Spotřeba antibiotik v Česku vzrostla za třicet let více než o pětinu. Většinu antibiotik předepíšou lékaři v ambulancích, přičemž až polovina se podává nesprávně. Nadužívání antibiotik přispívá k tomu, že bakterie přestávají na účinek těchto léků reagovat a stávají se rezistentní, informovala vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika na...

Ve středu zemřel astrofyzik, astronom, popularizátor vědy a nestor české a československé kosmonautiky Boris Valníček. Bylo mu 94 let. Stál u zrodu československého kosmického výzkumu. Koordinoval účast na vesmírném programu socialistických zemí Interkosmos, v jehož rámci se v březnu 1978 dostal do kosmu Vladimír Remek jako první člověk z jiné země než Sovětského...

V Japonsku se v září začala prodávat první potravina upravená pomocí genetických nůžek CRISPR. Je jí rajče pojmenované Sicilian Rouge High GABA z dílny startupu Sanatech Seed. Má zvýšený obsah živin. Od začátku letošního roku začala firma prodával geneticky upravené sazenice všem zemědělcům, kteří o ně měli zájem – tuto nabídku využilo 4200 farmářů. Teď...

Americké úřady oficiálně prohlásily za vyhynulé 23 druhů zvířat a rostlin, mezi nimi například datla knížecího. Ptáka dříve považovaného za jeden ze symbolů severoamerické přírody vědci spatřili naposledy v roce 1944. Administrativa prezidenta Joea Bidena rovněž oznámila, že znovu začne stíhat soukromé firmy, které nepodnikají dostatečné kroky k ochraně...

Zhruba jeden ze tří lidí, kteří se nakazí koronavirem, zaznamená alespoň jeden z příznaků takzvaného dlouhého covidu. Vyplývá to ze studie vědců z Oxfordské univerzity a britského národního výzkumného zdravotního ústav NIHR, kterou uveřejnil americký odborný časopis PLoS Medicine. Mezi nejčastější symptomy, které dotyčného trápí ještě tři až šest...

Mezinárodní tým vedený Zuzanou Musilovou z Univerzity Karlovy prokázal velké rozdíly ve zraku dospělých jedinců a potomstva hlubokomořských druhů ryb. Zrak se podle studie zásadně promění, když tyto ryby během života sestoupí do hlubin. Projekt také zodpověděl otázku, proč mají hlubokomořské ryby čípkový gen citlivý na zelenou barvu. Až doposud to nedávalo smysl,...

Mont Blanc, který je nejvyšší horou na území Evropské unie, se za poslední čtyři roky zmenšil zhruba o metr. Skupina zeměměřičů v polovině září naměřila výšku 4807,81 metru nad mořem. 

Štěkot loveckých psů se v reakcích na různá zvířata liší. Vyplývá to z výzkumu vědců České zemědělské univerzity v Praze. Nejodlišnější byl v testu štěkot, který hlásil nejnebezpečnějšího zvířecího figuranta – prase divoké. Výsledky tak podle autorů potvrzují předpoklady mysliveckých kynologů. Studii vydal odborný časopis Scientific Reports.

Hlavním nástrojem boje proti malárii v Africe je používání rychlých diagnostických testů, které jsou součástí strategie „testovat-léčit-sledovat“. Vědci, kteří ve východoafrické Etiopii prozkoumali vzorky krve od více než dvanácti tisíc osob, teď ale zjistili, že testy přehlédly téměř deset procent případů malárie způsobených parazitem Plasmodium...

Letošní sezona hurikánů a tajfunů sice není tak dramatická jako ta loňská, přesto přináší nejedno překvapení a není nouze ani o neobvyklé události. Aktuálně se na naší planetě nacházejí dvě poměrně výrazné tropické cyklóny – tajfun Mindulle na severozápadě tropického Pacifiku a hurikán Sam, který postupuje přes teplé vody středního...

Před padesáti lety byl světové veřejnosti představený přístroj, který zachránil desítky milionů lidských životů, ale pomáhá i napříč mnoha dalšími obory. Klinický výpočetní tomograf začali jako první používat 1. října 1971 zdravotníci ve Velké Británii.

Na španělském ostrově La Palma pokračuje erupce sopky, která začala chrlit žhavé magma 19. září. V úterý doteklo k pobřeží. Když se láva dostává do moře, uhyne v důsledku toho u pobřeží mnoho ryb a dalších živých organismů. Z dlouhodobého hlediska ale bude tento jev zřejmě příznivý pro ekosystém, řekl serveru eldiario.es oceánograf Eugenio Fraile.

Hematolog Josef Prchal, fyzik Václav Petříček a matematik David Preiss získali cenu Nadačního fondu Neuron za celoživotní přínos vědě. Každému z laureátů fond udělil 1,5 milionu korun. Rada Neuronu ocenila také sedm mladých nadaných vědců a vědkyň, dostanou po půl milionu korun. Letošní novinkou je ocenění za mimořádné propojení vědy a byznysu, s touto sekcí se...

