Odkud se vzal Měsíc? Tato otázka nedává pokoj nejen zvídavým dětem, ale ani špičkovým astronomům. Ti druzí teď našli první důkazy pro to, že Luna je potomkem srážky Země s mimozemským objektem. Objevili je v nitru naší planety.

Čeští egyptologové objevili letos na jaře na pohřebišti v Abúsíru bohatě zdobenou šachtovou hrobku dosud neznámého hodnostáře Džehutiemhata, který působil jako královský písař. Z kosterních pozůstatků se podařilo zjistit, že zemřel mladý a trpěl osteoporózou. Objev hrobky je důležitý pro další pochopení dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy.

Sekačky na trávu, fukary na listí a další drobná technika, kterou si Američané udržují okrásné trávníky, jsou z hlediska životního prostředí pohromou. Konstatuje to nová zpráva, která analyzovala data za rok 2020 z Agentury pro ochranu životního prostředí.

Američtí vědci objevili virus, který se vozí na jiném. Pod mikroskopem poprvé pozorovali, jak menší virus využívá větší jako beranidlo, které mu otevře vstup do buňky, aby ji mohl ovládnout.

Hrozí, že klimatická krize smaže desetiletí pokroku dosaženého v oblasti zdraví, a vlády jsou špatně připraveny na to ji zvrátit. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO), která zjistila, že zdravotní odborníci mají přístup k systémům včasného varování před vedry a dalším nezvyklým počasím jenom asi v polovině sledovaných zemí.

Pandemie covidu-19 dlouhodobě poškodila mentální schopnosti a paměť lidí starších padesáti let, uvedli vědci v britské studii, kterou zveřejnili v odborném časopise Lancet Healthy Longevity. Trend pozorovali i u těch, kteří se nemocí nenakazili.

Ostravští vědci prokázali přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě. Ve výzkumu chtějí dále pokračovat a vyhodnotit, jakým způsobem mohou tyto látky poškodit plod či komplikovat těhotenství. Ostravští výzkumníci tvrdí, že prokázání mikroplastů v plodové vodě se jim podařilo jako prvním na světě.

Vědci vyloučili dvě místa, kde podle starších hypotéz mohl vzniknout prazáklad dnešních indoevropských jazyků. Díky využití statistické metody mají tip na novou lokalitu.

Tým amerických genetických inženýrů upravil myši geneticky tak, aby mohly mít covid podobný tomu, jak se projevuje u lidí – konkrétně u mladých zdravých lidí. To umožní výzkum léků. Studie vyšla v odborném žurnálu Nature. 

Šimpanzí samice ve volné přírodě procházejí menopauzou, ukázala nová studie v odborném časopise Science. Po ní žijí dál normální život, včetně respektu ostatních členů tlupy.

Spojené království pořádá summit o bezpečnosti umělé inteligence (AI). Londýn na jednání představil společné prohlášení, shodli se na něm zástupci Evropské unie a 28 dalších zemí, včetně Spojených států nebo Číny. Už v pondělí se přitom skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 dohodla na souboru doporučení pro firmy vyvíjející nejsofistikovanější formy AI,...

Zlatý šperk nalezený loni při orbě v Opavě-Kateřinkách pochází z mladší doby bronzové. Potvrdili to experti, kteří nález zkoumali. Podle nich šlo o ozdobu hlavy. Téměř totožná zlatá ozdoba byla v 80. letech minulého století nalezena také v polských Krzanowicích, řekla mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Předmět bude do konce týdne vystaven v...

Říjen v pražském Klementinu byl stejně jako září nejteplejší od roku 1775, kdy na této nejstarší meteorologické stanici v zemi začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota v říjnu dosáhla 14,1 stupně Celsia, odchylka od dlouhodobého průměru let 1775 až 2014 tak byla 4,3 stupně. Na svém webu o tom ve středu informoval Český hydrometeorologický ústav...

Astronautky amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jasmin Moghbeliová a Loral O'Harová ve středu uskutečnily výstup z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do volného vesmírného prostoru. 

Nález dvou pravěkých druhů mihulí ukázal, že jejich vývoj byl velmi rychlý a také, jak moc se lišily od mihulí moderního typu. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Communications.

Dinosaury vyhubil prach, vyplývá z počítačových simulací následků dopadu asteroidu, který před 66 miliony let změnil podobu života na Zemi. S odkazem na belgickou studii to napsal list The Guardian.

Naše planeta se vlivem lidské činnosti stává stále slanější, uvádějí v nově zveřejněné studii vědci z Marylandské univerzity a dalších amerických vysokých škol. Slanější je podle nich zejména sladká voda, ale i půda a ovzduší, a pokud bude tento trend pokračovat, může představovat pro lidstvo existenční hrozbu.

Svět má zatím dost potravin na to, aby se nasytila většina hladových – problém je hlavně v tom, že někde je jídla méně, a jinde víc. Jenže v blízké budoucnosti může být situace výrazně horší. Příčinou je podle nové zprávy meteorologický jev El Niño.

Germánské sídliště z doby římské u Sadové na Hradecku objevené letos mezi říčkou Bystřicí a železniční tratí nemá podle archeologů na východě Čech obdoby. Jde o soustavu několika dvorců včetně výrobních objektů, které vymezovaly ulice i veřejná prostranství. Sídliště pravděpodobně obývala tehdejší elita, řekl vedoucí archeologického oddělení Muzea...

S léčbou poškozených nervových vláken v míše může v budoucnu pomoct genová terapie, která nastartuje oživení a růst výběžků nervových vláken. Vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd už udělali úspěšné pokusy na zvířatech. Potkanům se díky terapii vrátila citlivost zadních končetin téměř na úroveň před poraněním. Vědci pracují na vývoji...

Velká Británie se připravuje na příchod jedné z možná nejsilnějších bouří v moderních dějinách. Může přinést nejen silný a ničivý vítr, ale také další jevy spojené s ohrožením lidských životů i majetku.

Poloostrov Reykjanes na jihozápadě Islandu v posledních pěti dnech zasáhl intenzivní seismický roj – několik tisícovek malých zemětřesení, která mohou být předzvěstí většího sopečného výbuchu. S odkazem na islandský meteorologický úřad (IMO) o tom informovala agentura Reuters.

Japonským vědcům se na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) podařilo při prvním experimentu svého druhu za podmínek mikrogravitace vypěstovat myší embrya, která se normálně vyvíjela. Studie naznačuje, že by mohlo být možné, aby se lidé ve vesmíru rozmnožovali.

Oceány mění barvu z modré na zelenou. Klimatology překvapilo, že se tento proces, jehož příčinou je lidmi způsobená klimatická změna, odehrál během pouhých dvaceti let.