Zástupci americké Národní agentury pro letectví a astronautiku dnes sdělili, že původní termín pro návrat člověka na Měsíc, jímž byl rok 2024, nebude splněn. Podle NASA se poletí pravděpodobně o rok později.

Komentář Petra Koubského: covidová situace není dobrá. Věřili jsme, že skutečná krize už v Česku nenastane, teď se do ní ale řítíme. Co si s tím má počít každý z nás a co bychom mohli poradit vládě?

Komentář Petra Koubského: Příčiny a důsledky jednotlivých částí dění kolem covidu se do sebe zaklesly tak, že vytvářejí uzavřenou křivku. Je proto jedno, odkud se do nich pustíme. Tak jako tak budeme muset projít celý kruh.

V Glasgow se nyní řeší, jak bude vypadat klimatická politika následujícího století. Přinášíme proto přehled klíčových pojmů, které je pro porozumění summitu COP26 nutné znát.

„Sport se stává politickým v okamžiku, kdy ho politici nebo politické zájmové skupiny zneužijí pro svůj cíl. Je to stejné jako s uměním,“ říká sportovní historik Jan Lomíček v rozhovoru o okamžicích dějin, kdy sport promluvil do politiky a politika do sportu. Od Sokola přes židovské sportovní kluby, války, okupaci, nečernobílé „spolupráce“, bojkoty...

„I v odborných kruzích jsem někdy ten, který se zabývá smrtí,“ usmívá se kulturní historik Václav Grubhoffer. „Ale není větší téma, než je láska a smrt,“ dodává. Ve svých vědeckých pracích se krom jiného věnuje rituálům kolem konce života a také fenoménu zdánlivé smrti. Možnost pohřbení zaživa děsila lidi od nepaměti. Strach ale přinesl obrovské...

Čtyřicet pět milionů zdravotníků z celého světa se připojilo k výzvě Světové zdravotnické organizace (WHO), která před summitem COP26 upozorňuje na zdravotní benefity spojené s řešením klimatické krize. Tu dokument vnímá jako příležitost k vytvoření zdravějšího prostředí. Problém se týká i Česka.

Brněnská Mendelova univerzita mění vedení, ekonomku Danuši Nerudovou vystřídá chemik s dobře našlápnutou kariérou Vojtěch Adam. Krátce po svém zvolení ale má co vysvětlovat. Několik vědeckých článků, u nichž je podepsaný, obsahuje obrázky, jež podle některých odborníků působí jako záměrně upravené. To ale vědec odmítá. Od končící rektorky dostal tři...

„Nastane okamžik, kdy bude nutné přestat covid-19 považovat za něco speciálního a začít s ním zacházet jako s jednou nemocí z mnoha. Buďme zatím opatrní, ale zároveň se učme žít s jeho trvalou přítomností,“ doporučuje Hans-Georg Kräusslich, jeden z tvůrců německé protipandemické strategie.

„Hormony ovlivňují v našem těle všechno: dýchání, přemýšlení, spánek, jednání i umírání. Hormonální léčba přinesla mnoho dobrého, vedla k úžasným objevům a zachraňovala životy. Ale pokud jakákoliv látka dokáže tělo ovlivňovat pozitivním způsobem, pak existuje šance, že bude mít i negativní vedlejší účinky,“ říká novinářka a autorka knihy...

Ve slovenském Horehroní žije druhá největší kolonie mravenců Formica exsecta v Evropě. Nepřátele dokážou pokousat tak, že se jich bojí i medvědi.

Po medicíně a fyzice přišla na řadu chemie. Letošní Nobelovu cenu v ní získali Benjamin List a David MacMillan za objev nového způsobu, jak vytvářet sloučeniny na přání. Jmenuje se asymetrická organokatalýza.

Může se zhroutit internet jako celek? A kdyby se to stalo, jaké by to mělo dopady na civilizaci? Apokalyptické představy s reálným základem probíráme ve Studiu N s vědeckým redaktorem Petrem Koubským.

