Vědci si někdy jen tak hrají, někdy jsou šílení jako doktor Divnoláska, někdy se prostě zabývají nesmysly a někdy dělají cenné a důležité věci, které na první pohled vypadají uhozeně. Kdy jindy si to připomenout, když ne v posledním dni roku?

Věda je svou podstatou celosvětová. O její úzce národní vymezení se zajímají hlavně úředníci schvalující rozpočty – a my novináři, když řadíme materiály do domácí či zahraniční rubriky. Sami vědci se podobnému škatulkování většinou vymykají. A vyhýbají.

Na první pohled byla v končícím roce veškerá věda buď výzkumem covidu, anebo neexistovala. Je to mylný pohled, za který z velké části můžeme my novináři. Pojďme to aspoň trochu napravit.

Jen velmi málo vědců – pokud vůbec někdo – se o rozvoj Darwinovy evoluční teorie od jejího samého vzniku zasloužilo více než americký evoluční biolog a entomolog Edward Osborne Wilson. Zemřel 26. prosince 2021 ve věku dvaadevadesáti let.

Představte si, že se odlišné názory na covid sejdou u jednoho stolu. Nabudou lidské podoby. Jejich spor bude řídit trochu unavená moderátorka. A přijde i Simplex, Duplex a Perplex.

Rozvoj systémů zvaných velké jazykové modely znovu staví vědce před otázku, jestli počítače myslí. Většinová odpověď je zatím záporná: ne, ani trochu. Otázka tím ale nemizí ze světa.

Jestli všechno dobře dopadne, zítra vzlétne do vesmíru nejsložitější stroj, jaký tam lidé kdy poslali. Tím začne nová éra astronomie.

Že z krajiny mizí ptáci, není novinka. Čeští ornitologové ale přišli s novým přístupem, jak se dozvědět víc o tom, kolik jich dřív v tuzemsku mohlo hnízdit. Vyzpovídali pamětníky ze svých řad. Systematické sledování stavu ptactva v zemi začalo v 80. letech, vzpomínky však mohou dosáhnout mnohem dál. Výsledek vědce svou mírou shody s daty z atlasů...

Evropská léková agentura EMA včera udělila podmíněný souhlas s použitím covidové vakcíny Nuvaxovid americké firmy Novavax. Někteří lidé na ni čekají jako na šetrnější alternativu s menším rizikem vedlejších účinků.

Lidstvo získalo proti viru další cennou zbraň. Paxlovid, nový lék od společnosti Pfizer, podle dosavadních výsledků výborně zabírá při těžších případech – poprvé za celou dobu snahy o vývoj léku na covid. Několik háčků to ale samozřejmě má. Filip Titlbach mluví s vědeckým redaktorem Deníku N Petrem Koubským.

V mozku se vše děje v sítích. I věda kolem neuroložky Ireny Rektorové pulzuje díky síti jejích kolegů a kolegyň – v laboratoři, ale i v zahraničí. Se svým týmem v brněnském CEITEC Masarykovy univerzity zkoumá degenerativní onemocnění mozku, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Klade si originální otázky a dochází k pozoruhodným odpovědím.

Omikron dělá světu starost. Je nakažlivější? Vede opravdu k lehčím průběhům covidu, nebo naopak zahltí nemocnice? Ubližuje dětem? Některé země se vydávají cestou velké předběžné opatrnosti, jiné – včetně Česka – žádná nová opatření nepřijímají.

Zatímco molnupiravir od Merck & Co. se jeví jako stále větší zklamání, nový preparát od společnosti Pfizer vyvolává velkou naději. Kdyby se koronavirus mohl bát, měl by k tomu konečně vážný důvod. Několik háčků to samozřejmě má.

„Naštvání vypadá jako hlavní nálada ve společnosti, ale spíše nás spojuje únava a rozmrzelost,“ říká v rozhovoru klinický psycholog Jan Kulhánek. S kolegy se podílel na mapování hlavních argumentů proti očkování. Co by podle něj přispělo k tomu, aby se napětí utlumilo?

Je znalcem literatury Latinské Ameriky, v oblasti projezdil každý kout. Dlouhodobě ho zajímá vztah literatury a totalitní moci, momentálně však hispanista Daniel Nemrava zkoumá fenomén, nad kterým má člověk tendenci zprvu začít zívat. Archivy. V jeho podání váš však zívání hned přejde. Archivy totiž píšou nesmírně silné příběhy, mění pohled na dějiny...

