feed info
5,715 článků z ČT24 - Věda
Dlouhé dobíjení patří k nevýhodám elektromobilů. Start-up přišel s akumulátorem, kterému má stačit šest minut
Řada řidičů odmítá přechod k elektroautům, důvody jsou prý hlavně vysoká pořizovací cena, nedostatečná infrastruktura, doba dobíjení a dojezd. Technologické firmy se proto snaží předehnat konkurenci, třeba snižováním nákladů či neustálým vývojem baterií. Jeden britský start-up pak má za to, že se jím vyvinutý nový akumulátor nabije za méně než šest...
Ne všichni klokani byli skokani. Vědci popsali i druhy chodící po zadních jako lidé
Evoluce klokanů byla složitější, než se zdálo. Zatímco ti první ještě všichni skákali, později se rozdělili na skupiny, které chodily, lezly nebo kráčely. Jenže přežili jen ti skákající. Ukázal to nový výzkum australských vědců.
„Riziko je alarmující.“ Ministerstvo zdravotnictví se zaměří na prevenci srdečních chorob
Ministerstvo zdravotnictví chce v nadcházejícíh deseti letech bojovat proti nejčastější příčině úmrtí v Česku, kterou jsou nemoci srdce a cév. Pomoct by měl podle resortu zdravotnictví a České kardiologické společnosti takzvaný Národní kardiovaskulární plán 2023–2033. Na tiskové konferenci odborníci uvedli, že s nemocemi srdce se nyní léčí každý čtvrtý...
Europoslanci chtějí dostat pod kontrolu umělou inteligenci. Schválili první pravidla na světě
Evropský parlament odsouhlasil návrh pravidel pro fungování umělé inteligence (AI), který by se mohl stát první regulací tohoto odvětví na světě. Systémy AI by do budoucna měly být jasně označené, nesmí být využity ke „třídění“ občanů a jejich pole působnosti by mělo být omezené třeba v oblasti školství a soudnictví. Na dodržování pravidel má pomoci...
Genetikové rozluštili původ „vikinské nemoci“, sahá až k neandertálcům
Nová studie ukazuje, že nemoc známá jako Dupuytrenova choroba je částečně neandertálského původu. Vědci už dlouho věděli, že toto onemocnění je mnohem častější u severoevropanů než u lidí s africkými předky, teď ale našli její pravěký původ.
Vědci se snažili zachránit nosorožce uřezáním rohů. Nečekali, že jim tím změní chování
Ve snaze ochránit ohrožené nosorožce před pytláky jim ekologové začali odřezávat rohy. Zvířata na to ale reagují výrazně větší změnou chování, než se předpokládalo.
Stromy si umí aktivně přizpůsobovat své okolí. Zvyšují si tak šance přežít
Stromy dokážou pro své přežití udělat více, než si vědci dosud mysleli. Například buky si umějí udržovat v půdě dostatečné množství živin. Při výzkumu vědci také zjistili, že pokud žijí různé druhy stromů pospolu, dokážou prostředí přizpůsobovat ke společnému prospěchu. Je to další z mnoha argumentů, proč jsou odolnější lesy smíšené na...
Nad trávníky v Českých Budějovicích létá vzácný čmelák. Rozkvetlý jetel proto neposečou
Biologové objevili v Českých Budějovicích kriticky ohrožený druh čmeláka klamavého. Prospívá mu, že město některé části parků neseče tak často. Vznikají tím pro čmeláka ideální podmínky, informoval v tiskové zprávě Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.
Úterý 13. června 2023
Mravy upadají, cítí většina lidí. Je to iluze, ukázala studie
Z neoficiálních údajů po celém světě vyplývá, že lidé vnímají dramatický úpadek morálky. Je to ale pravda? Na to se podívala mezinárodní studie, která prozkoumala stav v desítkách zemí celého světa, detailně se zaměřila na Spojené státy.
Mravenci jsou dokonalí epidemiologové. Infekční nemoci zvládají díky jednotě
Mravenci jsou mistry obrany proti nakažlivým nemocem. Dokázali dotáhnout do dokonalosti společnou péči jeden o druhého, aby tak zabránili šíření nemocí v kolonii. Jak ale jednotlivý mravenec pozná, koho má ošetřovat? Zaměřil se na to tým rakouských a slovenských vědců, který to zkoumal z pohledu více oborů – biologie, epidemiologie nebo matematiky.
Matematiky vzrušuje pohled na „krásné“ rovnice. Prokázaly to skeny jejich mozků
Když se matematici dívají na zajímavé a kvalitní vzorce a rovnice, aktivuje se u nich stejná oblast mozku, která reaguje na krásu v umění nebo hudbě. Podle autorů nové studie to ukazuje, že fenomén krásy má neurobiologické kořeny. Jejich článek vyšel v časopise Frontiers in Human Neuroscience.
Texaské pobřeží zaplavily desítky tisíc uhynulých ryb. Může za to příliš teplá voda
Desítky tisíc uhynulých ryb vyplavilo o víkendu moře na pobřeží amerického státu Texas. Rozkládající se mršiny donutily místní úřady, aby vydaly varování před návštěvami pláží a koupáním.
