Široce používaný lék proti covidu by mohl být příčinou vzniku nových variant viru SARS-CoV-2. U řady virologů to vyvolává obavy, že by mohl pandemii prodloužit a dokonce oživit. Lék molnupiravir, vyráběný společností Merck & Co., je navržen tak, aby zabíjel virus vyvoláním mutací ve virovém genomu. Průzkum virových genomů uvedený v nové studii, která zatím...

Čím více elektromobilů, tím méně zdravotních problémů s astmatem. To prokázala rozsáhlá studie, která sledovala, jak se v Kalifornii mění ovzduší v souvislosti s opouštěním automobilů na fosilní paliva.

Německý Institut Roberta Kocha (RKI) už nepovažuje riziko covidu-19 za vysoké, ale za mírné. Změnu zdůvodnil širokou imunitou populace a mírnějším průběhem nemoci. Informuje o tom web veřejnoprávní televize ARD. Spolková republika, stejně jako další země, ruší protikoronavirová opatření.

Čínští vědci úspěšně naklonovali tři „superkrávy“, které produkují nadprůměrné množství mléka. Tvrdí to čínská státní média, podle nichž se jedná o průlom, který pomůže Číně zbavit se závislosti na importovaných plemenech mléčného skotu.

Tajemství starověkých egyptských balzamovačů a mumifikátorů bylo odhaleno. Vědci se díky novému objevu skvěle zachovalé dílny podívali do zákulisí tohoto podnikání.

Lékařští statistici zkoumali, kolik dětí ve Spojených státech zemřelo na covid-19. Přestože nemoc nepředstavovala pro děti z procentuálního hlediska vysoké riziko, v době pandemie byl covid-19 ze všech infekčních nemocí tou hlavní příčinou úmrtí. Dokázal totiž nakazit obrovské množství lidí.

Podle nové studie žili neandertálci možná ve větších skupinách, než se dosud předpokládalo, a lovili obrovské slony, kteří byli až třikrát větší než ti dnešní. Vědci to zjistili po prozkoumání 125 tisíc let starých kosterních pozůstatků slonů s rovnými kly nalezených poblíž Halle ve středním Německu.

Jedna z nejnebezpečnějších nemocí, jaké lidstvo zná, až doposud odolávala snahám lékařů. Za šedesát let, co o viru marbug vědí, se jim nepodařilo najít proti němu vakcínu – až doteď. 

Když vznikl vesmír, začala se tvořit hmota. Postupně se z ní vytvářela dnes dobře známá tělesa – planety, hvězdy a galaxie. Přestože hmota tvoří jen minimální část kosmu, je důležitá k pochopení toho, jaké byly síly, které formovaly jeho vývoj. Právě proto se vědci pokoušejí vytvářet mapy kosmické hmoty.

Vědci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli technologii, která dokáže pomocí rozboru textu určit jeho autora, jeho psychické rozpoložení či sociální prostředí. Při svém výzkumu analyzovali frekvenci slov v textech spisovatelů, politiků i vrahů a získané poznatky využili při tvorbě postupu pro profilování osob. Technologii lze využít v...

Blanokřídlý hmyz má v něčem blíže k rostlinám než k ostatním živočichům. S překvapivým zjištěním přišli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, když zkoumali telomerázovou ribonukleovou kyselinu (TR). Ta slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. U včel nebo čmeláků se podobá spíše telomerázové...

Nových případů HIV bylo loni v Česku nejvíc od roku 1985, kdy se začala vést jejich statistika. Laboratoře jich zachytily 292, což je o šest víc než v dosud nejhorším roce 2016 a meziročně o devětapadesát víc. Více než polovinu případů odhalili lékaři u cizinců, velký nárůst byl také mezi Ukrajinci. V tiskové zprávě o tom informovala Národní referenční...

Archeologové dospěli k závěru, že anglosaské kláštery byly vůči útokům vikingů odolnější, než dosud předpokládali. A to přesto, že opatství ležela přímo v centrech pozornosti námořních nájezdníků.

Spolupráce dvou druhů predátorů může fungovat. A to i když jeden žije na souši a druhý v moři. Prokázal to výzkum „spolupráce“ lidí a delfínů, kteří loví u brazilského pobřeží. Výsledky studie vyšly v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. 

Lidstvo stále více bojuje s viry a bakteriemi, které se v moderní společnosti snadno šíří. Podle nového výzkumu ale mohou podobně vysokou hrozbu představovat také houby. Se změnami klimatu se budou rychleji měnit a přizpůsobovat.

Do sedmi let se umělá inteligence (AI) v oboru překládání plně vyrovná lidem, tvrdí vědci. Dosažení takzvané singularity naznačuje výzkum, jenž sledoval dynamiku toho, jak rychle se tyto specializované programy zlepšují.

Podmořská sopka Kolumbo se možná probouzí. Vulkán poblíž řeckého ostrova Santorini je klidný už čtyři sta let, vědci ale upozorňují, že se zaplňuje dosud neznámá magmatická komora. Doporučují proto sopku sledovat v reálném čase. Zároveň uklidňují, že v tuto chvíli ničivý výbuch nehrozí.

Jen minuty dělily před 20 lety – 1. února 2003 – raketoplán Columbia od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nehodu nepřežil. Mezi nimi byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Jeden z účastníků pověstného náletu na irácký jaderný reaktor v...

Předchůdci dnešních lidí měli už před 55 tisíci lety podobný zvyk jako dnešní lovci – ponechávali si trofeje upomínající na zvlášť povedené úlovky. Na základě nálezů ze španělské jeskyně Des-Cubierta k tomu dospěli antropologové. 

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

Počasí má v některých zemích jasný vliv na volební účast. Je pouze jedním z mnoha faktorů, v kombinaci s dalšími ale může rozhodovat o výsledcích, jsou-li těsné.

Ptačí chřipka se mění. Na konci loňského roku už v Evropě napadla i chov savců a bez problémů se mezi nimi šířila. Mezi virology a epidemiology to vyvolává obavy, aby virus, podobně jako covid, nepřeskočil ze zvířat na člověka.

Kolem planety Země v noci na pátek proletěla planetka o velikosti nákladního vozu. Průlet byl těsný – podle americké kosmické agentury NASA dokonce jeden z nejtěsnějších v zaznamenané historii. Podle očekávání odborníků nehrozilo, že by se planetka se Zemí střetla – a tato předpověď se vyplnila.

Americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA) představil plán pro testování raketového motoru na jaderný pohon, který by mohl dopravit astronauty na Mars za kratší dobu, než je tomu u dosavadních systémů. Na projektu NASA spolupracuje s výzkumnou agenturou amerického ministerstva obrany DARPA, první testy plánují na rok 2027.