Střední Evropu covid nezná. Jen východní a západní. A rozlišuje mezi nimi tak zřetelně, jako by věděl, kudy vedla železná opona, hranice dvou světů. V jistém smyslu to asi skutečně ví.

Tradiční ekonomie vidí člověka jako rozumnou bytost, která se v životě rozhoduje podle toho, co skutečně chce a co je pro ni nejlepší. Jenže zapomíná, že lidé jsou trošku šílení a dělají chyby. Toho si ale všímá behaviorální ekonomie a do svých modelů vnáší nejnovější poznatky o niterných pochodech člověka. Mezi špičku v oboru patří i Jakub...

„Panuje předpoklad, že mít protilátky je skvělé. Ano, je to dobré. Nebo spíš – není to špatné. Ale mít ‚nějaké‘ protilátky ještě neznamená být chráněný,“ varuje buněčný biolog Adam Obr. „Imunita vzniklá po infekci se jeví jako kvalitní, alespoň po nějaký čas, ale nemá to vyznít jako apel: Běžte se nakazit, kašlete na vakcínu.“

Expertní panel americké lékové agentury FDA doporučil ke schválení první „pilulku proti covidu“, kterou je antivirotikum molnupiravir, dříve již schválené ve Spojeném království. Hlasování bylo těsné a lék rozhodně není bezproblémový.

Variantě viru SARS-CoV-2, jejíž technické pojmenování zní B.1.1.529, přidělila Světová zdravotnická organizace jméno omikron. To je taky skoro jediné, co o nové podobě koronaviru víme zcela jistě.

Z dětsví si dobře pamatuje bombardování Bělehradu, odkud pochází. Aleksandra Ilić studovala v Drážďanech a nyní v Praze zkoumá odpadní vody a jejich další využití v rámci mezinárodního projektu. „Chci se podílet na něčem, co bude dobré pro planetu. Nějak přispět,“ říká. Z vědy pak chce zmizet a vrátit se domů na Balkán. Má totiž pozoruhodný...

O variantě viru SARS-CoV-2, která se prozatím označuje jako B.1.1.529, vědí odborníci zatím velmi málo. To, co vědí, jim ale působí starosti.

Nová varianta koronaviru, která se objevila na jihu Afriky, zvyšuje obavy odborníků. Mutace s označením B.1.1.529 se šíří rychleji než varianta delta, v pátek se jí bude zabývat také světová zdravotnická organizace.

Výzkumný pracovník Institutu budoucnosti lidstva na Oxfordské univerzitě Jan Kulveit dlouhodobě sleduje epidemickou situaci v Česku, jako člen nezávislé Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) studuje nové poznatky a přichází s návrhy, co by bylo třeba dělat pro zlepšení. Upozorňuje, že v týmu budoucího ministra zdravotnictví chybí sociologové, ekonomové...

Brání očkování těžkému průběhu covidu? Ano. Dá se to vystihnout nějakým číslem? Ano, ale bude zatíženo tak velkou chybou, že by se s ním nikdy nemělo pracovat bez kontextu a podrobného vysvětlení.

Jak žít v oteplujícím se světě, v němž chce stále více lidí to, co může mít jen málokdo? Sociální antropoložka Zdenka Sokolíčková se vydala hledat odpověď na zdánlivě nečekané místo: pod polární zář, do nejsevernější lidské osady na světě – dvouapůltisícového městečka Longyearbyen na arktickém souostroví Špicberky. A našla mnohem víc. Strávila...

Každý den je na světě publikováno kolem tisíce odborných článků a studií týkajících se covidu. Sledovat je všechny nedokáže samozřejmě nikdo. Na veřejnost jich pronikne jen nepatrný zlomek – a stojí za to všímat si, podle jakého klíče.

Analýza: Klimatická konference v Glasgow nepřinesla zásadní průlom, přesto je posunem kupředu. Jde o první dohodu OSN, která vysloveně plánuje konec uhlí. Ke kýženému omezení průměrného oteplení planety o nejvýše 1,5 °C oproti dobám před průmyslovou revolucí to ale nestačí.

Na počátku pandemie zvažoval virolog Pavel Plevka, jestli se zapojí do světového vědeckého klání ve výzkum nového koronaviru. Rozhodl se zůstat u svých pikornavirů, ale jeho řádění sledoval jako velmi „zanícený“ divák. Stal se jedním z nejcitovanějších českých virologů v médiích. Tyto citace mu sice jeho vědecký „kredit“ nezvýší, jeho práce má však...

Před rokem 2030 se rakovina slinivky břišní stane druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění, a to hned po karcinomu plic. Pokroku v její léčbě může přispět podpora a rozvoj center pro komplexní péči, ve kterých lze provádět náročnější operace. Na konferenci k příležitosti Světového dne karcinomu slinivky břišní, který...

