Počátky kosmonautiky v 60. letech minulého století nepotvrdily existenci mimozemského života na povrchu rudé planety. Naděje ale umírá poslední a tak se Zemi nejpodobnější planeta Sluneční soustavy stala v uplynulých desetiletích vděčným cílem kosmických sond. Nyní se pozornost astrobiologů i ostatních vědců zaměřuje na jiný cíl…

Na supernovy typu Ia se spoléháme jako na kosmické milníky, které umožňují měřit velké vzdálenosti ve vesmíru. Přibývají ale takové, které podle některých kriterií do kategorie těchto „standardních svíček“ patří, ale porušují to nejdůležitější – nemají standardní jasnost.

Proč Slunce, navzdory předpovědím z NASA, bylo klidné tak dlouho? Odpověď intenzivně hledá ten, kdo si za uplynulé čtyři roky na svůj vrub připsal možná nejvíce sporných proroctví. Jeho nová, sluneční minimum vysvětlující teorie sice vychází z měření, ale zajímavé výsledky zpochybňují předešlé teorie i představy samotného autora. Ty jsou ale pozoruhodně...

Při čtení těchto řádků možná posloucháte hudbu, nebo rozhlas, což vám nebrání soustředit se a vnímat obsah těchto vět. Pokud se setkáte s nečekaným podnětem, přestanete na chvíli vidět.

Mezinárodní tým tropických ekologů, včetně Vojtěcha Novotného z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ukázal, že za obrovským počtem druhů tropického hmyzu se skrývá další, pouhým okem neviditelná, rozmanitost genetická, a to i mezi různými populacemi téhož druhu.

...což se však předpokládalo již dříve

Početný mezinárodní panel pro výzkum křídového vymírání razantně prosazuje dopad asteroidu v Chicxulubu jako jednoznačnou příčinu masového vymření na konci druhohor. Jsme svědky nástupu nekompromisní panelové vědy?

Vodíková jádra můžeme donutit sloučit se v helium pomocí silných magnetických polí, nebo výkonného laseru. První způsob je cílem mezinárodního projektu ITER, který se již léta „rozbíhá“ hlemýždím tempem. Druhý způsob – projekt HiPER – by chtěli realizovat zejména britští fyzikové. Chybí jim ale pochopení a tedy i finance ze strany vládních struktur.

Mars je jedním z klasických zdrojů inspirace pro lidskou fantazii. Již přes století na něm hledáme život. Tím jednodušší, čím lépe rudou planetu známe. Dnes je zaklínadlo „život na Marsu“ asi více argumentem na podporu projektů, než upřímná víra v jeho reálnou existenci. Řešení „životně“ důležité otázky tvoří zákulisí další vlny odborné diskuse na...

Vědci z Národního ústavu zdraví (USA) chtěli studovat, jak prionová choroba poškozuje mozek. Přišli ale na novou formu nemoci. Ta kupodivu neškodí neuronům, ale cévám. V mozku při ní nevznikají pro prionové onemocnění tak typické díry připomínající houbu, ale plaky. Tedy znaky příznačné spíše pro Alzheimerovu chorobu, jež s priony nemá nic společného.

Dnešní vydání odborného lékařského časopisu British Medical Journal přináší výsledky rozsáhlého průzkumu hledajícího odpověď na háklivou otázku – do jakého věku máme zájem o sex?

Na neustále rostoucí seznam pozemských organismů, jimž genetici přečetli kompletní dědičnou informaci, přibyla jako velmi významná položka mšice kyjatka hrachová (Acrythosiphon pisum). Jak napovídá její jméno, saje tato drobná, zeleně zbarvená mšice šťávy ze stonků a listů hrachu. Žije v početných koloniích a napadá i další motýlokvěté rostliny, jako je...

Keckov ďalekohľad umožnil overiť extrémne krátku obežnú periódu najkompaktnejšej známej dvojhviezdy.

Kdybyste si měli pro odvod tepla z nějakého zařízení zvolit materiál s dobrou tepelnou vodivostí, asi byste sáhli po něčem z mědi, stříbra, nebo alespoň z čistého hliníku, nebo železa. Ideální by byl méně dostupný grafen. Na polyetylén byste asi nepomysleli. Zato materiáloví technologové ze známého MITu (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, USA) ano.

Milionům hyperaktivních dětí předepisují lékaři každý rok Ritalin. Pomáhá jim se zklidnit a soustředit se. Lék ale neprospívá jen nemocným, umí vylepšit výkonnost i zdravých mozků. Začnou nyní rodiče vyžadovat lék i pro své zdravé děti aby jim lépe prospívaly ve škole, nebo i pro sebe?

Časopis Science zverejnil prácu americko-juhoafricko-nórsko-čínsko-japonského tímu vedcov, ktorý sa pomocou najmodernejších prístrojov pokúsil z prahorných hornín vydolovať informáciu o magnetickom poli mladej Zeme. Z obdobia, keď naša planéta mala len asi miliardu a sto miliónov rokov.

...i když jen ty velmi malé

Vědci z University of California tvrdí, že pomocí proteinu umí u mušek zabránit patologickým změnám spojeným s předčasným stárnutím. Evoluce strukturu tohoto proteinu zakonzervovala a stejnou funkci plní nejen u mušek, ale například i u hlístů. Má hlavní slovo v regulaci signálních drah se vztahem k metabolismu a Jeho obdobu a to dokonce ve třech verzích, máme v...

V břiše hostíme pestřejší mikrobiální zoo, než jsme si dokázali ještě nedávno představit.

Evropská komise schválila pěstování geneticky modifikovaného bramboru Amflora v zemích Evropské unie. Je to po geneticky modifikované kukuřici MON810 druhá geneticky modifikovaná plodina, kterou smějí čeští zemědělci pěstovat.

Při studiu srážek těžkých jader se podařilo vytvořit a identifikovat opravdu velmi „podivného“ návštěvníka za světa antihmoty. Jedná se o první antihmotné hyperjádro. Experimentu STAR se podařilo pozorovat vznik antihypertritonu. Jde o jádro antitritonu (nejtěžšího izotopu antivodíku), ve kterém je jeden antineutron nahrazen antihyperonem.

Inspirativní výzkum chování skejťáků ve skate parku prokazuje, že žena už pouhou svojí přítomností shazuje muže ze skateboardu. Vyšší hladině testosteronu nelze odolat. Kam se poděla svobodná vůle?

Mitochondrie jsou dobrým sluhou, ale jen tehdy, když jsou tam, kde mají být. Při zranění nás umí připravit o život.

Program přednášek na letní semestr 2010. Těm, kteří to mají do Prahy poněkud z ruky sdělujeme, že pokud to bude v našich silách, budou audio záznamy ke stažení na Oslovi v rubrice audio.