Jak žít v oteplujícím se světě, v němž chce stále více lidí to, co může mít jen málokdo? Sociální antropoložka Zdenka Sokolíčková se vydala hledat odpověď na zdánlivě nečekané místo: pod polární zář, do nejsevernější lidské osady na světě – dvouapůltisícového městečka Longyearbyen na arktickém souostroví Špicberky. A našla mnohem víc. Strávila...

Každý den je na světě publikováno kolem tisíce odborných článků a studií týkajících se covidu. Sledovat je všechny nedokáže samozřejmě nikdo. Na veřejnost jich pronikne jen nepatrný zlomek – a stojí za to všímat si, podle jakého klíče.

Analýza: Klimatická konference v Glasgow nepřinesla zásadní průlom, přesto je posunem kupředu. Jde o první dohodu OSN, která vysloveně plánuje konec uhlí. Ke kýženému omezení průměrného oteplení planety o nejvýše 1,5 °C oproti dobám před průmyslovou revolucí to ale nestačí.

Na počátku pandemie zvažoval virolog Pavel Plevka, jestli se zapojí do světového vědeckého klání ve výzkum nového koronaviru. Rozhodl se zůstat u svých pikornavirů, ale jeho řádění sledoval jako velmi „zanícený“ divák. Stal se jedním z nejcitovanějších českých virologů v médiích. Tyto citace mu sice jeho vědecký „kredit“ nezvýší, jeho práce má však...

Před rokem 2030 se rakovina slinivky břišní stane druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění, a to hned po karcinomu plic. Pokroku v její léčbě může přispět podpora a rozvoj center pro komplexní péči, ve kterých lze provádět náročnější operace. Na konferenci k příležitosti Světového dne karcinomu slinivky břišní, který...

Očkovaní se také mohou nakazit covidem. Jak často ve srovnání s neočkovanými? Velká část výpočtů účinnosti vakcín, kolujících dnes veřejným prostorem, je mylná. Někdy kvůli elementárním matematickým chybám, častěji ale kvůli neznalosti problematiky.

Střídání vlád a větší nakažlivost nové varianty koronaviru způsobily situaci, která by nemusela dobře dopadnout. Hrozí nápor na nemocnice a velký růst úmrtí na covid-19 kolem Vánoc, upozornili odborníci z Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Tým složený z epidemiologů, zdravotníků, sociologů, ekonomů či demografů uspořádal po bezmála ročním...

Zástupci americké Národní agentury pro letectví a astronautiku dnes sdělili, že původní termín pro návrat člověka na Měsíc, jímž byl rok 2024, nebude splněn. Podle NASA se poletí pravděpodobně o rok později.

Komentář Petra Koubského: covidová situace není dobrá. Věřili jsme, že skutečná krize už v Česku nenastane, teď se do ní ale řítíme. Co si s tím má počít každý z nás a co bychom mohli poradit vládě?

Komentář Petra Koubského: Příčiny a důsledky jednotlivých částí dění kolem covidu se do sebe zaklesly tak, že vytvářejí uzavřenou křivku. Je proto jedno, odkud se do nich pustíme. Tak jako tak budeme muset projít celý kruh.

V Glasgow se nyní řeší, jak bude vypadat klimatická politika následujícího století. Přinášíme proto přehled klíčových pojmů, které je pro porozumění summitu COP26 nutné znát.

„Sport se stává politickým v okamžiku, kdy ho politici nebo politické zájmové skupiny zneužijí pro svůj cíl. Je to stejné jako s uměním,“ říká sportovní historik Jan Lomíček v rozhovoru o okamžicích dějin, kdy sport promluvil do politiky a politika do sportu. Od Sokola přes židovské sportovní kluby, války, okupaci, nečernobílé „spolupráce“, bojkoty...

„I v odborných kruzích jsem někdy ten, který se zabývá smrtí,“ usmívá se kulturní historik Václav Grubhoffer. „Ale není větší téma, než je láska a smrt,“ dodává. Ve svých vědeckých pracích se krom jiného věnuje rituálům kolem konce života a také fenoménu zdánlivé smrti. Možnost pohřbení zaživa děsila lidi od nepaměti. Strach ale přinesl obrovské...

Čtyřicet pět milionů zdravotníků z celého světa se připojilo k výzvě Světové zdravotnické organizace (WHO), která před summitem COP26 upozorňuje na zdravotní benefity spojené s řešením klimatické krize. Tu dokument vnímá jako příležitost k vytvoření zdravějšího prostředí. Problém se týká i Česka.

Brněnská Mendelova univerzita mění vedení, ekonomku Danuši Nerudovou vystřídá chemik s dobře našlápnutou kariérou Vojtěch Adam. Krátce po svém zvolení ale má co vysvětlovat. Několik vědeckých článků, u nichž je podepsaný, obsahuje obrázky, jež podle některých odborníků působí jako záměrně upravené. To ale vědec odmítá. Od končící rektorky dostal tři...

„Nastane okamžik, kdy bude nutné přestat covid-19 považovat za něco speciálního a začít s ním zacházet jako s jednou nemocí z mnoha. Buďme zatím opatrní, ale zároveň se učme žít s jeho trvalou přítomností,“ doporučuje Hans-Georg Kräusslich, jeden z tvůrců německé protipandemické strategie.

„Hormony ovlivňují v našem těle všechno: dýchání, přemýšlení, spánek, jednání i umírání. Hormonální léčba přinesla mnoho dobrého, vedla k úžasným objevům a zachraňovala životy. Ale pokud jakákoliv látka dokáže tělo ovlivňovat pozitivním způsobem, pak existuje šance, že bude mít i negativní vedlejší účinky,“ říká novinářka a autorka knihy...

Ve slovenském Horehroní žije druhá největší kolonie mravenců Formica exsecta v Evropě. Nepřátele dokážou pokousat tak, že se jich bojí i medvědi.

Po medicíně a fyzice přišla na řadu chemie. Letošní Nobelovu cenu v ní získali Benjamin List a David MacMillan za objev nového způsobu, jak vytvářet sloučeniny na přání. Jmenuje se asymetrická organokatalýza.

Může se zhroutit internet jako celek? A kdyby se to stalo, jaké by to mělo dopady na civilizaci? Apokalyptické představy s reálným základem probíráme ve Studiu N s vědeckým redaktorem Petrem Koubským.

Týden vyhlašování Nobelových cen pokračuje, dnes je na řadě fyzika. Cenu letos získali z jedné poloviny meteorologové Syukuro Manabe a Klaus Hasselmann za modelování klimatu, z druhé poloviny fyzik Giorgio Parisi za objevy v oblasti náhodných procesů a tzv. neuspořádaných materiálů.

Sociální síť Facebook a všechny aplikace, které jsou s ní spojeny – Instagram, WhatsApp, Messenger a Oculus – byly mimo provoz od sedmnácti hodin našeho času zhruba do půlnoci, a to celosvětově. Je to jejich největší výpadek od roku 2008.

Dneškem začíná každoroční týden Nobelových cen. Pondělí tradičně náleží fyziologii a lékařství. Tuto cenu získali David Julius a Ardem Patapoutian za objasnění mechanismu, jímž lidé vnímají teplo, chlad a doteky.

Dvě pětiny českých občanů jsou přesvědčeny o tom, že antibiotika zkrátí dobu léčby nachlazení. Omyl. Tři z deseti lidí si myslí, že antibiotika zabíjejí viry. Omyl. Na nachlazení, ani na žádné jiné virové infekce antibiotika totiž nezabírají, umějí si poradit jen s bakteriemi. Nesprávným zacházením s antibiotiky se ale bakterie vůči nim stávají...