Fanouškům sci-fi z téhle zprávy jistě zaplesá srdce – replikátory známé z kultovního seriálu Star trek jsou zase o krok blíže. Tedy pokud se smíříme s faktem, že se jedná „jen“ o tiskárnu, která umí vytvářet trojrozměrné předměty podle vůle posádky. Kvalit, které nám předváděli filmoví tvůrci tedy tato technologie zatím nedosahuje, nicméně se bezesporu...

Po přečtení nadpisu si říkáte, zda se autor náhodou nezmýlil – nejdokonalejší vědecké vozítko v dějinách kosmonautiky přece na Marsu přistálo už v srpnu 2012, takže zanedlouho oslavíme dvouleté výročí – a nikoliv jeden rok. Ale žádná chyba to není.

Dávnou perskou armádu prý během tažení na oázu Síwa nepohltila poušť, ale snahy zakamuflovat ostudnou porážku mocné perské armády od egyptských povstalců.

…aneb Představuje se zbrusu nový ceratopsid

Nadprodukci papírového odpadu má na svědomí fakt, že se z vědců stali státní zaměstnanci, které řídí úřední šiml.

Dříve se v Texasu střílelo mnohem více, teď prý tradici zachraňuje, dost netradičně, horda přistěhovalců. Uhlíkovými projektily pálí jen do terče, ještě k tomu nepřesně a přesto o nich píše celý svět.

Leccos tomu nasvědčuje. Australopitékům jako na potvoru nejvíc zesílily ty kosti, které nejčastěji praskají po úderu pěstí.

Na frontové linii titánské bitvy mezi obecnou relativitou a kvantovou mechanikou o ovládnutí světa se motají i cesty časem. Prozatím si můžeme rafinovaně simulovat uzavřené časové křivky pomocí fotonů.

Byly časy, kdy byl obsah tuku v mléce známkou kvality. Dnes je slovo „tuk“ bezmála sprosté. Snad ještě ty s nenasycenými mastnými kyselinami se těší lepší pověsti. Nová studie ale žádnou souvislost mezi obsahem nasycených tuků v krvi a srdečními chorobami, nezjistila. A jako bonus se v právě vydaném čísle časopisu Annals of Internal Medicine také dočteme, že...

Na konci letošního roku se můžeme těšit na historicky první let nové americké lodi Orion.

Rozverná sebranka trpasličích galaxií kolem Mléčné dráhy a Galaxie v Andromedě se jako pirátská horda vzpírá autoritě standardního kosmologického modelu Lambda-CDM.

….aneb Dinosauří endotermie podruhé

Ačkoliv se Země krátce po svém vzniku nesmírně divoce srazila s protoplanetou Theia, neroztavila se asi tehdy na kouli láva úplně celá. Zdá se, že část Země přežila z nejstarších časů, i když to musela být opravdu šílená srážka.

Je to dobré, alebo zlé? Ak by to znamenalo, že vývoj vedy je taký rýchly, že za desaťročie treba zmeniť asi pätinu pravidiel pre liečbu, bolo by to výborné. Ale ak by išlo prevažne o korekcie predchádzajúcich omylov...

Německý synchrotron COSY potvrdil existenci extrémně krátkověkého a stejně tak zajímavého dibaryonu, exotické formy hmoty tvořené šesti kvarky.

Lešení z nanometrových trubek, vylepšené na jednom konci o hydrofilní a na opačném o superhydrofobní povlak, připomíná kartáč, kterým lze vychytávat molekuly vody i ze vzduchu v aridních oblastech.

Soustava radioteleskopů ALMA poodhalila záhadu temných gama záblesků. Zřejmě se odpalují v prostředí hustého kosmického prachu, který pohlcuje jejich dosvit.

Využít nové technologie naplno, počítat s nimi už od samého počátku a dát tak kosmickým lodím konečně pořádný nádech 21.století se nyní snaží Boeing se svým připravovaným strojem CST-100 ve spolupráci s lídrem na trhu s mobilními telefony, firmou Samsung.

Abych hned na začátku článku uvedl věci na pravou míru – na dalších řádcích se nebudeme věnovat avizovaným švestkám, ale salátu. Nicméně kdo ví, třeba právě v těchto týdnech začíná nová éra kosmického zahradničení a jednou se dočkáme i těch švestek.

Současnou hladinu teplot jsme dosáhli na začátku 90.let a od té doby (pomineme-li výbuch sopky Pinatubo) se oteplování ČR zastavilo. Ačkoli se koncentrace CO2 zdvojnásobila, na teploty v ČR to nemělo vliv.

Turingův test pokořil simulátor třináctiletého chlapce Eugena Gootsmana. Jedni to vidí jako historický úspěch počítačových věd, druzí upozorňují na možné nedostatky.

Hvězda HV 2112 se stala oficiálně prvním červeným veleobrem s neutronovou hvězdou v břiše. Objekty Thorne-Zytkow vkročily do reálného světa.

V 19. století byl cukr poměrně drahou surovinou pro výrobu cukrovinek. A tak se při jejich výrobě určité množství cukru zcela běžně nahrazovalo sádrou nebo drceným vápencem nebo síranem vápenatým.

…aneb Jak se to má s viviparitou sauropodů