Erupce sopky na Kanárských ostrovech přinesla nad Česko vysoké koncentrace oxidu siřičitého. Je v atmosféře vysoko, přesto mohou vznikat kyselé deště.

Samice upírů rozlišují a respektují širší rodinu. Se svými příbuznými a dokonce i „přáteli“ se o krev rozdělují častěji než s ostatními členy kolonie. Ukázal to rozsáhlý výzkum, který vyšel v odborném časopise PLOS Biology. 

Pandemie covidu-19 se podepisuje na zkracování střední délky života v řadě zemí. Naděje dožití klesla v západní Evropě nejvíc od druhé světové války. Ve východní a střední Evropě se snížila pod hodnoty registrované po rozpadu Sovětského svazu. Vyplývá to ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise International Journal of Epidemiology.

Vědci ze Stanfordovy univerzity a Severokarolínské univerzity v Chapel Hill vytvořili očkovací náplast vytištěnou na 3D tiskárně. Vakcína podaná skrze ni poskytuje větší ochranu než typická očkovací injekce, uvádí vědci.

Jedním z typických příznaků podzimu je kromě zkracování dnů a ochlazování také to, že se do domů a bytů začíná stahovat hmyz a pavouci. Jenže otázka, jak tato zvířata poznají, že se blíží zima, je pro vědce značně složitá.

V jiholibanonském přístavu Sajdá archeologové našli masový hrob s množstvím lidských kostí. Při jejich rozboru se ukázalo, že jde zřejmě o ostatky účastníků křižáckých válek. Stopy po těžkých zraněních odhalují krutost středověkého válečnictví. O nálezu a průzkumu archeologové publikovali zprávu ve vědeckém časopise PLOS One.

Stát se snaží splnit závazek ekologického zemědělství a snižování postřiků na polích. Pomoct mají nově zavedené značky, třeba Q CZ u brambor – značení, které identifikuje produkt vypěstovaný bez zbytečných chemických přídavků. Také roste zájem o odolnější odrůdy vín.

Připadá vám, že tenhle týden začalo pořádně foukat ze strnišť? Čím to je, že je na podzim vítr tak divoký? Počasí se i v této době řídí přírodními zákony, které právě větru hodně přejí.

Čínští vědci oznámili, že přišli na nový způsob výroby škrobu. Místo složité přípravy  tradiční zemědělskou cestou ho teď umí vyrábět průmyslově, a to z oxidu uhličitého. Metodu popsali v odborném časopise Science.

S každou novou variantou SARS-CoV-2, která se objeví a způsobí nárůst počtu případů, vyvstává také znepokojivá otázka: Mohl by virus nakonec dospět k takovému souboru mutací, které by mu umožnily zcela se vyhnout naší imunitní reakci?

Archeologové odhalili pravděpodobně nejstarší známé lidské stopy v Severní Americe. V rámci výzkumu v národním parku White Sands v Novém Mexiku našli otisky, jejichž stáří odhadují na 21 tisíc až 23 tisíc let, uvedl časopis Science.

Během pandemie se v Česku zvýšil počet dospívajících, kteří nadměrně používali internet, zjistili vědci z výzkumného týmu IRTIS Masarykovy univerzity. Pandemie covidu-19 značně omezila možnosti mladistvých ve vzdělávání i trávení volného času. České školy navíc byly oproti ostatním evropským zemím déle zavřené. 

Z pátka na sobotu se koná Noc vědců. Tématem celorepublikové akce je čas. Jeho význam a využití v různých oborech představí řada přednášek a workshopů. Akce v Praze přiblíží například proměnu krajiny v čase, výzkum stresu a budou i prohlídky zaměřené na historii i moderní laboratoře. Noc vědců startuje v 17:00, část programu je on-line.

Výhody očkování jednoznačně převažují nad jeho nevýhodami, a pokud ho pro děti ve věku pět až 11 let schválí Evropská léková agentura (EMA), tak by se k vakcinaci mělo přistoupit. Shodli se na tom odborníci v pořadu Události, komentáře. Česko si předobjednalo 700 tisíc vakcín od firmy Pfizer/BioNTech pro tuto věkovou skupinu dětí.

Špatný vzduch škodí lidskému zdraví více, než se dosud myslelo, a dosavadní mezní hodnoty škodlivin v ovzduší jsou tudíž příliš benevolentní. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO), která současně výrazně zpřísnila svá doporučení ohledně nejvyšších pro zdraví snesitelných koncentrací polétavého prachu a oxidu dusičitého (NO2).

Většina dětí, ale i překvapivé množství dospělých, nemá ráda košťálovou zeleninu, jako je brokolice, květák, zelí nebo růžičková kapusta. Protože jsou velmi zdravé, rodiče je svým dětem rádi dávají – ale musí překonávat jejich odpor. Australští vědci teď popsali, proč je košťálová zelenina tak nepopulární.