Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D. (*1980) je ornitolog působící na Ústavu pro životní prostředí. Jeho hlavním vědeckým zájmem je pochopení biologických principů, které lze využít v ochraně přírody. Jako modelové organismy mu slouží ptáci. V rámci svého výzkumu se zabývá především ekologickými mechanismy, které ovlivňují složení ptačích společenstev a...

Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2018/2019 za chemii a přednášku Organická syntéza se stal Doc. RNDr. Jan Veselý, Ph.D. (*1977), který po absolvování postdoktorandského pobytu na Stockholmské universitě působí na Přírodovědecké fakultě jako vedoucí skupiny organokatalýzy a enantioselektivní syntézy. Zároveň též zastává pozici zástupce vedoucího...

Hmyz má zásadní význam jak z hlediska fungování ekosystému Země, tak z pohledu vlivu na lidskou společnost. Přesné rozpoznání konkrétního druhu však mnohdy není jednoduché a často bývá i časově náročné. Skupina vědců spolu s Dominikem Vondráčkem z Katedry zoologie se proto zaměřili na možnost vytvoření automatického identifikačního systému s využitím...

Uhlík je důležitým a hojně zastoupeným prvkem na Zemi i ve vesmíru. Je součástí živé i neživé přírody, přičemž se liší formou a procentuálním zastoupením. Jedním z důležitých zásobáren uhlíku je půda, ve které je obsaženo až třikrát více uhlíku než v atmosféře. Rozklad stromového opadu přitom hraje zásadní roli při dotaci zásob uhlíku v půdě....

Ptačí tah je nesmírně zajímavým a dlouho studovaným fenoménem. Na jaře i na podzim každoročně přes naše území přelétá obrovské množství ptáků. Velice významným místem, kde v České republice probíhá odchyt ptáků na podzimním tahu pro účely kroužkování je Červenohorské sedlo v Hrubém Jeseníku. Velmi výrazný podíl na realizaci této kroužkovací akce...

V první polovině 20. století byla Karlem Mädlerem podrobně popsána pliocenní flóra v okolí Frankfurtu nad Mohanem, která zde byla nalezena při výstavbě čistírny odpadních vod. Tento objev byl klíčový pro celou Evropu. Nyní se skupina odborníků v čele se Zlatkem Kvačkem z Ústavu geologie a paleontologie zaměřila na revizi a zpřesnění stávající studie pomocí nových...

Černozemě patří mezi nejúrodnější půdy, které se vyvíjely po tisíce let. Jejich rozšíření je spjato s kontinentální stepí a lesostepí. Na jejich vývoj a rozšíření však působil významně také vliv člověka, který půdu přetvářel již od neolitu. Pomocí moderních metod zkoumala skupina odborníků spolu s Luďkem Šefrnou z Katedry fyzické geografie a geoekologie...

Jak ukázala nedávno publikovaná studie v časopisu Nature, metan uvolňovaný zpod ledovců se zařadil mezi další důležité faktory ovlivňující koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Není to však pouze metan, který se dostává z temnot ledovcového dna do vnějšího prostředí. Jedním z dalších hráčů, kteří se podílejí na změnách koncentrací skleníkových...

V minulosti byly lesní půdy silně acidifikovány, přičemž od 90. let 20. století začalo docházet k postupnému poklesu kyselých depozic. Jaký byl vývoj koloběhu prvků, jaký je stav v současné době a zejména jaký vliv na koloběh prvků má složení lesního ekosystému? Porovnání změn v listnatých a jehličnatých lesích Krušných hor se věnoval i Michal Růžek z...

Spolupráce vědců s milovníky přírody má velký potenciál. Poukazuje na to například projekt Nářečí českých strnadů. Díky týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dobrovolníkům zapojeným do projektu občanské vědy vznikl nevídaný soubor dat týkající se zpěvu strnada obecného. V nedávno publikované studii představili vědci v čele s Lucií...

Voda je nezbytná pro přežití, proto je potřeba neustálý monitoring kvality tohoto nenahraditelného zdroje. Sledování pouze chemismu vody však není dostatečné. Sedimenty uložené na dně mohou při extrémních hydrometeorologických situacích způsobit vyplavení mnohdy značně toxických látek, které jsou v nich „schovány“ po období klidu a kontaminovat tok i okolní...

Se změnou vnějších podmínek dochází v současné době i ke změnám migrace ptáků. Studium jejich pohybu je velice důležité, neboť ovlivňuje jejich ochranu a management, zároveň migrační trasy zasahují mnoho státních celků, z tohoto důvodu je potřeba mezinárodní spolupráce. Proto existuje mezinárodní projekt, který mimo jiné podrobně sleduje pohyb husy velké...

