feed info
4,861 článků z iROZHLAS - Věda a technologie
Dřív by je čekala smrt v bolestech. Díky práci dobrovolníků teď mohou káhirští psi v klidu dál žít
K dvaceti milionům lidských obyvatel Káhiry je třeba připočíst ještě miliony těch psích a kočičích, kterých jsou plné ulice egyptské metropole. Soužití nebylo vždycky ideální. Úřady tak čas od času organizovaly odstřel psích smeček nebo je otrávily. Teď se ale i v největším městě arabského světa věci mění. Na ulicích začalo přibývat kastrovaných psů...
Rybí šupiny se můžou hodit při čištění vody nebo k předávání tajných zpráv, zjistili vědci ze Singapuru
V rybích chovech nebo potravinářských provozech zůstává jako odpad velké množství rybích šupin. Vědci ze Singapuru zkoumali jejich vlastnosti a hledali způsob, jak je druhotně využít. S pomocí tohoto materiálu dokázali čistit vodu nebo vytvořit tajné písmo.
Věda pro děti: Jak vypadaly první mobilní telefony a proč se jednomu z nich přezdívalo cihla?
Když se to tak vezme, mobilní telefony s námi nejsou zas tak dlouho. A přitom si to asi většina z nás už bez nich neumí představit. První funkční prototyp mobilu spatřil světlo světa v roce 1973.
Jozef Tiso žádal jeden národ, jednu stranu a jednoho vůdce. Nemůžeme s ním srovnávat Emila Háchu
Jak mluvil k rozhlasovým posluchačům slovenský prezident Josef Tiso? V roce 1947 byl v Bratislavě popraven za činy, kterých se dopustil během války. Prostřednictvím málo známých archivních nahrávek ho připomene pořad Archiv Plus.
Mravenci Matabele umí podle vědců léčit své kamarády. Mohlo by to pomoct při vývoji léku pro lidi
Subsaharští mravenci Matabele jsou známí jako precizní lovci, ale vědce nedávno zaujala jejich jiná stránka. Při lovu termitů, svého jediného zdroje potravy, se často zraní, protože termiti se zuřivě brání. Mravenci ale mají zvláštní schopnost uzdravovat své kamarády: dokážou rozpoznat, kdy je zranění infikované, a léčit je antimikrobiálními látkami, které si...
Sobota 2. března 2024
Jednou budou lidé jezdit do orbitálního hotelu na oběžné dráze Země, věří popularizátor kosmonautiky
Cesta člověka na Mars a zpět by trvala tři roky, odhaduje pro hradecký rozhlas popularizátor kosmonautiky Milan Halousek z České astronomické společnosti. „Šest až sedm měsíců trvá cesta na Mars. Pak trvá minimálně rok a půl, než se na svých cestách kolem Slunce dostanou planety Země a Mars do vhodné pozice pro přelet zpátky,“ shrnuje. A pak zase cesta sedm měsíců...
Ten druhý Moravec, František. Inicioval Anthropoid i činnost odboje v Británii, připomíná historik
V předvečer obsazení Československa vzal šéf vojenského zpravodajství František Moravec archivy a odletěl s nimi do Británie. Zahájil odboj a pro BBC začal rozebírat dění na bojišti. „Velice logicky argumentuje, že Německo nemá možnost válku vyhrát kvůli velikosti operace a jeho logistice. Způsob práce s informacemi je velkou školou i pro současnost,“ míní Prokop...
OBRAZEM: Dobrovolníci v Kutné Hoře se dobývají do středověkého stříbrného dolu. Chtějí Čapčoch sanovat
Pár desítek metrů od kutnohorského chrámu svaté Barbory mohou lidé o víkendech zaslechnout podivné rány a hučení přístrojů. Dobrovolnický spolek horníků Barbora se totiž pokouší vstoupit do středověkého stříbrného dolu. Takzvanou jámu Čapčoch chtějí zabezpečit před možnými propady, prozkoumat a zdokumentovat. Přístupovou šachtu, kterou se na historické...
