Vznikl náš chytrolínský mozek cestou ořezání regulace programované buněčné smrti? Pokud ano, mohou za rakovinu naše příliš žhavé závity.

Snaha se co nejlépe prosadit ve svém životním prostředí souvisí především se schopností získat v dostatečném množství co nejlepší potravu. Rostliny jsou v tomhle ohledu zdánlivě v nevýhodě, jejich kořeny jim sice zabezpečují živiny, ale taky je vězní na daném místě. Masožravé rostliny „našly“ způsob, jak si v půdě chudé na dusík přilepšit lovem hmyzu....

Vynález luku a šípu je připisován našim předkům – lidem Homo sapiens. Neměl by být starší než 20 000 roků. Američtí antropologové Matthew Sisk a John Shea jsou přesvědčeni, že historie této zbraně je podstatně delší.

Paleontolog Russel Ciochon přehodnotil své závěry o původu čelisti z čínské jeskyně Longgupo.

V celé živočišné říši se pestré barvy a komplikované chování využívají k upoutání pozornosti partnerky a snaze přimět jí ke svolnosti k páření. Jak je taková samčí reklama spolehlivá v tom co slibuje, se pokusili zjistit na Yale University.

Zlomenou kost fixujeme sádrovým krunýřem. Když dojde k rozsáhlému poškození nervového výběžku – axonu, taky je nutné sáhnout po vhodném materiálu, který mezeru přemostí a pomůže k správné regeneraci. Vědci, ve snaze najít pro tento účel nové a vhodnější materiály, kombinují vlastnosti přírodních a umělých látek.

Mihule sú prvými stavovcami, u ktorých vedci zistili, že jednotlivé etapy ich životného cyklu im vymazávajú asi pätinu genómu.

...aneb pozor, v tom se často chybuje.

Nedávno jsme vás v článku „Raketoplány v pohybu“ informovali o tom, že se NASA snaží z vypětím všech sil stihnout plánovaný termín startu raketoplánu Endeavour. Nakonec se to úřadu podařilo, kosmický koráb se ale k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) přesto nevydal. Několik hodin před startem se objevila technická závada a NASA postupně propásla krátké...

aneb jak se získávají a zkoumají supertěžké prvky.

Izraelští vědci zkoumali mikroorganismy v jejich přirozených podmínkách. Zjistili, že bakterie a dokonce i kvasinky, dokážou periodické události poznat a začnou na měnící se situace reagovat s předstihem.

Kauza, která otřásla vědeckým vydavatelstvím Benthan Science Publishers, začala nevinnou studentskou recesí.

Američtí vědci z National Institutes of Health zjistili, jak priony, odpovědné například za nemoc šílených krav či její lidskou variantu v podobě Creutzfeldt - Jakobovy choroby, poškozují zdravou mozkovou tkáň.

Kontroverzní analýza vztahů mezi lidmi a dalšími lidoopy nachází jako naše nejbližší příbuzné roztomilé jihoasijské orangutany.

Nejčastější příčinou kardiovaskulárních onemocnění jsou cévní usazeniny. Vědci a technici z UC Santa Barbara vyvinuli nanočástice (micely), které rizikové cévní plaky dokážou napadat. Zpráva o úspěšně probíhajících testech prováděných na myších vyšla ve Sborníku americké Akademie věd.

Slabým místem nezdolných sinic kvetoucí vody by mohly být speciální buňky heterocyty, na které lze zacílit úder ultrazvukem.

Mikroorganizmy tvoria asi tretinu pozemskej biomasy. Odhad predpokladá existenciu asi 3 miliónov druhov, z ktorých zatiaľ poznáme necelých 8 tisíc. Niektoré z nich dokážu žiť, alebo aspoň v hybernovanom stave existovať v extrémnych podmienkach. Po desiatky až stovky tisíce rokov, čo potvrdili aj novoobjavené baktérie zamrazené v trojkilometrovej hĺbke grónskeho ľadovca.

Jako předehra ke špionážnímu thrilleru „Den pampelišky“ britského spisovatele Petera Pringla vypadá vědecká stať týmu francouzských vědců vedených Raphaëlem Mercierem zveřejněná v prestižním vědeckým časopisem PLoS Biology.

Bylo dříve vejce nebo slepice? Jak nukleové kyseliny jakými jsou DNA a RNA, které kódují proteiny, daly vzniknout prvním proteinům, když právě proteiny jsou pro jejich syntézu nevyhnutné? Možná, že nově vytvořené molekulární hybridy proteinů a nukleových kyselin, které se replikují bez přítomnosti enzymu, tento paradox vyřeší. Představují další možnou...

Za hranici naší sluneční soustavy dohlédneme jenom pomocí toho, co k nám v podobě záření a částic ze vzdáleného kosmu přiletí. Představu, jak to v těch vesmírných dálavách asi reálně vypadá, si pak dotváříme na počítačích pomocí různých simulací a fyzikálně-matematických modelů, které se snažíme sladit s tím, co pozorujeme. Někdy nás však porovnání...

A co na to krajina? Přesvědčte se sami.

Media nepřehlédla zprávu o kamikadze jménem Kaguya – řízeném zániku japonské lunární sondy pádem na Měsíc. Po jeho 17 měsíčním obletování. Japonsko si tak může na své konto, do kolonky s výzkumem Měsíce, připsat vskutku významný úspěch. Přinášíme stručný přehled výsledků měrení, jež Kaguya i prostřednictvím svých malých souputníků, minisatelitů...

Vědci z Emory University odhalili překvapivý mechanismus v mozku matek. Frekvence zvuku odpovídající zvuku vydávaného nemluvňaty, je vnímána ostřeji. Děje se tak díky utlumení aktivit neuronů zpracovávajících nižší zvukové frekvence.

Čínští vědci vytvořili prasečí buňky, které mohou posloužit jako univerzální surovina pro tvorbu jakéhokoli typu tělních buněk prasete. Od objevu si slibují úspěšnější tvorbu zvířat využitelných jako zdroj orgánů pro transplantace lidem nebo prasata odolná k nejrůznějším chorobám.