Vědci z University of Rochester nalezli postup, jak udělat kov nasákavý. Kapalina v tomto materiálu vzlíná rychlostí, která je pro přírodu nedosažitelná. Předpokládá se, že by objev mohl nalézt využití jak v lékařství, tak také při výrobě počítačů.

Srdcí pro transplantace nemocným lidem není dost. Vědci zkoušejí postupy, které by jim dovolily vypěstovat náhradní orgán z pacientových buněk. Není to jednoduchý úkol. Srdce má složitou vnitřní strukturu. Vedle svalových buněk je pro jeho dokonalou funkci nutná i hustá síť tepen, žil a krevních kapilár. Svalové buňky musí být schopny koordinované akce při...

Smiech je jedným z univerzálnych ľudských prejavov. Pozná ho a rozumie mu každý človek bez ohľadu na historickú dobu, kultúru, či krajinu v ktorej žije. Schopnosť sa smiať sme zdedili od našich predkov. Ale do akej dávnej minulosti siahajú jeho korene?

Pomáhat druhým je správné. Tuhle zásadu se učíme už od dětství například v pohádkách, kde se hlavní hrdina dočká odměny v podobě čarovného ubrousku za to, že se rozdělil s kouzelným dědečkem o skývu chleba. Kde se v nás touha pomáhat druhým bere? Americký evoluční biolog Samuel Bowles ze Santa Fe Institute došel k závěru, že u kořenů lidské nezištnosti...

Vyšel Internetový bulletin Svět biotechnologií II.ročník/květen/2009

Sejdou se dva ekonomové ve volební místnosti a jeden se ptá druhého: „Co tady děláš?“ „Žena mě sem donutila přijít.“ „Hm. Mne taky.“ První ekonom lehce pokývá hlavou a povídá: „Když mi slíbíš, že nikomu neřekneš, že jsi mě tady viděl, tak já nikomu neřeknu, že jsem tady viděl tebe.“ druhý souhlasil a tak si potřásli ruce, odvolili a šli domů.

Lékaři z University of New South Wales přichází s dobrou zprávou. Kontaktními čočkami porostlými kmenovými buňkami lze rychle a levně pacientům s nemocnou rohovkou navracet zrak.

Čeští vědci vydali Bílou knihu geneticky modifikovaných plodin - dokument shrnující dosavadní zkušenosti s geneticky modifikovanými rostlinami. Nezapřeli přitom Cimrmanovského ducha.

Odpůrci potratů, kondomů a Darwina nečekaně prosazují genetické modifikace. Po sérii vatikánských blamáží je to zřejmě příjemně radikální pokus o návrat do jednadvacátého století.

Vyhlášení výsledků soutěže.

Americkí vedci znovu inovovali predpoveď pre práve sa veľmi pomaly rozbiehajúci 24. cyklus slnečnej aktivity. Opäť sa dohodli, že bude extrémny. Tento krát však, na rozdiel od predchádzajúcich prognóz, bude vraj extrémne slabý.

Na povrchu těla hostíme kolem tisíce druhů bakterií náležejících k více než dvěma stovkám rodů. Tak pestrou „zoo“ mikrobů sídlících na lidské kůži vědci nečekali. Nevhodná skladba bakterií může mít pro naši kůži nepříjemné následky v podobě nejrůznějších kožních onemocnění.

Jako dětem nám s ním maminka polévala škrábance. Jako starší si s ním vybělujeme chloupky a vlasy. Bezbarvá kapalina peroxidu vodíku ale má v těle důležité funkce, je generálem první linie, který šikuje armádu hojivých buněk do rizikových míst.

Tanečníci valčíku si počítají do tří. Syntetickou DNA to vědci naučili také. Člověkem vytvořený řetězec genů dokáže registrovat a pamatovat si opakující se děje. Když tato struktura napočítá předem určený počet cyklů, spustí činnost, jakou si budeme přát.

Na rozdíl od většiny svých kolegů španělský antropolog Salvador Moya-Sola odpovídá, že ano. K tomuto přesvědčení dospěl na základě nálezu několika fosilních částí lebky nového druhu homoidného primáta, který na území dnešního Katalánska žil před téměř 12 miliony lety.

Američtí ekologové Holly Jonesová a Oswald Schmitz z Yale University v New Havenu vyvracejí ve studii zveřejněné v prestižním vědeckém časopise PLoS ONE tradovanou představu, podle které současné lidstvo páchá na přírodě nenapravitelné škody.

Patentů, které zajišťují svým majitelům výhradní práva na využívání znalostí o nejrůznějších genech, jsou tisíce. Ve Spojených státech, jež jsou světovou baštou genetických patentů, se teď možná schyluje k zásadnímu obratu. Patentování genů tu čelí právnímu ataku. Skupina pacientů, lékařů a vědců podala 12. května 2009 v New Yorku žalobu proti...

Hledání a výzkum exoplanet jsou v současné době nejdynamičtěji se rozvíjející části astronomie. Pátráni po planetách u cizích hvězd samozřejmě úzce souvisí také s otázkou života ve vesmíru, která je doménou mladého vědního oboru – astrobiologie.

...aneb jak se rodili titáni.

Americké raketoplány jsou v těchto dnech v pohybu. Nelétají sice zrovna okolo Země, ale i tak se ke dvěma členům flotily kosmických korábů upírá pozornost celé NASA.

Družica Aqua z obežnej dráhy zaznamenáva fluorescenciu fytoplanktónu. Slabým červeným svetlom nám fotosyntetizujúce morské mikroorganizmy oznamujú, ako sa im práve na danom mieste darí.

Představa, že dokážeme během několika minut zjistit virem infikovanou osobu, se stává realitou. Ultra-citlivý optický detektor založený na drážkovaném čipu vyvinula ve spolupráci s pracovníky nizozemské university firma Ostendum.

Ateroskleróza trápí prakticky každého, kdo už oslavil dvacáté narozeniny. Největší riziko spojené s touto civilizační chorobou představuje vznik krevních sraženin, které ucpávají životně důležité cévy. V konečném důsledku může sraženina vyvolat například infarkt nebo mozkovou cévní příhodu. Nebezpečné sraženiny se nevytvářejí všude. Vznikají jen na...

„Základními nositeli vědy a výzkumu musí být vysoké školy v těsné součinnosti s aplikační sférou. Požadujeme optimalizovat působnost Akademie věd ČR a postupný přechod vybraných pracovišť AV, zejména v oblasti technických a přírodních věd na vysoké školy, především tam, kde tyto vysoké školy mají vysoký potenciál spolupráce s aplikační sférou.“