feed info

124 článků z ČT24 - Věda

Adamova pochybení byla systematická a závažná, shodují se experti

Pochybení ve vědecké práci Vojtěcha Adama jsou závažná a některá musela být učiněna vědomě. České televizi to řekl Pavel Tomančák, který vedl komisi, jež Adamovy publikace analyzovala. Místopředseda pracovní komise Rady vysokých škol Tomáš Foltýnek upozornil, že student by za podobné prohřešky čelil podmínečnému vyloučení.

Káva se může stát vzácností. Klimatické změny ohrožují místa, kde se nejvíc pěstuje

Klimatická změna v příštích letech pravděpodobně výrazně ztíží pěstování kávy arabica. Vyplývá to z nové studie, která vyšla v odborném časopise Plos One. Výzkum upozorňuje, že pěstování kávy komplikují převážně vyšší teploty a s nimi spojené problémy. Důsledkem mohou být vyšší ceny zrn nebo pěstování jiných odrůd této plodiny.


Pátek 28. ledna 2022


Kosatky loví i plejtváky. Při útoku jim vykousnou jazyk

O kosatkách se dobře ví, že jsou schopné velmi dobře koordinovaných útoků i na ty nejsilnější tvory – jsou například jediným predátorem, který útočí i na žraloky bílé. Teď ale vědci poprvé popsali, že si kosatky troufnou i na tu vůbec největší možnou kořist, na plejtváky obrovské, tedy ty nejmohutnější tvory planety.


Čtvrtek 27. ledna 2022


Doba bronzová byla plná obchodu, kulturních výměn a cestování. Lidé migrovali i přes La Manche

Lidé intenzivně cestovali přes Lamanšský průliv už v době bronzové. Vyplývá to ze studie, na které spolupracovali i vědci z Česka. Analýza DNA téměř osmi set pravěkých lidí ukázala, že příchozí na jih Británie mezi lety 1300 až 800 před naším letopočtem tvořili zhruba polovinu genetického původu pozdějších populací. Studii vydal odborný časopis...


Středa 26. ledna 2022


Lékaři ve Zlíně nahradili mladé ženě holenní kost částí kosti lýtkové

Lékaři v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně nahradili pacientce poškozenou holenní kost kostí lýtkovou. Devětadvacetiletá žena z Uherskohradišťska utrpěla loni v listopadu při autonehodě četná zranění, nejzávažnější bylo poranění bérce pravé nohy, kdy byla noha téměř amputována. Operace trvala několik hodin, podílela se na ní desítka lidí.

Oteplující se planeta v budoucnu ohrozí konání zimních olympijských her

Klimatická změna ohrožuje budoucnost sportů na sněhu a zimních olympijských her. Krátce před zahájením Her v Pekingu na to upozornili experti z univerzity v britském Loughborough a skupiny Chraňte naše zimy. Rostoucí teploty způsobené emisemi skleníkových plynů podle studie znamenají, že zimní olympijské hry budou mít v budoucnu problém najít pořadatelská města s...

Podpis Anticharty s úsměvem i zděšením. Před 45 lety někteří umělci stvrdili souhlas s normalizací

Zděšené tváře, údiv, ale i rezignace - tak vypadaly výrazy herců, kteří se přesně před 45 lety sešli v Národním divadle. Na příkaz komunistické strany se zde 28. ledna 1977 konala snad nejviditelnější normalizační propagandistická akce té doby - podepisování takzvané Anticharty. Provolání, které mělo odsoudit Chartu 77 požadující dodržování lidských práv,...

Vloni žraloci útočili víc než v prvním roce pandemie. Zabili 11 lidí

Žraloci v loňském roce zaútočili na lidi po celém světě v 73 zaznamenaných případech, což je o 21 více než v roce 2020. Předloňský pokles způsobila pandemie covidu-19 a menší návštěvnost pláží. Predátoři loni usmrtili 11 lidí, uvedl ve své zprávě mezinárodní archiv žraločích útoků (ISAF) na Floridské univerzitě.


Úterý 25. ledna 2022


Společnost Pfizer začala testovat vakcínu proti variantě omikron

Rozbíhá se klinická studie, která bude zkoumat, jak vakcína Pfizer/BioNTech specificky modifikovaná a zaměřená proti variantě omikron funguje u neočkovaných osob a také u lidí, kteří jsou již očkováni a posíleni i třetí dávkou. Medicínští experti tím chtějí být připraveni na situaci, kdy by se virus dál proměňoval. 

Klimatické změny ohrožují britskou archeologii. Nejcennější nálezy mohou zaniknout

Klimatické změny ohrožují archeologické poklady ukryté v britské půdě, protože rašelina, která je chrání, vysychá. Nebezpečí se týká více než dvaceti tisíc nalezišť po celém Spojeném království. Archeologové se obávají, že by klimatické změny mohly zmařit snahy o objevení historických artefaktů a pochopení místní historie, informoval zpravodajský web...

Astronomové objevili výjimečnou černou díru. Není malá, ani velká

Astronomové objevili černou díru, která se nepodobá žádné jiné, kterou věda zná. S hmotností asi sto tisíc Sluncí je menší než černé díry, které se našly v centrech galaxií, ale přitom větší než černé díry, které vznikají při explozích hvězd. Je tak jednou z mála potvrzených černých děr střední hmotnosti, tedy záhadných objektů, který astronomové už...


Pondělí 24. ledna 2022


Čeští vědci pomohli popsat pravěkého brouka. Žil po boků dinosaurů na území dnešního Maďarska

Vědcům se podařilo popsat brouka, jehož desítky milionů let staré fosilie našli badatelé v jantaru u města Ajka v západní části Maďarska. Experti z mezinárodního týmu vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty, zvířecí podobu zrekonstruovali za pomoci moderní výpočetní tomografie.

Lockdowny na začátku pandemie zachránily víc životů, než vzaly, ukazuje studie

Lockdowny, které významná část států světa využila pro řešení prvního roku pandemie covidu-19, zůstávají stále kontroverzním tématem. Pomohly, nebo spíše uškodily? Rozsáhlá studie Michiganské univerzity zkusila na tuto otázku odpovědět na případě Spojených států. Uzávěra podle ní na ochranu životů zafungovala, výsledek ale není jednoznačně...

Mosaz nalezená na českém území má římský původ. Dokazuje to propojenost starověkého světa

Čeští vědci pomohli zodpovědět otázku, odkud se ve starověku rozšířila mosaz na území dnešního Česka. Tým zjistil, že většina výrobků z prvního a druhé století našeho letopočtu pochází z rudných ložisek Římské říše. Výzkum tak doložil intenzivní kontakty mezi Římany a germánskými etniky, která tehdy žila na českém území. Studii publikoval...

První sociální síť vznikla před 50 tisíci lety v Africe. Byla z pštrosích vajec

První sociální síť se neobjevila v éře internetu, ale mnohem dříve – přesněji před 50 tisíci lety na africkém kontinentu. Na základě svého výzkumu, jehož výsledky zveřejnily v odborném časopise Nature, to tvrdí dvě vědkyně z Německa. Na rozdíl od svého moderního elektronického protějšku první komunikační síť využívala mnohem jednodušší médium, a to...