Archeologové v Pompejích našli novou hodnotnou fresku s motivem z řecké mytologie
Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé. Podle vedení naleziště má freska velmi kvalitní provedení a obrovskou hodnotu, napsaly agentury ANSA a AFP.
Gottwaldův lékař Haškovec mu na recepcích bral číše. Nakonec skončil ve vězení
Být po boku mocných mužů v totalitních státech se nevyplácí. Z výšin se může velmi lehce dostat dolů a třeba skončit i ve vězení. Nejsou to ojedinělé případy, přesto svou absurditou ohromují i v současnosti. Takový byl i životní a profesní příběh lékaře Vladimíra Haškovce.
Nevíme, proč nám věci voní. Porozumění čichu může pomoci s léčbou poruch příjmu potravy, říká vědkyně
„K čemu chci využít výzkum mozku, je lépe pochopit, proč jsou někteří lidé, kteří dokážou zastavit jedení tak, že by mohli skutečně zemřít," říká v rozhovoru pro Radiožurnál Janina Saubertová, neurovědkyně na švédské lékařské univerzitě Institut Karolinska. švédské lékařské univerzitě Institut Karolinskae svém výzkumu se zaměřuje právě na vztah...
Pátek 1. března 2024
Stovky minimozečků v Petriho miskách. Vědci z Brna na nich sledují vývoj Alzheimerovy choroby
Vědci z Masarykovy univerzity si v Petriho miskách vypěstovali stovky mozečků velkých jako semínka jablek. Pochází z kmenových buněk pacientů trpících Alzheimerovou chorobou. A právě její vývoj výzkumníci na minimozečcích sledují. Zaměřili se na její vzácnou, ale velmi zákeřnou formu postihující i třicátníky. Experti zjistili, že nemoc vzniká mnohem dříve,...
Sněhu napadlo hodně, ale nevydržel. Musíme si zvyknout na proměnlivé počasí, říká Míková
Měsíc, v němž mají podle pranostiky pole sílit pod sněhovou pokrývkou, přinesl celou řadu až zarážejících teplotních rekordů. Ve výsledku byl letošní únor nejteplejší od roku 1961. „Až se sečtou výsledky z pražského Klementina, tak se možná ukáže, že takhle teplý únor jsme neměli dokonce stovky let,“ podotýká meteoroložka Taťána Míková v Interview...
Dva orly mořské někdo otrávil u Jesenice na Příbramsku. Lidé v okolí se bojí i o své psy a kočky
Středočeští policisté vyšetřují smrt dvou orlů mořských, které u Jesenice na Příbramsku někdo otrávil. Místní proto omezují procházky do okolí, psy na volno vůbec nepouštějí. Mrtvá zvířata totiž zemřela po požití otrávených návnad. Na nebezpečí upozorňují v obci plakáty a tabule s informacemi a fotografiemi.
Ohnivá koule a chybný výpočet. Svou nejsilnější bombu odpálili Američané před 70 lety na atolu Bikini
Jednalo se o nejsilnější výbuch americké vodíkové bomby, Sověti jej ale později výrazně překonali. Se silou 15 megatun trinitrotoluenu (TNT) byla vodíková nálož Bravo, odpálená 1. března 1954 na atolu Bikini na Marshallových ostrovech, asi tisíckrát silnější než atomová bomba shozená na Hirošimu v srpnu 1945. Přesto byla ale asi čtyřikrát slabší než sovětská...
Čtvrtek 29. února 2024
Kdyby nebyl 29. únor, měli bychom vánoce v červenci. Sladit kalendář s přírodou zkoušeli lidé po staletí
29. únor najdeme v kalendáři jednou za čtyři roky, ale nebylo to tak vždycky. Slaďování kalendáře s ročním obdobím se vyvíjelo postupně. Jednou dokonce lidé zažili i 30. únor. I když jen ve Skandinávii. „30. únor byl ve Švédsku, když se snažili zavést gregoriánský kalendář místo juliánského v první polovině 18. století,“ přibližuje Marie Bláhová z...
