Dlouhodobě se nedaří urovnat spor mezi komunitou klimatologů, kteří ve snaze o porozumění dlouhodobé dynamice klimatického systému Země používají numerické modely, a komunitou paleoekologů, kteří rekonstruují klimatický vývoj současného interglaciálu na základě údajů získávaných z geologických záznamů. Navržena už byla řada chytrých řešení, ale konsensus...

Jak vypadala krajina v době ledové? Tuto otázku si vědci opakovaně kladou už od 19. století. Zajímá je, v jakém prostředí běhala stáda mamutů, srstnatých nosorožců a dalších zástupců megafauny a také jaké příčiny vedly k jejich vymírání.

Znázorňování zemského povrchu na mapách patřilo k náročným problémům kartografie během celé její historie a zůstalo jím i v současnosti. Doposud se nepodařilo najít univerzální metodu vyjádření povrchu, která by byla aplikovatelná na všech typech a druzích map. Netřeba to chápat jako nedostatek, ale naopak jako výzvu, která obohacuje kartografii o živý problém...

Abychom pochopili zásadní význam zmapování genomu lýkožrouta smrkového (Ips typographus), je třeba si uvědomit dopad tohoto drobného tvora na smrkové porosty. Během jediného roku dokáže v Evropě a Asii zničit více než 100 milionů m3 smrkového lesa.

„Pod svícnem je nejvíc tma“ – a jen málokterá stránka poznávání světa kolem nás to ilustruje tak úderně jako naše poznání některých zákoutí prostředí nám nejbližšího. Tedy měst, včetně jejich přehlížených „vnitřních periferií“.

Stačil jediný den léčby a z pahýlu amputované nohy dorostla funkční noha. Pacientkou byla žába drápatka vodní (Xenopus laevis), léčebnou substancí pětice molekul, které žábě pomohly s tím, co jí příroda běžně nedovoluje. Povede jednou experiment až k užití v humánní medicíně? Nad tím se ve svém komentáři zamýšlí profesor Jaroslav Petr.

Malé jazyky, jimiž se většinou mluví v rovníkových oblastech, v moderní době intenzivního promíchávání lidí různých proveniencí ztrácejí svoji užitečnost. A vymírají.

Ve světě buněk je smrt procesem nezbytným pro zdárný vývoj embryí, udržování buněčné populace v orgánech, obranu proti infekčním chorobám a proti vzniku a vývoji nádorových onemocnění. Smrt buňky, ať již sebevraždou, či „popravou“, se musí odehrávat řízeně, aby se odstranily jen buňky nepotřebné, poškozené, infikované či nádorové.

Jak se může stát, že člověk, jenž jeden den mluvil a konal, zůstane druhý den netečný, ale navštěvuje nás pak občas ve snech a promlouvá k nám? V lidské snaze vysvětlit si rozdíl mezi životem a smrtí spatřoval Edward Burnett Tylor, jeden ze zakladatelů antropologie, původ náboženství.