Víte, co mají společného diferenciální a infinitezimální počet, neeukleidovská geometrie, buněčná teorie nebo zákony termodynamiky? Všechny tyto důmyslné a nezřídka komplikované koncepty vznikly dříve než na první pohled „primitivní“ princip přirozeného výběru. Jak je možné, že ho popsal až Charles Darwin v polovině 19. století? A o jakých evolučních...

Před čtvrtou hodinou ranní dne 10. prosince 2017 probudilo lidi v širším okolí Opavy řinčení sklenic a houpání postelí. Lidé cítili zhoupnutí jako při přejetí těžkého vozidla, kymácení postelí, slyšeli šelest žaluzií v oknech, domácí zvířata byla neklidná, až vyplašená, leckde štěkali psi.

Život je uměle vytvořená kategorie. Snažit se dělit systémy na živé a neživé nemá jiné než kulturně-historické opodstatnění a snaha o vytvoření všeobecně přijatelné definice života je předem odsouzená k nezdaru kvůli nemožnosti formulace teorie života.

Kdo maloval před více než 66 000 roky po stěnách jeskyní na Pyrenejském poloostrově? Nová studie dokazuje, že neandrtálcům nechybělo umělecké cítění a i v tom se podobali modernímu Homo sapiens.

Týmu odborníků z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd se podařilo překvapující zjištění – odhalili jedno z dosavadních tajemství vzniku blesku. Své zjištění publikovali v časopisu Scientific Reports.

Syndrom křehkého chromozomu X patří k nejčastějším dědičným chorobám vyvolávajícím poruchy mentálního vývoje. Gen uspaný „zakoktáním“ genetického kódu se nyní podařilo probudit důmyslným cíleným zásahem.

Jaká by měla být česká věda a pravidla jejího řízení? Nad tím se zamýšlejí přední čeští vědci. Reagují tak na příspěvek světově uznávaného chemika profesora Josefa Michla, adresovaný Radě pro vědu, výzkum a inovace.

Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z autobusu, který mě veze z Christchurche do Lincolnu, a jásat. Štěstím. A nepochybuji o tom, že to samé se děje masám jeho fanoušků zde na Novém Zélandu i v jiných koutech světa. „Široko je zpátky!“

Ruka je pro nás v každodenním životě mimořádně důležitým „nástrojem“. Krom základní sebeobslužnosti nám její nervová zakončení podávají informace o tvaru předmětů, struktuře povrchu, teplotě, vlhkosti či jemných pohybech (např. vibracích). Díky tomu používáme jinou sílu stisku na křehké předměty, jako jsou skleněné vánoční ozdoby nebo syrová...