V tomto týdnu se v řadě zdrojů psalo o průlomu v cestě k termojaderné elektrárně na americkém zařízení NIF. Zde se dosahuje podmínek pro fúzní termojaderné reakce extrémním stlačením paliva pomocí laserových svazků. Při současném úspěchu se podařilo ve fúzních reakcích získat více energie, než nesly laserové svazky využité k vytvoření extrémně...

Japonští chemikové objevili způsob, jak z běžné a lehce dostupné suroviny vyrobit čarovný kaučuk. Již první variantou je krásně průzračný, houževnatý, přesto elastický materiál, který na zhojení řezných „ran“ nepotřebuje nic víc než chviličku přitlačit.

Talin je protein buněčného cytoskeletu, který se vyskytuje například v místech, kde se buňka připojuje k podkladu. Chrání ji před působením vnějších sil a tlaků. Tým z britského Kentu vytvořil z talinu nový typ hydrogelového materiálu, který nazvali TSAM (Talin Shock Absorbing Material). Dokáže absorbovat nárazy projektilů letících rychlostí Mach 4,5.

Umělé inteligence se teprve rozcvičují a už nestačíme žasnout. Koho by napadlo, že jejich aplikací budou strašidelné stroje? Ghostwriter elektrický psací stroj z devadesátek, jehož duch komunikuje s operátorem prostřednictví textů na papíru. Doplní texty, pomůže s esejí a skládá poezii.

Evropa intenzivně pracuje na programu Future Combat Air System (FCAS), který zahrnuje týmy pilotovaných letounů a (polo)autonomních dronů Remote Carrier se vzdálenými operátory. Transportní letoun Airbus A400M Atlas poprvé vypustil za letu dron, tentokrát demonstrátor v podobě upraveného tryskového cvičného terče.

Vezměte roztok jodidu sodného. Prožeňte ho tryskou, co ho zploští na pár mikronů. Bušte do něj rychlými laserovými pulzy, které „přepnou“ roztok do více vodivého stavu. A dalším laserem odečítejte, v jakém stavu roztok zrovna je. Pokud by se na takové technologii postavil čip, mohl by pohánět terahertzové počítače.

O solárních panelech, které lze srolovat a jednoduše převést nebo přenést. Zní to dobře, pokud opomeneme, co je za spojkou ale.

…aneb Pátrání po hmotnostním limitu pro suchozemské živočichy

Věhlasný genetik a vizionář George Church zabrousil do letů ke hvězdám. Navrhuje zajít ještě dál do mikrosvěta a posílat k cizím světům pikogramové sondy. Jsou inspirované živými buňkami. Zahájíme mezihvězdný průzkum buněčnými kyborgy, kteří přistanou na exoplanetě či exoměsíci, zreplikují se tam, a vytvoří komunikační strukturu pro spojení se Zemí?

Když vysychá dřevo, tak při tom vzniká malé množství bioelektřiny. Nanoinženýři švédského institutu KTH upravili dřevo tak, aby zvýšili jeho pórovitost a průchodnost pro vodu. Výsledkem je dřevo, které při vysychání generuje desetkrát více elektřiny než běžné dřevo. Blíží se energetika vysychajícího dřeva.

Na vysokorychlostních snímcích blesků bývá jasně zřetelný jejich klikatý tvar. Vědci přitom až doposud nevěděli, čím to je. Australští fyzici nabízejí vysvětlení, které souvisí s metastabilním singletovým kyslíkem. Díky němu se vzduch postupně stává vodivým a blesk postupuje k zemi v úsecích, které mají délku zhruba 50 metrů.

Podivuhodná slitina CrCoNi, která náleží mezi vysokoentropické slitiny, čili slitiny s rovnoměrným zastoupením jednotlivých kovů, si udržuje neuvěřitelnou průrazuvzdornost i při extrémně nízkých teplotách, kolem teploty kapalného helia. Pro konstrukce v kosmickém prostoru a podobných náročných prostředích k nezaplacení.

Polotovary kolosálních soch ležící v antických lomech patří ke specialitám Naxu. Dva mladíci (kúrové) a jeden macatější bůh, ve velikostech od 5,5 do 10,5 metru, si hoví v pěkné krajině. Tahat v 7. a 6. století před n. l. takové drobečky do přístavu a nakládat na lodě, to musela být fuška, ten největší váží nejmíň 50 tun.

Z generace na generaci si předáváme také genetické dědictví retrovirových nákaz z různých dob vývoje našeho druhu. Na jedné straně mohou tito genetičtí vetřelci hrát evolučně pozitivní roli, na straně druhé být rizikovým faktorem některých nemocí. Nebo, jak zjistil tým převážně německých vědců, způsobit selhání embryonálního vývoje.

…ale teď už doopravdy

Paleogenetici vytáhli kusy sekvencí DNA ze sedimentů na severu Grónska. Uchovaly se tam v čitelné podobě, protože je 2 miliony let chránil před degradací permafrost. Vyplývá z nich, že v tehdejším Grónsku, kde panovaly teploty o 10 až 17 °C vyšší než dnes, fungovala pestrá příroda se sobi, zajíci, lumíky, husami a překvapivě též velkými chobotnatci mastodonty,...

Nedávno zpřístupněnou inteligenci ChatGPT od OpenAI je možné jednoduše přimět k vytvoření simulovaného linuxového rozhraní, v němž se lze virtuální připojit k virtuálnímu webu s virtuální umělou inteligencí, kterou opět lze přimět k vytvoření simulovaného Linuxu. Vše se přitom odehrává v „mysli“ inteligence ChatGPT. Tahle králičí nora vede zatraceně...

Byly doby, kdy byl skot veleben a země oplývající strdím a mlékem vyhledávanou lokalitou. Dohoda Green Deal spatřuje ve skotu jednoho z největších škůdců planety.

Přístroj LORRI na palubě sondy New Horizons zjistil, že záření optického pozadí vesmíru je asi dvojnásobné oproti předpokladům. Pokud nejde o omyl, jedním z možných vysvětlení je rozpad axionů, jestli ovšem existují a tvoří temnou hmotu. Jisté to zdaleka není, ale je to zajímavá motivace pro budoucí výzkum.

Japonský tým si vypůjčil sedm genů ze spiroplazmy, maličké bakterie bez buněčné stěny, která má zvláštní šroubovicovitý tvar a je schopná samostatného pohybu. Vložili je do upravené mykoplazmy a získali tím první „syntetický“ organismus syn3, který má tvar a schopnosti pohybu spiroplazmy. Buněční mikroboti jsou zase o něco blíž.

Kolik názvů hraček se naučí váš pes? Pozná španělštinu od maďarštiny? A platí, že některá plemena si k člověku vytvářejí silnější vazbu než jiná?

Chceme lépe poznat červí díry, abychom je mohli najít. Ale abychom je mohli najít, potřebujeme je lépe poznat. Tenhle začarovaný kruh pomáhají rozetnout náročné počítačové simulace. Američtí fyzici využili kvantový procesor Sycamore k realistické simulaci fungování průchozí červí díry v reálném světě a fungovalo jim to.

Příznivci stealth bombardérů se konečně dočkali. Northrop Grumman, který od roku 2015 vyvíjí nový strategický letoun B-21 Raider, představili nový stroj na Edwardsově letecké základně v Kalifornii. Detailních informací zatím mnoho nezveřejnili. US Air Force by měli první Raidery dostat v roce 2026 nebo 2027.

… aneb Představení dalšího obřího tyranosaurida