Týden vyhlašování Nobelových cen pokračuje, dnes je na řadě fyzika. Cenu letos získali z jedné poloviny meteorologové Syukuro Manabe a Klaus Hasselmann za modelování klimatu, z druhé poloviny fyzik Giorgio Parisi za objevy v oblasti náhodných procesů a tzv. neuspořádaných materiálů.

Sociální síť Facebook a všechny aplikace, které jsou s ní spojeny – Instagram, WhatsApp, Messenger a Oculus – byly mimo provoz od sedmnácti hodin našeho času zhruba do půlnoci, a to celosvětově. Je to jejich největší výpadek od roku 2008.

Dneškem začíná každoroční týden Nobelových cen. Pondělí tradičně náleží fyziologii a lékařství. Tuto cenu získali David Julius a Ardem Patapoutian za objasnění mechanismu, jímž lidé vnímají teplo, chlad a doteky.

Dvě pětiny českých občanů jsou přesvědčeny o tom, že antibiotika zkrátí dobu léčby nachlazení. Omyl. Tři z deseti lidí si myslí, že antibiotika zabíjejí viry. Omyl. Na nachlazení, ani na žádné jiné virové infekce antibiotika totiž nezabírají, umějí si poradit jen s bakteriemi. Nesprávným zacházením s antibiotiky se ale bakterie vůči nim stávají...

„Pokud voda vydrží pár týdnů, můžete i v obyčejné kaluži někde na lesní cestě pozorovat hemžení a hopsání zvířátek. Některá se v louži vylíhnou. Přiletí vodní brouci, ploštice, pakomáři… ‚Hele, voda!‘ A začnou klást vajíčka.“ Když hydrobiolog a ekolog profesor Adam Petrusek líčí život v tůních a loužích, nemůže se člověk dočkat, až...

Historicky první podrobnější zprávy o pandemiích máme už z dob starověkého Říma. Jak si Římané pandemie vysvětlovali a jak se před nimi zkoušeli chránit? A mohly mory a stovky mrtvých „pohanů“ za strmě narůstající popularitu křesťanství? Práce brněnského religionisty Aleše Chalupy nachází paralely mezi tehdejší a dnešní situací.

Tropické lesy v afrických horách vážou mnohem více uhlíku, než se doposud myslelo – dokonce více, než na stejné ploše zvládne amazonský deštný prales. V jednom hektaru nedotčených horských lesů je uloženo přibližně 150 tun uhlíku. To je o dvě třetiny více, než vědci dosud předpokládali. Vyplývá to ze studie v časopise Nature, na které se podíleli...

Ve věku 81 let zemřel sir Clive Sinclair, britský vynálezce a podnikatel, tvůrce převratného osobního počítače ZX Spectrum a několika dalších důležitých elektronických produktů. Vedle Billa Gatese a Steva Jobse patří k těm, kteří unesli počítače z klimatizovaných hal a přinesli je do našich bytů.

Nestor české egyptologie Miroslav Verner oslaví zanedlouho osmdesátiny. V osobně laděném rozhovoru se ohlíží za nejsilnějšími momenty své profesní dráhy. Jaký největší poklad v rozpáleném písku nalezl? A co v poušti ztratil? Co obětoval? „Mnozí egyptologové řeší dilema, kde je vlastně jejich domov. Já jsem se vždy domů vracel kvůli svým synům.“ O jednu...

Tým dánských vědců vyvodil z obsáhlého průzkumu provedeného v osmi zemích, že důvěra vůči zdravotnickým a vědeckým autoritám, k vládě a státu je silně propojená s přijetím či odmítáním očkování proti covidu. Česko nebylo do studie zahrnuto, je ale zřejmé, že její výsledky na nás lze aplikovat.

Pravidelný přehled novinek z vědy a techniky se konečně vrací. Dozvíte se, co je superionická voda, kdy se vzorky hornin nabrané vozítkem Perseverance dostanou z Marsu na Zemi, co odhalilo tání ledu v Grónsku a proč je jedna Hemingwayova věta důležitá pro chápání dneška. Plus pár dalších věcí.