Steven Weinberg, jeden z nejvýznamnějších teoretických fyziků, zemřel v pátek 20. července ve věku 88 let. Svým objevem sjednocení elektromagnetismu a slabé jaderné síly, za nějž dostal Nobelovu cenu, zásadně přispěl k odhalení vnitřní struktury hmoty a energie.

Zatím se zdá, že na letošní olympiádě se bude slovo test častěji spojovat s covidem než s nepovolenými prostředky zvyšujícími výkonnost sportovců. Problém dopingu však existuje dál. Jeho příběh je daleko složitější, než si obvykle myslíme.

Zatímco velké technologické firmy jako Google nebo Intel zkoumají, jak postavit kvantové počítače schopné vyřešit velmi komplikované problémy, další krůčky technologií nové generace se odehrávají i ve vědeckých laboratořích. Ten nejnovější nese českou stopu.

Představte si knihovnu, která obsahuje skoro všechny vědecké články, jež byly kdy publikovány. Nejnovější, sto let staré, biologii, fyziku, sociologii, cokoli. Můžete si je odtamtud zadarmo stáhnout na několik kliknutí. Žádné přihlašování, předplatné, členství ve výzkumné instituci, knihovna je otevřená každému, kdo ji potřebuje. Je to úžasná vymoženost,...

Pravidelný přehled novinek z vědy a techniky je tady. Dozvíte se o důležitém objevu v diagnostice covidu-19, na němž se významně podílí česká vědkyně; o potenciálně převratné mRNA vakcíně proti chřipce a nedostatku vakcín proti obyčejným spalničkám v Africe; o zlém osudu škeblí v Britské Kolumbii a také o ledu, který se dá ohnout.

Situace v Česku je dobrá, celosvětově ale covid nekončí. V několika evropských zemích nastupuje další významná vlna infekcí. Epidemie se k nám může kdykoli vrátit.

O víkendu obletěla sociální sítě videa obrovské ohnivé exploze v Kaspickém moři. „Výbuch ropné plošiny?“ napadlo leckoho. Ale ukázalo se, že šlo o erupci sopky – bahenní sopky pod hladinou. „Při dramatické explozi na souši se může vyvalit bahno, které doteče i několik kilometrů. A vzít vše, co má po cestě,“ říká vulkanolog Petr Brož, kterého...

„Jmenuju se Eva, žiju v Budapešti a jednou budu slavná reportérka. Ale teď jsem tady. Vítejte v mém životě.“ Instagramový účet @eva.stories simuluje, jaké by to bylo, kdyby za druhé světové války existovaly sociální sítě. Je to šikovný způsob, jak mladým lidem přiblížit historii, nebo bagatelizace hrůz holokaustu?

Jestli chcete vědět, jak žít, kterou stranu volit, jakými pravidly se v životě řídit, pak potřebujete přírodní vědy stejně naléhavě jako společenské.

Newsletter Částečný součet a jeho autor mají tento a příští týden dovolenou. Vychází proto jen ve zkrácené verzi – nabídne vám spíš sbírku odkazů na zajímavé novinky než vlastní vyprávění.

Ničivé tornádo, které zpustošilo obce na Hodonínsku a připravilo o život několik lidí, svádí k obavám, že jde o předzvěst nové doby s četnějšími a extrémnějšími projevy změn klimatu. Deník N oslovil několik klimatologů, aby vysvětlili, jak tornáda s klimatickou změnou souvisejí. Zatím především teoreticky.

Podle toho, co je zatím známo, tornáda s globálním oteplováním nesouvisejí. Tragická událost na Moravě je daleko spíš zlou náhodou, jaká prostě občas nastane, než začátkem nového trendu.

Čím déle trvala pandemie covidu-19, tím více logicky přicházely otázky na její dopady. Je předmětem mnoha oborů tyto dopady postupně konkretizovat a analyzovat – ať už jde o dopady ekonomické, sociální, zdravotní, či psychické.

Varianta viru SARS-CoV-2, která se označuje jako delta, se poprvé objevila v Indii. Dnes je její výskyt potvrzen ve více než sedmdesáti zemích světa včetně Česka. V několika z nich už prokazatelně převládá, v jiných možná také, ale neví se to jistě, protože k rozlišení variant jsou zapotřebí složitější testy než k samotnému stanovení přítomnosti viru....

Řeckým písmenem delta se v přírodních vědách často značí změna, rozdíl či přírůstek. Zaslouží si delta varianta viru SARS-CoV-2 jméno, které jí náhodou připadlo? Znamená výraznou změnu v tom, jak se epidemie vyvíjí a jak na ni máme reagovat?

Pravidelný přehled novinek z vědy a techniky je tady. Dozvíte se o novém využití bismutu (a co to bismut je), o chystaném projednávání fenoménu UFO v americkém Kongresu, o zklamání z vakcíny CureVac a také o tom, že riziko nákazy covidem po druhé dávce očkování je v Česku kolem dvou desetin procenta.

Ve Spojených státech byl schválen lék na Alzheimerovu nemoc. Nemocným skýtá velké naděje, podle odborníků ale bohužel falešné. Většina z nich soudí, že není účinný a že neměl povolení dostat. Hostem podcastu je vědecký redaktor Petr Koubský.

Podle názoru, který je pořád nejpravděpodobnější, přeskočil virus SARS-CoV-2 na člověka ze zvířete. Podle teorií spiknutí jde o uměle vytvořený organismus, použitý jako biologická zbraň. Kromě těchto dvou krajních možností jsou ve hře další scénáře.

Pravidelný přehled novinek z vědy a techniky je tady. Dozvíte se o plánech NASA a ESA na průzkum Venuše, o inovativní metodě boje s horečkou dengue, o odolnosti pijavenek (a co to pijavenky jsou) a také to, že jsou země, v nichž mají lidé víc svobody slova, než si přejí, a že v jedné takové nejspíš žijete.

Americká léková agentura FDA schválila k použití lék Aduhelm, jehož výrobcem je společnost Biogen. Má sloužit ke zpomalení postupu Alzheimerovy nemoci. Důkazy jeho účinnosti jsou však podle mnoha odborníků nepostačující.

Před čtyřiceti lety, v červnu 1981, byly u prvních pacientů ve Spojených státech popsány příznaky dosud neznámé nakažlivé nemoci. O dva roky později byl objeven její původce, virus HIV. Nemoc dostala jméno AIDS. „Nesměla jsem nikde říct, že máme HIV pozitivní pacienty. U nás v ČSSR přece nemáme žádné homosexuály, tak nemůžeme mít ani HIV pozitivní...

Už je to šest let, kdy se v Česku naposledy dalo pozorovat zatmění Slunce. Čeká nás tedy celkem vzácná nebeská událost. Bohužel stejně jako v roce 2015 i ve čtvrtek 10. 6. 2021 půjde jen o zatmění částečné.

Globální nedostatek tak běžné komodity, jako jsou počítačové čipy, je stejně překvapivý, ale zákonitý. Nemůže za něj ani nedostatek surovin, ani státní zásahy, a z velké části dokonce ani ne covid. Obor, na němž je celý svět závislý v míře až nepříjemné, má podobné výpadky prostě v povaze.

Epidemie slábne, všechno se rozvolňuje a otvírá, nejvyšší čas obnovit provoz také v Částečném součtu. Pro připomenutí, není to hospoda ani kavárna, je to můj veřejný pracovní zápisník, kde „já“ rovná se redaktor Deníku N pro vědu, techniku a během posledního roku hlavně pro covid, bohužel.