Mediálně mimořádně exponovaná debata o přístupu ke správě našeho největšího národního parku trvá už téměř třicet let. Spoustu textů a energie Šumavě věnovali senátoři i prezidenti. Já jsem svou energii věnoval tomu, abych popsal, jakým „jazykem“ se o národním parku mluvilo a komu to vyhovovalo.

Už někdy v šedesátých letech si zejména evropští ochránci přírody pod tíhou důkazů o nárocích mizejících druhů uvědomili, že řada stanovišť obývaných ohroženými organismy se neobejde bez pravidelné péče. Protože šlo o stanoviště po staletí ovlivňovaná pastvou a sečí, v lesích pak třeba pařezením, zvykli si je označovat za „polopřirozená“. K péči...

Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru 0,8751 femtometru. Pak ale výsledky z Ústavu Paula Scherrera ve Švýcarsku tuto jistotu nahlodaly nově naměřenou hodnotou 0,84184 fm – rozdíl výrazně za hranicí předpokládané experimentální chyby. Nesoulad mohl být...

Serhii Plokhy obdržel za knihu o Černobylu roku 2018 knihy cenu Baillie Gifforda za nejlepší anglicky psanou literaturu faktu.

Od proslulého zvolání „Mám to!“, kdy francouzský učenec Jean F. Champollion při studiu Rosettské desky jako první pochopil princip egyptského hieroglyfického písma a „oživil“ mrtvý starověký jazyk – egyptštinu, uplyne zanedlouho 200 let (23. prosince 1821).

Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za objev lyzogenie bakteriálních virů, svojí odpovědí chtěl vyjádřit, že spekulace o viru coby živém organismu nemají žádný smysl.

Všichni to známe. Dívky mají vážná tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž ta je naprosto spolehlivá a nikomu to neprozradí. Leda tedy snad své další nejlepší kamarádce, ale ta je taky zcela spolehlivá…

Kontrolované provedení populace infekcí SARS-CoV-2 tak, aby nebyl zahlcen náš zdravotní systém, bude trvat několik let, během kterých bude třeba udržovat jistou míru karanténních opatření.

Jedna z klíčových otázek týkajících se pandemie COVID-19: má se vůbec testovat? A pokud ano, jak a kolik lidí? Již v tomto bodě se strategie jednotlivých zemí rozcházejí.

Co se děje v lidském těle, že po pozření něčeho tučného nebo mastného − zpravidla do několika minut − následuje rychlý pohyb střev a průjem?