Očkovaní se také mohou nakazit covidem. Jak často ve srovnání s neočkovanými? Velká část výpočtů účinnosti vakcín, kolujících dnes veřejným prostorem, je mylná. Někdy kvůli elementárním matematickým chybám, častěji ale kvůli neznalosti problematiky.

Střídání vlád a větší nakažlivost nové varianty koronaviru způsobily situaci, která by nemusela dobře dopadnout. Hrozí nápor na nemocnice a velký růst úmrtí na covid-19 kolem Vánoc, upozornili odborníci z Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Tým složený z epidemiologů, zdravotníků, sociologů, ekonomů či demografů uspořádal po bezmála ročním...

Zástupci americké Národní agentury pro letectví a astronautiku dnes sdělili, že původní termín pro návrat člověka na Měsíc, jímž byl rok 2024, nebude splněn. Podle NASA se poletí pravděpodobně o rok později.

Komentář Petra Koubského: covidová situace není dobrá. Věřili jsme, že skutečná krize už v Česku nenastane, teď se do ní ale řítíme. Co si s tím má počít každý z nás a co bychom mohli poradit vládě?

Komentář Petra Koubského: Příčiny a důsledky jednotlivých částí dění kolem covidu se do sebe zaklesly tak, že vytvářejí uzavřenou křivku. Je proto jedno, odkud se do nich pustíme. Tak jako tak budeme muset projít celý kruh.

V Glasgow se nyní řeší, jak bude vypadat klimatická politika následujícího století. Přinášíme proto přehled klíčových pojmů, které je pro porozumění summitu COP26 nutné znát.

„Sport se stává politickým v okamžiku, kdy ho politici nebo politické zájmové skupiny zneužijí pro svůj cíl. Je to stejné jako s uměním,“ říká sportovní historik Jan Lomíček v rozhovoru o okamžicích dějin, kdy sport promluvil do politiky a politika do sportu. Od Sokola přes židovské sportovní kluby, války, okupaci, nečernobílé „spolupráce“, bojkoty...

„I v odborných kruzích jsem někdy ten, který se zabývá smrtí,“ usmívá se kulturní historik Václav Grubhoffer. „Ale není větší téma, než je láska a smrt,“ dodává. Ve svých vědeckých pracích se krom jiného věnuje rituálům kolem konce života a také fenoménu zdánlivé smrti. Možnost pohřbení zaživa děsila lidi od nepaměti. Strach ale přinesl obrovské...

Čtyřicet pět milionů zdravotníků z celého světa se připojilo k výzvě Světové zdravotnické organizace (WHO), která před summitem COP26 upozorňuje na zdravotní benefity spojené s řešením klimatické krize. Tu dokument vnímá jako příležitost k vytvoření zdravějšího prostředí. Problém se týká i Česka.

Brněnská Mendelova univerzita mění vedení, ekonomku Danuši Nerudovou vystřídá chemik s dobře našlápnutou kariérou Vojtěch Adam. Krátce po svém zvolení ale má co vysvětlovat. Několik vědeckých článků, u nichž je podepsaný, obsahuje obrázky, jež podle některých odborníků působí jako záměrně upravené. To ale vědec odmítá. Od končící rektorky dostal tři...

„Nastane okamžik, kdy bude nutné přestat covid-19 považovat za něco speciálního a začít s ním zacházet jako s jednou nemocí z mnoha. Buďme zatím opatrní, ale zároveň se učme žít s jeho trvalou přítomností,“ doporučuje Hans-Georg Kräusslich, jeden z tvůrců německé protipandemické strategie.

„Hormony ovlivňují v našem těle všechno: dýchání, přemýšlení, spánek, jednání i umírání. Hormonální léčba přinesla mnoho dobrého, vedla k úžasným objevům a zachraňovala životy. Ale pokud jakákoliv látka dokáže tělo ovlivňovat pozitivním způsobem, pak existuje šance, že bude mít i negativní vedlejší účinky,“ říká novinářka a autorka knihy...

Ve slovenském Horehroní žije druhá největší kolonie mravenců Formica exsecta v Evropě. Nepřátele dokážou pokousat tak, že se jich bojí i medvědi.

Po medicíně a fyzice přišla na řadu chemie. Letošní Nobelovu cenu v ní získali Benjamin List a David MacMillan za objev nového způsobu, jak vytvářet sloučeniny na přání. Jmenuje se asymetrická organokatalýza.