Rozličné kmeny malých afrických lovců a sběračů poznali Evropané poprvé až v 19. století.

Miliony lidí na celém světě užívají lék warfarin, protože jsou náchylní k tvorbě nebezpečných krevních sraženin čili trombů. Sražená krev by jim mohla ucpat životně důležitou cévu a vyvolat vážné zdravotní komplikace. Warfarin potlačuje srážení krve a chrání tak pacienty třeba před infarktem myokardu nebo mozkovými cévními příhodami.

Najnovšie genetické výskumy zástupcov rodu Volvox (váľače) posunuli počiatok spolupráce jednobunkových zelených rias o asi 150 miliónov rokov do minulosti. Guľovité kolónie váľačov predstavujú zaujímavý vývojový stupeň medzi jednobunkovou a mnohobunkovou formou života.

...aneb Jižní pól ve spodní křídě.

....aneb když byly světu představeny "satanovy stvůry".

International Service for the Acquisition of AgriBiotech Applications (ISAAA) vydala zprávu o pěstování geneticky modifikovaných plodin ve světě v roce 2008.

V nejnovějším vydání lékařského časopisu PLoS Medicine popisují izraelští lékaři případ třináctiletého pacienta, u kterého se vyvinuly tumory z fetálních nervových kmenových buněk transplantovaných při pokusech o léčbu ataxie-telangiektázie.

7 500 kilometrů za pouhých 13 dnů. Za den i více než 800km.

Chladenie založené na princípe zmeny magnetického poľa a fyzikálnych vlastnostiach takzvaných magnetokalorických materiálov nie je žiadnou novinkou a v laboratóriách sa využíva už vyše polstoročia. Vedci však doposiaľ hľadajú riešenia, ktoré by umožnili túto metódu využiť aj v domácnostiach.

Čeští biologové objevili dosud neznámý mechanismus řídící vývoj stonků a kořenů, které rostliny vytvářejí náhradou za zničené části svého těla.

Americký drozd malý (Catharus ustulatus) zalétá hnízdit až daleko na sever Aljašky. Před tamější krutou zimou se stěhuje do Jižní Ameriky. Dvakrát do roka podniká cestu dlouhou tisíce kilometrů. Mnozí drozdi přitom zdolávají vodní pláně Mexického zálivu. Pro ptáka s rozpětím křídel kolem třiceti centimetrů a hmotností 30 až 40 gramů představuje jarní a...

Symetrie mají často klíčový význam pro pochopení zákonitostí, které ve fyzice platí. Mají například přímou souvislost se zákony zachování. Tak tomu je i ve světě atomových jader a elementárních částic. Kdyby však všude panovala dokonalá symetrie, byl by svět velice plochý a zmizela by většina jeho pestrosti. U objektů v makrosvětě pozorujeme řadu případů...

Vědci mají v rukou první genom vyhynulého tvora. Mezinárodní tým genetiků vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl DNA izolovanou z kostí dvou neandrtálských žen, které žily před 38 000 roků v chorvatské jeskyni Vindija.

Povídání o jedné krátké lékařské zprávě popisující transplantaci buněk kostní dřeně s mutací v genu CCR5. Podle všeho jde zatím o nejlepší výsledek v léčbě HIV.

Darwinismus tady přesto máme. Že by to bylo dědictví z dob, kdy mělo slovo „darwinismus“ hanlivý přídech? Diskutují: prof. Jan Zrzavý, Dr. Marek Vácha a J. Petr.

...aneb kudy kráčeli "obrnění" giganti.

Svítící bakterie Vibrio fischeri žije v rybě a zároveň i ve hlavonožci a potřebuje k tomu jeden jediný šikovný gen navíc.

Najnovšie číslo časopisu Science prináša stručný súhrn doterajších výsledkov meraní japonskej sondy SELENE. Podľa nich má Mesiac naozaj dve tváre – privrátenú a odvrátenú. Nelíšia len tým, že jednu zo Zeme vidíme a druhú nie, ale obe sa „tvária“ inak aj po fyzikálnej stránke.

Jednovaječná dvojčata jako kdyby si z oka vypadla. Vědci to přičítali totožné dědičné informaci, kterou mají jednovaječná dvojčata stejnou do posledního písmene genetického kódu. Mezinárodní tým genetiků vedený Artem Petronisem z University of Toronto zjistil, že podobnost jednovaječných dvojčat zdaleka neurčuje jen samotná dvojitá šroubovice DNA.

Pokročilé technologie slibují brzké oživení nedávno vymřelých druhů. Stačí si jen vybrat a pustit se do toho.

Tradovanou představu, že jedno dítě z deseti je z lože nemanželského, vyvrací nová genetická studie zaměřená na Y chromozóm a příjmení.

Astronomové zaznamenali spektrum exploze supernovy, která vybuchla před více než 400 lety. Podařilo se jim totiž detekovat její záření odražené od vzdálenějšího oblaku mezihvězdného prachu. Díky tomu mohli studovat vlastnosti supernovy, přestože nebyli jejími očitými svědky.

Překvapivě se ukazuje, že není nejlepší snažit se za každou cenu k obnově ohrožených druhů rostlin používat místní nebo co nejbližší populace a že klíčem k úspěšné reintrodukci může být naopak míchání genotypů ze vzdálených populací.

Pod článkem "Koloběh uhlíku v záblescích opakování ze školních škamen" se rozpoutala diskuse, která mě přivedla k volnému pokračování článku. Nejde v něm o to, že některé závěry neplatí, ale spíše o to, že původní článek byl záměrně redukován na rozsah, kde lze závěry ověřit s pomocí školních učebnic. Ostatně v diskusi se vynořilo několik...