Středa 28. února 2024
Místo k uschování i dobití elektrokoloběžek. Projekt předchází nekontrolovanému parkování vozítek
Vypadá jako starý novinový stánek, ale jde o úschovnu s dobíjecí stanicí pro skládací elektrokoloběžky. Jedno ze dvou takových zařízení stojí přímo v kampusu Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Zdejší vědci se totiž na jeho vývoji spolupodíleli. „Snahou je donutit prostřednictvím konkrétní mobilní aplikace, aby byly koloběžky parkovány v...
Každoroční mapování pohybu šelem sleduje i přesuny vlků. Potvrdilo jejich výskyt v severní části Beskyd
Vlci se pohybují po celém území Beskyd. Potvrdily to zatím předběžné výsledky každoročního sčítání šelem v Moravskoslezském kraji. Přesné údaje o pohybu a počtu zvířat, včetně rysů, budou mít ochránci přírody až zhruba za tři týdny.
OBRAZEM: Popocatépetl je opět aktivní. Kvůli sopečnému popelu muselo Mexiko rušit lety
Sopka Popocatépetl, která leží 80 kilometrů od mexického hlavního města, během středečního dne třináctkrát vychrlila sopečný popel. Narušila tím leteckou dopravu a mexický úřad pro předcházení katastrof vydal varování pro obyvatele, aby se nepokoušeli na sopku lézt, informovala agentura AP.
Přicházíme o zimu. Za 20 let jsme v nížinách neměli trvalou sněhovou pokrývku, varuje bioklimatolog
Sněženky kvetou už déle než dva týdny, raší i lísky nebo olše. Alergici začínají pociťovat první příznaky. Na řadě míst to už vypadá jako na jaře. Byla letošní zima opravdu extrémně teplá? A je to výjimka, nebo si na to musíme zvyknout? V rozhovoru pro Radiožurnál odpovídal bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Úterý 27. února 2024
Nová studená válka. Čeští vědci zjišťují, jak může krize identity vést k mezinárodním sporům
Jak je možné předejít konfliktům, jako je ten na Ukrajině – to začínají zkoumat odborníci napříč Akademií věd. Krize a války v současném světě mají podle nich mnoho společného: je to střet mezi různými identitami. Díky datům z nových studií chtějí vědci porozumět tomu, jak společnost funguje a kde mohou konflikty vznikat.
V Rusku na čas nefungoval Telegram a další sociální sítě. ‚Test před volbami,‘ zdůvodňují úřady
Ruské úřady načas zablokovaly platformu pro zasílání zpráv Telegram a další internetové služby, což posléze vysvětlily testováním před nadcházejícími prezidentskými volbami. Zprávy o vypínání různých internetových služeb nebo rušení fungování mobilních sítích z Ruska obvykle přicházejí v souvislosti s potlačováním protestů.
Pytláci v Jihoafrické republice zabili loni téměř 500 nosorožců. S lovem jim pomáhají i strážci parků
Pytláci v Jihoafrické republice v roce 2023 zabili 499 nosorožců. Navzdory snahám o ochranu vzácných býložravců je to o 51 kusů více než předloni. Čísla v úterý představila jihoafrická vláda, informuje agentura Reuters.
Evropská unie zpřísní tresty za zločiny na přírodě. Za činy srovnatelné s ekocidou bude hrozit i osm let
Nejzávažnější poškození a prohřešky proti přírodě chce Evropská unie kriminalizovat. Aktualizovaná legislativa by měla postihovat více oblastí a také zpřísnit některé tresty za činy, které jsou srovnatelné s ekocidou. Členské země budou mít dva roky na to, aby směrnici začlenily do svého vnitrostátního práva, píše server Euronews.
Pondělí 26. února 2024
Mexiko City se potýká s nedostatkem vody. V chudých částech města teče jen několik hodin denně
Mexické hlavní město se už dlouho potýká s nedostatkem vody. Teď ale hrozí, že části města budou do léta úplně na suchu a zásoby vody dojdou. Upozorňují na to vědci z Mexické národní autonomní univerzity. Někteří politici s tím ale nesouhlasí a ze strašení takzvaným „Dnem nula“ obviňují opozici.