Po čtyřech měsících koronavirové krize je situace na celém světě stále nejasná. Dílčích znalostí je mnoho, ale neskládají se v celistvý obrázek. Je především na autoritách, aby to otevřeně přiznaly. Je na nás, abychom to akceptovali. Obojí je těžké.

I vlivem karantény, většího zájmu o přírodu a jasné oblohy si Češi v posledních dnech začali více všímat světel křižujících oblohu – „vláčků“ družic projektu Starlink miliardáře Elona Muska. Vzbudily zvědavost, radost z pokroku i obavy. Přinášíme přehled, jak má projekt fungovat a jakým způsobem přepíše noční oblohu.

Iniciativa Model antiCOVID 19 pro ČR ustavená při pražském CERGE-EI sdružuje tři desítky matematiků, ekonomů, lékařů, biologů a dalších vědců. Vznikla spontánně a vypracovala tři matematické modely předvídající, jak se bude epidemie dál vyvíjet. Je na vládě, zda bude s jejich výstupy pracovat.

Zemřel tvůrce Hry na život, Elon Musk vypustil další sérii satelitů Starlink, připomněli jsme si padesáté výročí Apolla 13. Je tu další týden s vědou a technikou. Mimochodem, je v něm také pár odstavců o stvoření světa.

Podnikatel a spisovatel Petr Ludwig byl první, kdo u nás začal významně propagovat nošení roušek. Jeho video se sloganem „Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě“ a hashtagem #Masks4All odvysílala dokonce CNN.

Když jsem se koncem osmdesátých let ocitla v Bangkoku, divila jsem se, proč si někteří lidé, zejména ženy, zakrývají celou spodní polovinu tváře jakýmsi náhubkem, který mají uvázaný šňůrkami vzadu na hlavě, případně zavěšený na uších způsobem, který vypadal velmi nepohodlně.

Koronavirus SARS-CoV-2 bude ještě nějakou dobu plnit hlavní stránky novin. Ani v těch nejčernějších scénářích ale nepředstavuje existenční hrozbu pro náš druh. Může se takovou hrozbou stát nějaký jiný patogen v budoucnu?

Vědci v Praze a v Českých Budějovicích pomáhají přetíženým klinikám s testováním pacientů na koronavirus. Ze stěrů ale zároveň získali virus i pro výzkum. Budou na něm zkoušet své látky, zavedená léčiva i přírodní molekuly.

Jsou původními hostiteli koronaviru, který přes dosud neznámý zvířecí mezičlánek „přeskočil“ na člověka a šíří se po celé zeměkouli. Netopýři. Nadchází čas, kdy se budou probouzet ze zimního spánku. „Není důvod se jich bát. Pokud najdete malátného netopýra, nesahejte na něj,“ říká odborník Antonín Reiter. Všechny druhy v Česku jsou chráněné,...

A dost! Svět se kvůli koronaviru pořád ještě úplně nezastavil, ten vědecký rozhodně ne. Takže dnešní přehled týdne ve vědě a technice se epidemii vyhne obloukem. Všichni potřebujeme přijít na jiné myšlenky.

Člověk často potká osud na cestě, kterou se vydal, aby se mu vyhnul. Tak pravil Jean de La Fontaine v osmé knize svých bajek. Je možné, že jsme teď v podobné situaci jako mistr Š‘-fu na začátku filmu Kung Fu Panda?

Zprávy o stavu českého pacienta, který dostal experimentální lék proti koronaviru remdesivir, se jeví příznivě. O potenciálu tohoto léku z kalifornských laboratoří, ale i o jiných variantách a úskalích testování se pro Studio N rozhovořil biochemik Jan Konvalinka. S Tomášem Cihlářem, který se svým týmem v Kalifornii remdesivir vyvinul, se dlouhá léta zná...

Denně čteme, kolik přibylo pozitivně testovaných, o kolik jsme na tom lépe či hůř ve srovnání s jinými zeměmi, jaká je prognóza dalšího vývoje. Všechna tahle čísla jsou užitečná jen tehdy, bereme-li je s velkou rezervou. Požadovat od nich jistotu a přesnost nemá smysl. Přesto to často děláme.

Dostat epidemii pod kontrolu má v Česku pomoct i vyšší míra testování lidí na koronavirus. Kliniky jsou ale přetížené, a tak se do analýz vzorků zapojují i vědecké ústavy a univerzity. Mnohé se samy nabídly a stát si od toho slibuje, že navýší počet testů o tisíce denně. Jako první se do toho ve středu pustil Ústav molekulární a translační medicíny...

Není nic horšího, než když se autority, jimž bychom chtěli důvěřovat, radikálně rozcházejí v něčem životně důležitém. Tato situace na chvíli nastala kolem ibuprofenu, jednoho z nejběžnějších léků na horečku a bolesti.

Jak se chová koronavirus, co proti němu zabírá a co nás v příštích týdnech a měsících kvůli němu čeká, rozebírá v rozhovoru pro Deník N přední český virolog Pavel Plevka.

Pořád ještě o viru, o čem jiném. Na plíce vlezl naštěstí zatím málokomu, na mozek spolehlivě všem. Ale některé z těch mozků už plánují protiútok.

Testy na Covid-19 jsou dvojího typu. Jedny měří přítomnost samotného viru, druhé přítomnost protilátek proti němu. Sto padesát tisíc rychlotestů dovezených do Česka z Číny patří do té druhé skupiny. K čemu se hodí, a k čemu ne?

Dá se nakazit koronavirem, když sáhnu na kliku, kterou přede mnou už stiskly spousty lidí? Mohu ho chytit z obálky či z kartonové krabice? První odpovědi podložené skutečným měřením přinesla studie, kterou zveřejnil špičkový odborný časopis The New England Journal of Medicine.

Studie, kterou zveřejnil tým z londýnské Imperial College, hledá odpověď na otázku, co mají Evropa a USA dělat s koronavirem. Dochází k závěru, že jsou zapotřebí velmi tvrdá opatření, a to na delší dobu než měsíc či dva. Možná mnohem delší.

Liberecký kraj je na cestě k vykrytí kritického nedostatku respirátorů vlastními silami. Na zdejší univerzitě, známé výzkumem v oblasti nanovláken, zapojili zcela nový stroj, který vyrábí materiál až na šest tisíc roušek denně. Podle dostupných testů budou roušky vznikající takřka na koleně účinné přibližně jako respirátory FFP3.

Ještě minulý týden se mi podařilo vykázat z tohoto týdenního přehledu vědy a techniky koronavirus ven. Dnes už to nedokážu. Hlavně proto, že svět se tak trochu zastavil. Kromě nakažených jako by už nebylo co sčítat. Ani částečně.

Dětem koronavirus neubližuje. Onemocní jich poměrně málo a průběh je vesměs lehký. To je dobrá zpráva. A ještě lepší by bylo, kdyby se vědělo, proč tomu tak je.

V těchto dnech se všem vřele doporučuje nevystrkovat nos, být doma, nesetkávat se s lidmi. Takové pravidlo je srozumitelné i bez výpočtů, matematika nám ale může pomoci pochopit, jak moc je důležité.