Nastupující ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna čelil před rokem obvinění z plagiátorství – v přehledové kapitole své knihy, která sloužila i coby podklad pro získání jeho docentského titulu, měl převzít pasáže z jiných publikací. Analýza, kterou zadalo vedení ÚSTR, to potvrdila. Historik celou kauzu označuje za účelovou....

Podnikatel a nejbohatší člověk světa Elon Musk se s největší pravděpodobností stane majitelem sociální sítě Twitter, na které sám dlouhé roky aktivně působí. Z Twitteru chce udělat digitální „náměstí“, opakovaně zmiňuje nutnost zachování svobody slova. Ale plnění plánů nemusí jít Muskovi tak snadno. V cestě mu stojí Evropská unie i samotný byznys...

Elon Musk, zakladatel a šéf společností Tesla a SpaceX, koupil sociální síť Twitter. Je to podivná odbočka od jeho základního byznysu. Přinášíme profil muže, který už léta vytváří převratné věci, jež jsou ovšem jen zlomkem toho, co slibuje.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet si všímá obnovení provozu největšího částicového urychlovače světa a vysvětlí vám, co dělají ve vašich očích mitochondrie.

Antropoložka a socioložka Marie Heřmanová je odbornicí na sociální sítě. Asi by vám uměla poradit, jak na nich být úspěšní a vlivní, ale to není těžiště a smysl její práce. Zkoumá a vyhodnocuje, jak se na nich lidé chovají. Jak říká, je to nezbytná součást antropologie, vědy o člověku; vždyť právě na sítích se odehrává stále větší část...

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet vám poví o meteoritu, který přilétl na Zemi z mezihvězdných dálek, o nové metodě hubení škodlivého hmyzu a zkusí poradit, jestli si máte pořídit BeReal, novinku z oblasti sociálních sítí.

V dnešní době je člověk v pokušení říci, že lidé nejsou a nebudou racionální, přesto zůstávám optimistou, říká oxfordský profesor Viktor Mayer-Schönberger, specialista na kontrolu informačních technologií. „Věci se vyvíjejí dopředu. Ale pomalu, mnohem pomaleji, než jsem doufal.“

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet je hodně stručný, ale najdete v něm vše co obvykle: odkazy, pobídky k dalšímu čtení a hlavní vědeckou novinku uplynulých dnů.

„Neexistuje magická pilulka ‚proti stresu‘ a je to dobře. Bez stresu bychom byli mrtví,“ říká fyzioložka Julie Dobrovolná, která se dlouhodobě zabývá výzkumem stresu a jeho vlivu na vznik nemocí. Na jednu stranu stres k životu nutně potřebujeme, ale chronický stres může zásadně negativně ovlivnit naše zdraví. Co s tím?

Frustrace, touha po odplatě, odlidštění… Bývalý armádní psychiatr Jan Vevera popisuje „ingredience“, ze kterých se míchají válečné zločiny proti lidskosti. V rozhovoru odpovídá na otázky, za jakých okolností se lidé na jiných lidech dopouštějí krutostí a jestli je něčeho takového schopen každý z nás. Můžeme se zlu vzepřít?

„Na pozadí války se bojuje o velké zásady. Třeba o svobodu slova,“ říká Tereza Bartoníčková, specialistka na etiku a právo v oblasti umělé inteligence a IT. V rozhovoru o informační a kybernetické válce, o kybernetických útocích a zastrašování vysvětluje základní principy snahy o bezpečnější život v technologickém světě.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Důležitým motivem dnešního Částečného součtu je slunce. Jarní sluníčko na obloze a obrovská hvězda, o které pořád nevíme dost.

Lék z „její“ laboratoře v Heidelbergu dosud zachránil či výrazně prodloužil život tisícům pacientů s rakovinou prostaty v klinických studiích. Nyní její PSMA-617 jako první cílené radioterapeutikum na světě schválila americká FDA. Česká vědkyně Martina Benešová věří, že lék s obchodním názvem Novartis Pluvicto brzo začne pomáhat desítkám a po...

Americká léková agentura FDA schválila lék proti pokročilé rakovině prostaty z dílny české vědkyně Martiny Benešové. Radiofarmakum s obchodním názvem Novartis Pluvicto s účinnou molekulou PSMA-617, kterou jaderná chemička s kolegy vyvinula v německém Heidelbergu, je bezpečné a účinné proti progresivní, metastazující a vůči jiným terapiím odolné rakovině...

Čtyři klíčové zainteresované strany – EU, Indie, Jihoafrická republika a USA – připravily návrh dohody o zmírnění patentové ochrany covidových vakcín. Zda vstoupí v platnost, o tom teprve rozhodnou členské státy Světové obchodní organizace.

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet je věnován jaru, Ivanu Majskému a jistému Baumanovi, který si to nezaslouží, ale co se dá dělat.

Co víme o ukrajinských jaderných elektrárnách, které mají pod kontrolou Rusové? Kolik toho atomová elektrárna vydrží? A jak se Putinova válka promítla do její práce? Na otázky Filipa Titlbacha odpovídá ve Studiu N jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

„Cílem jaderného útoku je absolutní destrukce. Rozšíření radiace do vzdálených oblastí je ‚jen‘ vedlejší produkt, doprovodný jev,“ říká jaderná inženýrka Lenka Frýbortová. Expertka na jaderné reaktory z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v rozhovoru s Deníkem N popisuje, jak robustní je ochrana v Záporožské jaderné elektrárně a v jak...

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet bude o Willendorfské venuši, biopalivech, novém pohledu na složení zemského jádra a také, jaká pomoc, o méně diskutovaných důsledcích ruské agrese na Ukrajině.

Den Pí je tak trochu jako jako svatý Valentýn: americký kulturní import až běda. V zemích, kde je dnes 14. 3., nikoli 3/14, člověka ani nenapadne, že je na tom datu něco zajímavého. Což je ale vlastně škoda.

Ruský internet je extrémně omezený už dnes. Brzy ale mohou přijít změny, po nichž bude dnešek vypadat jako staré zlaté časy.

Další velká prezentace Elona Muska je za námi. Tentokrát jsme nakoukli pod pokličku společnosti SpaceX budující raketu nové generace Starship.

Tři nové studie neposkytují definitivní odpovědi, podle některých však „uštědřily ránu“ hypotéze o úniku koronaviru z laboratoře.

Jaderné zbraně byly v bojové situaci použity jen v Japonsku roku 1945. Jména Hirošima a Nagasaki zná každý školák. Ke střetu jaderných mocností nikdy nedošlo. Několikrát měl ale svět namále.