Betelgeuze se chová podivně, zatím doslova nevysvětlitelně. Událost, jež rozrušila astronomické kruhy v první polovině tohoto roku, se dá nejlépe popsat jako detektivní pátrání.

Jak se z jedné buňky vyvine složitý mnohobuněčný organismus? Jaké je genetické a molekulární pozadí obrovské rozmanitosti forem a tvarů, jimiž živá příroda oplývá? A jaká je evoluční historie tvorby tělních plánů? Podobné otázky si v drážďanském Ústavu Maxe Plancka pro molekulární buněčnou biologii a genetiku klade Pavel Tomančák, biolog s přesahy do řady...

Klesající proočkovanost v západním světě byla Světovou zdravotnickou organizací (WHO) označena za jednu z největších hrozeb budoucnosti. Jako důvody toho, proč se lidé neočkují, WHO uvedla potíže při přístupu k vakcínám, lhostejnost a také nedostatek důvěry ve vakcíny.1 Zásadním problémem jsou dezinformace a mýty o očkování. Jak jim efektivně čelit?

O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním robotům. Co když ale ponecháme i toto rozhodnutí strojům? Bude to morální pokrok, nebo naopak velký krok zpět?

V neděli 9. června 1935 vyšel v Lidových novinách fejeton nazvaný Autor robotů se brání. Najdeme v něm věty jako: „Dost dlouho [autor] mlčel a myslil si své, když se o robotech ustálila představa, že mají údy z plechu a vnitřnosti z koleček a drátů nebo čeho, […] pročež prohlašuje, že jeho roboti vznikli docela jinak, a to cestou chemickou. Myslil na moderní...

Roku 1813 panovaly obavy, že pokud koaliční armáda v rozhodujícím střetu s Napoleonem prohraje a stáhne se ze Saska do Čech, napoleonské vojsko ji bude pronásledovat. V severozápadních Čechách se proto urychleně budovala linie obranných polních opevnění. Jak bitva národů u Lipska dopadla, je všeobecně známo; opevnění nakonec nebylo potřeba. Jeho stopy, v terénu...

DNA dokáže prozradit řadu tajemství o naší podobě, chování, náchylnosti k nemocem. DNA ale umí vypovídat také o naší minulosti, původu a do určité míry je v ní vepsána i budoucnost. Ze čtenářů genomů se postupně měníme ve spolutvůrce evoluce. Stane se naše „genetické“ poznání spíše zdrojem radosti, nebo úzkosti?