Se změnou klimatu a zvyšováním průměrných ročních teplot vzduchu dochází v poslední době nejen ke změně rozložení a množství srážek, ale také ke změně jejich skupenství, což má následně vliv i na celkové změny v množství vody v krajině během roku. Jakým způsobem se měnilo skupenství srážek v zimních měsících v Česku podrobně zkoumali Martin Hynčica a...

Jedním z faktorů způsobujících pokles biodiverzity jsou změny ve využívání krajiny. Ty jsou podmíněny masivními socioekonomickými změnami, které odráží vývoj lidské společnosti. A co například lesní hospodářství? Ovlivňuje nějak trendy početnosti druhů? A jak? Tyto a další otázky si položil mezinárodní tým vědců, jehož členem je i Jiří Reif z Ústavu...

Na konci června proběhlo na katedře Filosofie a dějin přírodních věd již druhé mezioborové kolokvium Vizualita – věda – vnímání. Tentokrát bylo zaměřeno na téma, které se týká snad každé vědecké práce: na fenomén map a grafů.

S nákupem v obchodě má zkušenost snad každý z nás. Stejně jako se mezi sebou liší nákupní košíky, liší se i obsah našich popelnic. I když se Česko aktuálně umisťuje na předních příčkách v třídění odpadu, je z hlediska produkce odpadu stále co zlepšovat. Znalost odlišných vzorců chování obyvatel by v této oblasti mohla výrazně pomoci. Právě na výzkum...

Vlivem globálních procesů, jakými jsou klimatické změny, nárůst lidské populace a závislost na fosilních palivech dochází k poklesu biodiverzity a ohrožení ekosystémů. Hrozí, že možnosti biosféry přestanou postačovat lidským nárokům na výrobu a spotřebu. Snaha o udržitelnost zemědělské produkce vyžaduje stále lepší porozumění tokům energie v ekosystémech,...

Pokud jste někdy slyšeli o trypanosomách, pravděpodobně si při vyslovení tohoto slova jako první představíte vážná tropická onemocnění, především spavou nemoc a Chagasovu chorobu. Málokdo ovšem ví, že trypanosomy byly historicky poprvé objeveny u žab. Tyto cizopasníky lze totiž v krvi žab, a to i těch českých, celkem běžně najít. Protože však tyto trypanosomy...

V posledních desetiletích došlo k výraznému zlepšení kvality povrchových vod hlavních toků Česka, zejména v souvislosti s omezením těžkého průmyslu a výstavbou čistíren odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel. Malé vodní toky však nezaznamenaly takové zlepšení, neboť se často nacházejí v zemědělských oblastech, které představují zdroj nepřeberného...

Během let 2009 až 2011 zažila Praha bezprecedentní nárůst počtu farmářských trhů: z nuly na čtyřicet jedna trhů ke konci léta 2011. Fenomén, který je již delší dobu znám z nejvyspělejších zemí světa dorazil i Česka. Jsou však pražské trhy opravdu stejné jako ty na západ od našich hranic? Zhodnocení tohoto fenoménu přináší studie Lucie Fendrychové z Katedry...

Díky rychlému vývoji analytických laboratorních metod jsme schopni detekovat přítomnost stopových koncentrací léčiv a kosmetiky ve vodách. Čističky odpadních vod ale v současnosti často nejsou vybaveny tak, aby tyto látky dokonale odstranily. Zbyněk Hrkal a další vědci z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a Přírodovědecké fakulty UK zjišťovali, o...

Ještě poměrně nedávno se o nich ani nevědělo a i dnes stále chybí dostatek informací o potenciálně negativním působení všech skupin tzv. mikropolutantů. V současné době však představují spolu s pesticidy nejvýznamnější hrozbu pro jakost pitné vody. Jaké látky vlastně pijeme a je možné jejich odstranění? Na to se blíže podíval tým vědců projektu Výzkumného...

Dusičnany se v přírodě vyskytují přirozeně, ale ve větších koncentracích jsou ve vyspělých zemích také jedním z nejběžnějších kontaminantů. V lidském těle se mohou redukovat na dusitany, které po vstřebání do krve zabraňují vstřebávání kyslíku, což je nebezpečné zejména pro děti a těhotné ženy. V odborném časopise Hydrogeology Journal vyšla studie...

Oblečení hraje v životě lidí velmi důležitou roli. Je to způsob, jak vyjádřit svou sociální příslušnost a individualitu. Šití a oblékání bylo klíčové i v historii člověka, mimo jiné proto, že umožnilo lidem obydlit chladné části planety a přizpůsobit se klimatickým změnám. Přesto dodnes není jasné, kdy, jak a kde tato inovace vznikla. Ve výzkumu počátků...