Ochrana některých živočišných druhů vyvolává neutuchající diskusi. Začala již počátkem 20. století, kdy se vedly první spory o ptačí predátory, zejména výra velkého a sokola stěhovavého. Konkrétně u výra se debata vlekla od prvních návrhů na ochranu v roce 1906 až po nastavení absolutní ochrany nepřipouštějící výjimky v roce 1992. Tedy dlouhých...

Protiklady se prý přitahují. Je to snad proto, že pokud se doplňují, může jejich spojení přinést novou kvalitu, nastartovat nějaký proces? Všude kolem sebe vidíme, že princip komplementarity, princip zámku a klíče, platí v celé přírodě a je široce využíván člověkem i v technice. Komplementární jsou povrchy interagujících molekul, povrchy receptorů...

V knize Práce (2020, česky 2021) se antropolog James Suzman zabývá lidskou posedlostí prací a pátrá po jejích kořenech. Hojně staví na vlastních terénních poznatcích, které nabyl při výzkumu mezi !Kungy (Ju/’hoansi) v Namibii, kde se stal přímým svědkem změn v jejich původním lovecko- -sběračském způsobu života a pozoroval postupnou ztrátu půdy, kterou...

Na výzkumu ostatků Gregora Johanna Mendela (1822–1884), iniciovaném u příležitosti blížícího se dvoustého výročí narození tohoto významného přírodovědce, se podíleli archeologové, antropologové, paleogenetici, lékařští genetici a experti řady dalších oborů. Přinesl mnoho nových informací – včetně získání více než 99 % Mendelova jaderného genomu.

Dobré tipy jsou nad zlato. V případě nerostných surovin to může být sofistikovaná kombinace regionálních magnetotelurických a seismických dat.

Vědce a techniky, kteří se zabývají problémem uskladnění energie, trápí nerudovská otázka „kam s ní“. A jak ji uložit, aby se v případě potřeby dala „na lusknutí prstů“ využít?

V Písních kosmických sedí žáby v kaluži, poslouchají žabákův výklad o vesmíru a ptají se ho, hledíce k obloze, „jsou-li tam žáby taky“. Nás lidi zajímá to samé: je vesmír pustý, nebo je živoucí a obydlený? Otázkou další je, zda a jak to vlastně můžeme zjistit?

Krajinu u Verdunu za první světové války „přeoraly“ miliony dělostřeleckých granátů a změnily ji k nepoznání. Půdu kontaminovala rezidua výbušnin, arzen a těžké kovy. Zároveň však bojové operace do krajiny vnesly nové prvky přinášející příležitost pro řadu rostlinných a živočišných druhů. Jak taková krajina vypadá dnes?

Norbert Werner, rodák z východoslovenské Rožňavy, přednášel v Evropě, Americe i Asii. Se studenty si vzájemně tyká. Jako první pozoroval vlákna takzvané kosmické pavučiny, v níž je rozložena hmota vesmíru, našel největší dutinu v mezigalaktickém plynu, která je pozůstatkem největšího známého výbuchu ve vesmíru od jeho vzniku. Podílí se na přípravě...

Pátek 7. ledna 2022 se navždy zapsal jako den, kdy v těle člověka začalo bít první geneticky modifikované prasečí srdce. Šlo o prozatím poslední ze série experimentálních transplantací srdce a ledvin od prasat s dědičnou informací upravenou metodami genového inženýrství. Představují neklamný signál, že toto odvětví transplantační medicíny si počátkem...