. číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v únoru 2013: Hybridní myš a mužská neplodnost, (ScienceWorld) Moravský dinosaurus se podobal megalosaurovi nebo alosaurovi, (ScienceWorld) Legendární Big Foot je prý hybridem, (ScienceWorld) číst...

číst dál

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v lednu 2013: Evoluce lidské ruky: Dát někomu pěstí, (ScienceWorld) Černá barva kůže jako adaptace námořníků?, (ScienceWorld) Horká místa v genomu , (OSEL) Aktivní skákající sekvence objeveny v netopýrech, (OSEL) číst...

Všem čtenářům přeji mnoho štěstí, zdraví a spokojenosti v roce 2013 a přikládám výběr zajímavých článků za prosinec 2012. Co zajímavého jsme si mohli přečíst v prosinci 2012: Stály na počátku života peptidové nukleové kyseliny?, (ScienceWorld) Rychlé změny DNA mitochondrií - evoluce v přímém přenosu, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v listopadu 2012: Červeně svítící myš ukazuje hojení ran, (ScienceWorld) Neexistující peptidy ničí nádorové buňky, (ScienceWorld) Komplikovaná symbióza: řasa pohltí jinou řasu, geny skáčou sem a tam, (ScienceWorld) číst...

Vrozené vývojové vady představují jistě závažný lékařský i společenský problém. Každý z nás si přeje, aby jeho nově narozené miminko bylo zcela zdravé. Bohužel, i v 21. století se u nás přibližně 3-5 % dětí narodí s určitým typem vrozené vývojové vady. Příčiny vývojových vad jsou obecně různé – patří sem genetické vlivy, které jsou samozřejmě...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v říjnu 2012: Panspermie znovu na scéně: život prý na Zemi přilétl z exoplanet, (ScienceWorld) Sinice připravené stát se organelami, (ScienceWorld) RNA fragmenty se samy skládají, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v září 2012: Obří viry jsou asi samostatnou větví života, (ScienceWorld) Tajemné B chromozomy: černí pasažeři v genomu, (ScienceWorld) Agresivní symbióza – chrání viry své hostitele před vetřelci?, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v červenci 2012: Lidé dokázali bez vakcíny přežít vzteklinu, (ScienceWorld) Glosa: My a neandrtálci – podivnosti nekončí, (ScienceWorld) DNA neslučitelná se životem, (ScienceWorld) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v červenci 2012: Vznik lidské kultury - otázky adaptace a imitace, (ScienceWorld) Čeští vědci pomohli rozluštit genetickou informaci banánovníku, (ScienceWorld) Narodilo se v USA třicet geneticky modifikovaných dětí?, (OSEL) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v červnu 2012: Hlava Američanů i Evropanů se prý stále zvětšuje, (ScienceWorld) Různobarevní ptáci mají rychlejší evoluci, ale proč?, (ScienceWorld) Kde se v genetickém kódu berou nové aminokyseliny, (ScienceWorld) číst...

Hemimegalencefalie je velmi vzácná vývojová vada mozku. Hlavním projevem této vady je výrazné zvětšení celé jedné poloviny mozku (celé mozkové hemisféry). Vývojové zvětšení celého mozku se označuje jako megalencefalie. Klinické důsledky této vývojové vady jsou velmi závažné. Kromě toho,že nadměrné zvětšení jedné poloviny mozku způsobuje výraznou tvarovou...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v květnu 2012: Mužskou neplodnost mohou vyvolávat chyby při meioze, (ScienceWorld) Mitochondrie – ušetřená oběť, nebo velkorysý parazit?, (ScienceWorld) Nemají rasisté nakonec pravdu?, (OSEL) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v dubnu 2012, tentokráte s mírným zpožděním :-) Chiralita - levotočivý vs. pravotočivý život, (ScienceWorld) Krávy se prý podařilo ochočit jen jednou, (ScienceWorld) číst...

Hmat je jedním z našich smyslů. Pomocí speciálních mechanoreceptorů, uložených v naší kůži, vnímáme celou řadu informací - například teplo, chlad, tlak, ale i bolest či vibrace. Dokážeme také rozlišovat dotek z několika různých míst naráz (diskriminance). Samozřejmě - některé oblasti našeho těla jsou na dotek velmi citlivé (konečky prstů, ale například i...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v březnu 2012: Genetika ukazuje, že vzhled psů i názvy plemen klamou, (ScienceWorld) RNA viry - potomci prvních živých organismů?, (ScienceWorld) Vylepšete si dědičnou informaci, (OSEL) Přečtená gorila, (OSEL) číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v únoru 2012: Skončí éra antibiotik, nahradí je bakteriofágy?, (ScienceWorld) Život mohl vzniknout i ve sladké vodě, (ScienceWorld) Mužům vymření nehrozí, (OSEL) Žádný náš genom není dokonalý, (OSEL) číst...

číst dál

Prenatální diagnostika prošla (stejně jako další oblasti klinické genetiky) v průběhu posledních let výraznými změnami. Vzpomeňme například na zavádění kombinovaného screeningu prvního trimestru, který nám umožňuje identifikovat těhotenství s vyšším rizikem vývojové vady plodu již v dřívějších fázích těhotenství (a navíc s vyšší přesností) než tomu...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v lednu 2012: Důkaz inteligence ve fosilním záznamu?, (ScienceWorld) Bakterie se nedělí symetricky, chrání je to před stárnutím, (ScienceWorld) Experimentální evoluce mnohobuněčnosti, (OSEL) číst...

Apoptóza je programovaná buněčná smrt. Je to způsob,kterým buňky cíleně hynou, pokud jsou dále nepotřebné (tak se děje často například v průběhu prenatálního vývoje), nebo pokud jsou pro celý organizmus potenciálně nebezpečné. Právě tato druhá podmínka se uplatňuje při obraně organizmu před nádorovými (či potenciálně nádorovými) buňkami. Funkční...

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vám popřál klidné radostné svátky a úspěšný vstup do roku 2012. Pro zájemce zde mám několik tipů na sváteční četbu :-) Omega3kapr na štědrovečerní věčeři Perlička: Syndrom nočního jedlictví a náměsíčnost Genom vánočních stromků je napsán sedmkrát více písmeny, než lidský číst...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v listopadu 2011: Hádky o nejstaršího hominida, (ScienceWorld) Toxoplasma a ochota nechat se okrádat řezníkem, (ScienceWorld) Kmenové buňky při umělém množení připomínají nádory, (ScienceWorld) číst...

Tělesná výška patří mezi polygenně dědičné znaky. Na naší tělesné výšce se sice nepochybně podílí i vlivy prostředí (děti s nedostatečnou výživou či chronickými chorobami proto rostou málo i přes dobrou genetickou výbavu) – přesto jde o tělesný znak s poměrně vysokou dědivostí. V současné době však o konkrétních genetických předpokladech pro...

Centromera – neboli primární konstrikce – je důležitou součástí eukaryotního chromozomu. Uplatňuje se především v průběhu buněčného dělení, kdy právě centromery mají významnou úlohu v interakci dělícího vřeténka (cytoskeletu) a samotných chromozomů. Abychom byli přesní, je třeba zmínit, že přesný kontakt mezi chromozomem (v oblasti centromery) a...

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v říjnu 2011: Umělé „buňky" z tuků se množí díky DNA, (ScienceWorld) Morová epidemie chrání část evropské populace před AIDS, (ScienceWorld) Za srdeční hypertrofii asi můžou mitochondrie, (ScienceWorld) číst...