Lockdowny pomohly divoké zvěři, ukázala mezinárodní studie. Týkalo se to i Česka
Covidové restrikce na počátku roku 2020, které uzavřely lidi doma, umožnily větší pohyb velkým savcům. Jeleni v Česku nebo například pumy v Chile se během nepřítomnosti lidí v přírodě pohybovali na větší vzdálenosti a vyskytovali se blíž silnicím. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu, jehož součástí byli i vědci z České zemědělské univerzity...
Pondělí 12. června 2023
Mysleli si, že je to holubí trus. Před 60 lety dva Američané náhodou objevili důkaz Velkého třesku
V horkém červnu roku 1963 se dva američtí fyzici potýkali s nepříjemným problémem. Něco jim rušilo signál. Nakonec se ukázalo, že to nebyli obtížní holubi, jak předpokládali, ale zbytky záření spojeného s Velkým třeskem.
Vědci odhalili ve věznici na Pankráci pohřebiště desítek politických vězňů
Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než osmdesáti politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi mrtvými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zesnuli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se...
Vědci objevili v Austrálii důkazy o „ztraceném světě“
Vědci popsali pravěké organismy, které ovládaly Zemi v pravěkých podmínkách s nedostatkem kyslíku v atmosféře. Měly podivný metabolismus, odlišnou strukturu buněk, a přesto mohly být extrémně vzdáleným předchůdcem člověka. Popsali to v odborném časopise Nature.
Změny způsobené člověkem zahřívají Zemi o 0,2 stupně za dekádu, tvrdí studie. Tempo se nedaří zpomalit
Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně. Uvedli to vědci v rozsáhlé mezinárodní studii zveřejněné v odborném časopise Earth System Science Data (ESSD).
Evropský supervulkán Flegrejská pole se možná probouzí. Nachází se v hustě obydlené oblasti
Sopka Flegrejská pole u Neapole by mohla být blíže k erupci. Uvedl to ve své zprávě tým anglických a italských vědců, který chování této sopky zkoumal i za použití nových modelů. Nejnovější data podle nich ukazují, že vulkán vstoupil do nové fáze, kdy hrozí prolomení jeho povrchu a možná erupce lávy. Erupci přitom nemusí předcházet nápadná aktivita sopky,...
Velké banky začaly využívat umělou inteligenci k přeměně světa financí
Německý finanční ústav Deutsche Bank využívá umělou inteligenci (AI) ke sledování portfolií bohatých klientů, banka ING ke zjišťování potenciálních neplatičů a například Morgan Stanley tvrdí, že její bankéři „experimentují“ v bezpečném a omezeném prostředí. Mezitím banka JPMorgan Chase & Co hledá talenty pro práci s umělou inteligencí, a to mnohem...
Pátek 9. června 2023
Záchrana karase obecného. Pracovníci pražské zoo vypustili do rybníka stovku ohrožených ryb
Tým pražské zoo v pátek odpoledne vypustil přes stovku karasů obecných do revitalizovaného Salvátorského rybníka v Přerově nad Labem. Tento druh ryb se oficiálně považuje za kriticky ohrožený, podle mluvčího zoo Filipa Maška prakticky vyhynulý. Na záchraně původního druhu karase obecného začala zoologická zahrada spolu s Akademií věd ČR pracovat už předloni v...
Domestikované kozy jsou základem civilizace. Studie přiblížila jejich dávné ochočení
Kozy byly podle nového výzkumu prvním hospodářským zvířetem, které člověk domestikoval. Stalo se to v dnešním Íránu, ale bylo to složitější, než se dříve zdálo.
Úbytek ledu na pólech má dalekosáhlé důsledky. Nyní je ho rekordně málo
Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.
Čtvrtek 8. června 2023
Laureátkou prvního ročníku Ceny vlády je Barbora Šmahlíková z VUT v Brně
Cenu vlády nadanému studentovi za rok 2022 převzala Barbora Šmahlíková z Vysokého učení technického (VUT) v Brně. Laureátce ji ve čtvrtek předala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) v Hrzánském paláci v Praze. Cena se udělovala poprvé, Šmahlíková ji získala za přínos v oblasti vývoje algoritmů, takzvaných omega automatů.
El Niño je tady, oznámil NOAA. Zemi asi čekají nejteplejší roky v dějinách
Klimatický jev El Niño, který bývá spojován se zvyšováním teplot, oficiálně začal, oznámil ve čtvrtek americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Nejspíš přinese extrémy počasí, které lidstvo zatím nezažilo.
Lék proti rakovině plic má skvělé výsledky, oznámili američtí lékaři. Zachránil 51 procent pacientů
Američtí lékaři představili na velké konferenci v Chicagu výsledky nového léku proti rakovině plic. Účinná látka osimertinib snížila riziko úmrtí pacientů, kterým lékaři chirurgicky nádor odstranili, o 51 procent.