feed info

236 článků z natur.cuni.cz

Golfová hřiště v Česku z pohledu socioekonomických aspektů

Spektrum výzkumných témat na Přírodovědecké fakultě UK je velmi široké a zahrnuje i studium dynamiky golfového trhu. Dana Fialová (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje) a Přemysl Štych (Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie) se podíleli na studii pod vedením Jiřího Slámy z Jihočeské univerzity, která analyzovala vývoj golfových hřišť v České...


Pondělí 10. ledna 2022


Jak ovlivňuje opiátová závislost matek vývoj cirkadiánních hodin?

O biorytmech slyšel už téměř každý. Málokdo ale ví, co stojí za těmito opakovanými cyklickými ději. Jedním z biorytmů je i rytmus cirkadiánní, tedy takový, který se opakuje v intervalu přibližně 24 h. Celý systém je seřizován s vnějšími podmínkami pomocí světelných signálů z okolí, ale může být ovlivněn také řadou patologických faktorů, mezi které...


Pátek 17. prosince 2021


Na Kypr k moři? Co radši na netopýry?

Středomořské ostrovy nejsou známé jen jako skvělé místo pro dovolenou, ale také jako místo s vysokou druhovou bohatostí netopýrů v Evropě. Čím to je? Ostrovy zvířatům nabízejí různá prostředí k životu, a tak je jejich diverzita vskutku zajímavá. Bohužel jsou tyto oblasti pod mnoha ekologickými hrozbami. Tým autorů, mezi nimiž je i pan docent Petr Benda z...


Pátek 10. prosince 2021


Co určuje trendy v růstu stromů v podmínkách měnícího se klimatu?

Lesní porosty mají klíčovou úlohu v našem ekosystému. Jejich vliv na cyklus uhlíku a zemské klima je zásadní. Zhruba 20 % všech emisí CO2 je pohlcováno lesními ekosystémy. Úbytek lesních ploch či narušení jejich vitality má negativní dopady na vázání uhlíku v biomase. Studium vlivu jednotlivých faktorů na růst stromů je tak aktuální a značně důležité vědecké...


Úterý 7. prosince 2021


Kolik stojí hospitalizace spojená s narozením dítěte? Záleží na způsobu početí?

Na území Česka pozorujeme v posledních desetiletích postupně se zvyšující věk matek při porodu. Odkládání rodičovství však s sebou nese i jisté negativní důsledky. Jedním z nich je i problém s neplodností a s tím spojené stále častější využívání umělého oplodnění. Konkrétně jednou z nejvyužívanějších metod je tzv. IVF (in vitro fertilizace). Zvyšují...


Pondělí 6. prosince 2021


Jak je to s toxicitou podražců?

Podražce (Aristolochia) jsou aromatické okrasné rostliny, které se vyskytují prakticky po celém světě. Nejvíce druhů nalezneme v teplých přímořských oblastech – hlavně ve Středomoří a Asii. Tyto rostliny obsahují biologicky aktivní sloučeniny pojmenované po tomto druhu – aristolochové kyseliny I a II. Obě zmíněné látky způsobují mutace vedoucí ke vzniku...


Čtvrtek 4. listopadu 2021


Náhled do tajů organické syntézy: nová cesta k cytotoxickým látkám

Víte, jak probíhají prvotní stádia zrodu molekul, které po jejich dlouhé cestě z chemikovy hlavy až do platíčka s tabletkami či injekce s roztokem známe jako léčivé látky? Že jste nikdy neslyšeli o organické syntéze? Jsou to však právě vědci věnující se tomuto oboru, kteří často stojí za úplně prvotními nápady, jak tyto molekuly syntetizovat a jsou tak...


Úterý 26. října 2021


Slaná či sladká? Na tom záleží.

Na výskyt mlh má vliv mnoho faktorů. Základními předpoklady pro to, aby mlha vůbec vznikla, jsou dostatečná vlhkost vzduchu a existence kondenzačních jader. Faktorů ovlivňujících vznik mlh však je mnohem více a stále zatím nejsou dostatečně prozkoumány. Mezinárodní vědecký tým Ivy Hůnové z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy...


Pondělí 4. října 2021


Kolik jídla vyhodí české domácnosti?

Plýtvání jídlem je celosvětový problém. Podle FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) se na světě ročně vyhodí až 1/3 – tedy zhruba 1,2 mld. tun – vyprodukovaných potravin. V Evropě se pak podle dat EU ročně nevyužije asi 20 % jídla. Na potřebě tyto objemy redukovat panuje mezinárodní shoda. Například členské země OSN si v programu Cíle udržitelného...

Dosud skrytý gekonek objevený českými vědci

I když by se mohlo zdát, že rozšíření živočišných a rostlinných druhů na Zemi je již dobře známo, není tomu tak. Stále dochází k novým nálezům a objevování druhů i v oblastech, které bychom mohli označit za dobře prozkoumané. Překvapivý objev se povedl i českým vědcům v čele s Jiřím Šmídem a Lukášem Polou z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty...


Středa 29. září 2021


Chemici jako děti Slunce na cestě ke hvězdné budoucnosti chemie

„Jenže my, my lidé, my děti slunce, světlého zdroje života, my sluncem zrození, my nad tím černým strachem ze smrti zvítězíme!“ Tato slova vložil do úst chemika Protasova ruský spisovatel a dramatik Maxim Gorkij ve své hře Děti Slunce již v roce 1905. Jeho vyjádření se stalo inspirací pro komunikační strategii „Chemici jako děti Slunce“, kterou navrhují Mgr....


Neděle 12. září 2021


První fluorescenční barvivo pro sledování amyloidních fibril v živých buňkách

Amyloidní plaky jsou charakteristickým znakem mnoha neurodegenerativních onemocnění, mezi něž patří např. Alzheimerova, Parkinsonova či Huntingtonova choroba. Jak naše společnost stárne, tyto nemoci postihují čím dál více lidí a způsobují těžké chvíle nejen samotným pacientům ale hlavně jejich nejbližším. Selektivní pozorování amyloidních plaků je zásadní pro...


Pondělí 6. září 2021


Čeští polárníci jsou připraveni na budoucnost

Předvídání vývoje krajiny vychází ze znalosti současného stavu zájmového území a jeho změn v minulosti. Skupina odborníků v čele se Stephenem J. A. Jenningsem z Masarykovy univerzity v Brně dokončila mapování nehostinné oblasti poloostrova Ulu, jež by mohla být obrazem budoucího vývoje dalších oblastí Antarktického poloostrova. Na výzkumu se významně podílel i...


Neděle 29. srpna 2021


Pohled na zoubek slonům a starožitníkům

Se slonovinou se obchodovalo již od pravěku, dokud nemusel být tento typ komerční činnosti před více než třiceti lety na základě mezinárodní úmluvy zcela zakázán, aby nedošlo k úplnému zdecimování zbývajících slonů. Zákaz obchodu však není kompletní. Například v EU se stále povoluje obchod se starožitnostmi vyrobenými ze zvířat, která byla zabita více než 50...


Úterý 24. srpna 2021


Co je malé to je hezké? A někdy i toxické.

S mikroplasty se v poslední době doslova roztrhl pytel. Jsou všude, ve vodě, v půdě, vzduchu, a dokonce i ve vzdálených oblastech jako je třeba Arktida. Studium vzájemného působení mikroplastů a běžných organických polutantů se přitom doposud soustřeďovalo zejména do oblastí oceánů a vodních zdrojů. Jejich přítomnost v půdě je však o řád vyšší. Doktorandka...


Pátek 20. srpna 2021


Železo hvězdou nového přístupu k léčbě rakoviny

Rakovina – zákeřné onemocnění, se kterým se jen za rok 2020 celosvětově potýkalo přes 19 milionů pacientů a skoro 10 milionů z nich mu podlehlo. Není tak divu, že hon za novými a účinnějšími způsoby léčby je stále v popředí zájmu vědců i široké veřejnosti po celém světě. Zvláštní pozornost se v posledních letech soustředí hlavně na cílenou léčbu,...


Úterý 10. srpna 2021


Proč zíváme (déle než ptáci)?

Léto, horko, zatemněná místnost a nudná přednáška – situace, kdy se chce zívat snad každému z nás, i když to není zrovna dvakrát vhodné. Mnoho z nás si jistě položilo otázku, proč vlastně zíváme. Stejně tomu bylo v průběhu let pro tucty vědců, a tak ve společnosti koluje spoustu různých odpovědí na tuto otázku. Tou nejpopulárnější by pravděpodobně bylo,...


Pátek 23. července 2021


Záhadné organismy měnící rtuť pod Grónským ledovcem vědcům stále unikají

Rozlehlé ledovcové masy na naší planetě bezútěšně tají a v souvislosti s tím se hovoří zejména o nebezpečí zvedající se hladiny světového oceánu. Jedním z gigantických pevninských ledovců, který v současné době ztrácí na objemu, je i Grónský ledovec. Pokud by došlo k roztání celého Grónského ledovce, zvedla by se hladina světového oceánu až o 7 metrů....


Středa 14. července 2021


Mars: cesta k methanu a (mnohem) dál

Curiosity neboli zvědavost ‒ důležitá kosmická sonda ale také běžná emoce spojená s objevováním neznámého. Ačkoliv jsme v současnosti svědky počátků kosmického turismu, vesmír a jeho chemie jsou stále opředeny mnoha otázkami. Velkou neznámou byl pro vědce původ methanu, který na Marsu objevila právě sonda Curiosity. Na Zemi je jeho vznik spojený hlavně s...


Pondělí 21. června 2021


Když šel sopečný popel přes celé Čechy

Velké výbuchy sopek jsou pro tuzemce známé asi především z katastrofických filmů, a rozhodně ne z naší krajiny. Nicméně i u nás byla historie místy značně výbušná. Jednou ze záhad geologické minulosti Českého masivu byla všudypřítomná vrstva tufu (zpevněného sopečného popela), zvaného bělka, v karbonských pánvích středních a západních Čech. Jak ale...